Kam na hory v Česku i za hranicemi: top místa pro letní túry i lyžování v zimě

Říká se, že láska hory přenáší. Krkonoše nebo Beskydy jsme tedy kvůli drahé polovičce ještě nikoho nikam tahat neviděli, ale to je náramně dobře. Díky tomu se do těchto pohoří můžete taky zamilovat, třeba jen při jednodenním výletu do hor či rovnou pořádné dovolené na horách. Uvidíte, že je to pak láska na celý život.

Jak hory v Česku, tak hory na Slovensku a ostatně i v kterékoli jiné zemi těsně za našimi hranicemi či daleko od nich mají totiž ohromnou výhodu – nejsou závislé na ročním období. Klidně si s nimi tedy můžete projít letním poblouzněním, kdy podél turistických tras všechno kvete a je zalité sluncem, zatímco v zimě to nedá až tolik námahy, aby si zasněžené svahy se sjezdovkami a běžkařské trasy získaly i to nejzamrzlejší srdce.

Stačí jen vědět, kam se vydat. A s tím vám pomůže tenhle článek. Dozvíte se, kde je sníh na horách, kam na hory s dětmi nebo klidně i o samotě či v páru, poradíme dokonce i s tím, co si sbalit na hory. A nebyl by to Slevomat, aby vám rovnou nedoporučil i ten nejlepší pobyt na horách – v nabídce jich máme přes 600 a rezervovat jdou rovnou na konkrétní termín, případně ve formě otevřeného voucheru, který můžete využít teprve, až se vám to bude hodit. Takže – hurá na hory!

Jaké hory a kdy v článku navštívíte? Klikněte a přesuňte se na konkrétní destinaci třeba i rovnou ve zvolené sezoně. Krkonoše (v létě, v zimě) Šumava (v létě, v zimě) Krušné hory (v létě, v zimě) Jizerské hory (v létě, v zimě) Jeseníky (v létě, v zimě) Králický Sněžník Beskydy (v létě, v zimě) Vlašimská pahorkatina (v létě, v zimě) Tatry Stolové hory Alpy Julské Alpy

Krkonoše

Když se řeknou hory, slovník synonym takřka každého Čecha vypálí okamžitě Krkonoše. Není divu. Vždyť tu najdete nejvyšší vrchol republiky i síť značených stezek tak hustou, že by ji tisíce pavouků neutkaly ani za stovky let. A když všechny zapadnou sněhem, můžete mezi nimi ještě krájet esíčka na dokonale upravených svazích. Vybrat z téhle pestré nabídky jen pár míst, která stojí za návštěvu, je úkol snad ještě složitější než objednat si z čerstvě napečené várky cukroví jen jeden či dva kousky, co stojí za to zblajznout. Přesto se o to pokusíme.

Léto

Sněžka

Otřepané pravidlo praví, že každý Čech musí alespoň jednou vystoupat na Sněžku. Někdo tak dokonce činí rok co rok. Ať už se do 1603 m n. m. dostanete po vlastních nohou či lanovkou přes Růžovou horu, výhled do okolní krajiny vám všechnu tu námahu či peníze vynaložené za jízdenku vynahradí. Panorama je to skutečně úchvatné, obzvlášť pokud si přivstanete a budete tu už na východ slunce.

Pramen Labe

Krkonoše ukrývají mnohá „nej“, jedno tu rovnou začíná – nejmohutnější česká řeka Labe má pramen právě tady. Až k němu se sice kvůli ochraně přírody nedostanete, tzv. Česká cesta vás ovšem zavede až na vzdálenost pouhých 150 metrů. Aby vám nebylo líto, že se nemůžete pokochat pohledem na vyvěrající pramínek vody ze země, bude vám cenou útěchy alespoň kovová deska s erby 26 českých měst, kterými Labe protéká.

Zima

Harrachov

Za tohle harašení vás nikdo po soudech popotahovat nebude. Vždyť dvě lanovky a šest sjezdovek o celkové délce 8,63 km hoblují rolby z Čertovy hory až dolů do Harrachova právě proto, abyste si tu s připnutými prkýnky na nohou užili jedno z nejlepších lyžování u nás. A to si to ještě můžete vyšlápnout hezky bez pomoci vleků jen vlastními silami na skialpech.

Víte, že… 1,5 km od centra města obdivují turisté Mumlavský vodopád? Zkuste si představit, jak tenhle přírodní klenot působí, když se do něj pustí mráz a tekoucí vodu promění v působivou ledovou skulpturu. A pak se na něj přesně v téhle podobě zajděte podívat.

Špindlerův Mlýn

Když jsme měli otevřenou tu českou knihu rekordů, pojďme si do ní zapsat ještě největší lyžařský areál u nás. „Špindl“ spojuje Svatý Petr, Medvědín, Hromovku a Horní Mísečky, čímž dohromady láká hned na 25 kilometrů tratí, přičemž jedna z nich má dokonce parametry světového poháru ve sjezdovém lyžováním. Tak se přijeďte ukázat, jestli byste dokázali porazit Ester Ledeckou.

Co dalšího navštívit v Krkonoších:

Šumava

Půlka Šumavy je pořádné sousto, nejen pokud je řeč o bochníku chleba, ale i v případě, že se tuhle oblast rozhodnete prozkoumat jako turisté. A co teprve, když ji chcete prochodit celou… Však na mapě zabírá více než 1600 km². A to by v tom byl čert nebo alespoň jeho jezero, aby se tu nedal naplánovat alespoň jeden příjemný den.

Léto

Čertovo jezero

Skřeti a jiné děsivé postavy vynořující se dle legend z hladiny Čertova jezera by vás od něj možná neodradili, tak proč by měl poněkud složitější přístup k němu? Dolina, v níž se tahle vodní plocha nachází, bývá obzvlášť krásná za západu slunce. Tak se přijďte zaposlouchat do tajemných zvuků, které údajně ďáblovo dílo vydává. Jen pozor, ať vás svým vábením nezláká až do svých vod – z hloubky 37 metrů už byste se potom nemuseli nikdy vynořit.

Modrava

Podle televizního seriálu by se mohlo zdát, že kdo nechce být zavražděn nebo minimálně okraden v okolních lesích, ten by se měl Modravě vyhýbat obloukem. Ve skutečnosti tu ale vládne mír a klid, jaký byste od bývalé dřevařské osady na soutoku hned tří potoků čekali. Do batůžku nezapomeňte přibalit některou z knih Karla Klostermanna, který právě v nich místní krásy barvitě popisoval a jehož naučná stezka obcí vede.

Zima

Kvilda

Modrá je dobrá, prozpěvují si dětičky sjíždějící poklidně některou z pěti sjezdovek stejné barvy ve skiareálu Kvilda. Jak už jste si asi odvodili, šampiona ve sjezdu místních 1,5 kilometru asi zrovna nenaláká. Pro rodiny je to tu ale jako dělané. Svahy tu totiž mají upravené nejen pro lyžování, ale i sáňkování a bobování, tím pádem se tu vyřádíte i s caparty, co se ještě neudrží na nohou.

Špičák

Lyžařský areál na Špičáku, to je oproti Kvildě úplně jiná písnička. Lyžovat se tu dá na celkem 9 sjezdovkách v nadmořské výšce od 865 do 1202 metrů nad mořem, přičemž jedna z nich je bezpochyby tou vůbec nejnáročnější u nás. Už její černá barva nahání hrůzu, a co teprve některé úseky, které dosahují až 100% sklonu. Připravení na pořádný hukot musíte být ostatně hned už od samotného vrcholu, tahle část se totiž dokonce vůbec neupravuje, aby skutečně prověřila vaše schopnosti.

Co dalšího navštívit na Šumavě:

Krušné hory

Krušné hory = krušné časy? Co vás nemá. Vždyť být to tady skutečně taková depka, vážně by hned několik místních lokalit zapsalo UNESCO na svůj seznam? To se nám nějak nezdá. Zato jako ve snu se budete cítit při procházkách skrz husté lesy a rašeliniště k léčivým pramenům, obzvlášť pokud bude krajina ještě zahalená mlhou tolik typickou pro tento kraj. A ještě jedna výhoda – na rozdíl od profláklejších Krkonoš tu přece jen na narazíte na podstatně méně turistů.

Léto

Boží dar

Chodníčky, co vás nenechají zapadnout a naopak vás suchou nohou dostanou dál mezi tlející zeminou, vás provedou Božídarským rašeliništěm až do nejvýše položeného města ve střední Evropě. A že bude cesta stát za to, o tom vás budou přesvědčovat hlavně děti, co pořád ještě věří na Ježíška. Vždyť právě tady má tenhle chlapík svoji poštu i muzeum, kde si prohlédnete třeba otisky všech razítek, která o Vánocích používal.

Vlčí jáma

Hornická činnost zanechala na krajině hluboké jizvy, ne vždy je to ale na škodu. Třeba Vlčí jámy propadající se až 20 metrů pod zem vám jednoduše vezmou dech. Ještě k tomu to celé působí trochu jako pohádky z mechu a kapradí – vzácné druhy právě těchto rostlin totiž rostou v okolí a velmi dobře tak ukrývají cestu do skalního města Na Strašidlech. Ta sice není nijak značená, pokud ale máte pro strach uděláno, určitě si k Oknu, do Borůvčí nebo za Křemenáčem zajdete.

Zima

Klínovec

Největší, nejmodernější, nejúžasnější… skoro jako by si skiareál na Klínovci vytyčil za cíl být na špici snad v každé kategorii, co se pomyslně vyhlašuje. A to ještě můžete zadarmo přejet bezplatným skibusem do sousedního Fichtelbergu, kde vám permice platí taky. Původních 8 kilometrů sjezdovek se vám tak rozšíří rázem hned na 31 – a to už je víc než již zmiňovaný Špindl.

Boží dar

Pro velký úspěch opakováno – Boží Dar je zkrátka boží nejen v létě, ale i v zimě. Pět sjezdovek, půjčovna a servis, lyžařská a snowborová škola… no zkrátka tenhle skiareál nabízí úplně všechno. A samozřejmě je to odsud kousek i na onu poštu, odkud si můžete na severní pól napsat třeba právě o nové lyže.

Co dalšího navštívit v Krušných horách:

Jizerské hory

Jizerky jsou tak neodmyslitelně spjaty s padesátkou, až si spousta lidí myslí, že se tu na běžkách lidé prohání i mezi lány kukuřice při čtyřicetistupňových vedrech. To samozřejmě není až tak pravda – užívají si tu samozřejmě i turistiku nebo vyjížďky na kolech. A při tom celou dobu přemýšlí, jak krásně by jim zrovna v tu chvíli bylo na běžkách.

Léto

Tanvaldský Špičák a Špička

Bučiny v Jizerských lesích jsou krásné. Až tak krásné, že si za to vysloužily jako vůbec první česká přírodní památka zápis na seznam UNESCO. To vás ale samozřejmě až tak nebude zajímat, pokud v nich zabloudíte. I kdyby se to ovšem stalo, cestu zpátky na hotel najdete snadno i bez drobečků chleba. Stačí totiž vylézt na některou z místních rozhleden a porozhlédnout se po krajině. Třeba nad Tanvaldem mají hned dvě – Špičák a Špičku dělí jen asi 1,5 km a na šumící koruny stromů z nich budete mít krásný výhled.

Tip: Po rozhlednách v Jizerských horách vás provedeme v jiném článku našeho magazínu.

Za nadhledem do Jizerek

Smrk

Buky v téhle oblasti hrají prim, kromě nich se ale musíme zmínit ještě o jednom stromu. Tohle totiž není jen tak ledajaký smrk ale rovnou Smrk s velkým S. Nejvyšší hora Jizerských hor (1124 m n. m.) možná není až tak dělaná k vysokohorskému výšlapu, ačkoli i na ní vede turistická trasa. Ještě zajímavější ale bude pro majitele horských kol singltrek pod ním. Renomé místních stezek sahá daleko za hranice České republiky, tak přijeďte i vy dokázat, že vás ze sedla jen tak něco nevyhodí.

Zima

Bedřichov

O nejslavnějším běžkařském závodě u nás už tu byla řeč, tak se příliš nezapovídejme, ať nezmeškáme start. Klubko běžců vyráží tradičně z Bedřichova, trasa legendárního podniku vás pak dovede až pod Bukovec a odtud smyčkou zpátky. Nebo zůstaňte rovnou v místním skiareálu, připněte na nohy o něco širší prkýnka a užijte si 6 km sjezdovek s přírodním i umělým sněhem.

Severák

Když duní, aby se každý klidil domů ze strachu z prochladnutí. Taky skiareál Severák u Jablonce nad Nisou dělá čest svému jménu, zima je tu kolikrát až praští a mrazivější místo abyste v zimě pohledali. Tím pádem se ale minimálně od prosince do února nemusíte bát, že nebude na čem lyžovat. A to si ještě můžete užít přejezd přímo nad jedoucími auty – část sjezdovky totiž vede po mostě nad silnicí.

Co dalšího navštívit v Jizerských horách:

Jeseníky

Říct Jeseníkům něco jiného než anglické „yes“, to by byla skoro až urážka boha dovolených, který vám sem může seslat jednu parádní na zimu i léto a ještě jich bude mít asi tři sta tisíc v zásobě. A zdaleka není nutné zamířit jen na takřka patnáct set metrů vysoký Praděd. Ačkoli právě u něj stojí návštěva nejvíc za to.

Léto

Ramzová, Šerák a Keprník

Náročná, ale nádherná. Právě taková je procházka z Ramzové na Šerák a odtud a ještě o něco výš na Keprník. Ještě k tomu vede značnou část cesty lesem, po kluzkých oblázcích to klouže, do kopce se špatně dýchá, funíte a vrchol kopce v nedohlednu… Lákavá výzvy odměněná nejen fotkou u sochy kamzíka, co říkáte? Ne? Tak vyjeďte lanovkou a všechnu tu dřinu si ušetřete. Není na tom vůbec nic, za co byste se měli stydět.

Dlouhé stráně

Kdyby se vyhlašovala cena za nejoblíbenější elektrárnu u nás, mají jich Dlouhé Stráně doma nepřeberně. Předně proto, že kromě těch jaderných u nás nikdo žádnou jinou nezná. Kromě toho jde ale o působivé dílo kombinující funkčnost výroby proudu s estetickou elegancí odříznutého kopečku. Obdivovat to celé můžete jen zvenku, případně si domluvte i prohlídku.

Zima

Kouty

Když začali budovat Kouty nad Desnou, vzali to se vší parádou. A tak tu vznikl jeden z nejmodernějších skiareálů u nás třeba se šestimístnou sedačkovou lanovkou a nejdelší modrou sjezdovkou na Moravě (3 km). Nejen díky tomu tu narazíte zejména na rodiny s dětmi.

Praděd

Tak přece jen se na něj dostalo. Opomenout při výčtu míst pro lyžování v Jeseníkách Praděd, to by bylo asi jako poslat skupinu turistů na Staromák, ale jaksi u toho nezmínit existenci orloje. Spojení s Ovčárnou dělá z místního lyžařského areálu dokonce ten nejvýše položený u nás (1235–1445 m n. m). A jelikož všude funguje jeden odbavovací systém, stačí vám na 9 sjezdovek o délce 4,5 km pouze jeden skipas.

Co dalšího navštívit v Jeseníkách:

Králický Sněžník

Tohle pohoří není tak velké jako všechna předchozí. Dokonce si spousta těch, co nedávali v zeměpise příliš pozor, myslí, že jde jen o jeden z vrcholů v Jeseníkách či Orlických horách. Králický Sněžník je ovšem samotář, co by si tedy i v tomto seznamu zasloužil vlastní odrážku.

Abychom se tu ale zbytečně nezdržovali, vynecháme tentokrát zimní sekci. Ostatně lavinové nebezpečí na místních svazích by stejně žádné carvingové dobrodružství nedovolilo. Zato v létě si tu můžete bez jakéhokoli rizika mašírovat od pramene Moravy až k soše slůněte.

Beskydy

Není jasné proč – jestli kvůli penězům, vlivu či něčemu jinému. Po Beskydech ale zkrátka někdo ide. Vždyť tenhle zazpívaný dotaz na identitu onoho stalkera zní celým krajem. Vy ale nechte řešení špionské záhady na místní kontrarozvědce a sami se vydejte raději za hledáním místních krás.

Léto

Rožnov pod Radhoštěm

Jestli bylo cílem nacpat co nejvíc zajímavých míst na co nejmenší plochu, pak se to u Rožnova pod Radhoštěm povedlo dokonale. Na kraji města mají skanzen fungující jako Valašské muzeum v přírodě, červená barva namalovaná na stromech vás odtud po zhruba 10 km dovede až na vrchol Radhoště. A odtud můžete kolem sochy Radegasta sestoupit až na Pustevny k Jurkovičově Maměnce a Libušínu.

Lysá hora

Zda tu v bramborovém těstíčku osmažil vůbec první exemplář řízku Ondráš na světě, to zbojníkovi Ondrášovi z Janovic najisto přičíst nemůžeme. Ani naloupené poklady, které dle pověstí schovával v po něm pojmenovaných děrách pod Lysou horou ještě nikdo nenašel. To ovšem nemění nic na tom, že je to na nejvyšší vrchol Beskyd parádní procházka zakončená nádherným výhledem do okolí, třeba až na za slovenské hranice.

Zima

Razula

Nejmladšího potomka vrazíte do Tygří školky, většího pošlete na mírnějšího Horala a sami máte na výběr ještě ze dvou náročnějších sjezdovek. Zhruba tak nějak to může vypadat při rodinném dni na svazích skiareálu Razula v karlovickém údolí. A k tomu všemu slibuje kopu zábavy i jediná snowtubingová dráha ve Zlínském kraji.

Kohútka

Hnidopiši mají samozřejmě pravdu – skiareál Kohútka neleží až tak v Beskydech jako spíše v Javorníkách. Vzhledem k tomu, že jedno pohoří volně přechází do druhého, bychom se ale nemuseli až tak patlat v detailech a zkrátka si ho zařadíme do stejného regionu. Už jen kvůli tomu, že většinu konkurentů strčí svými 6 600 m sjezdovek hravě do kapsy. Ještě příjemnější než posezení na čtyřsedačkové lanovce pak bude jistě vyhlášená moravská pohostinnost v místní restauraci.

Dobré vědět: Razula stejně jako Kohútka či Karolinka jsou součástí tzv. Skiregionu Valašsko, kde si tím pádem zalyžujete na jeden skipas.

Co dalšího vidět v Beskydech:

Vlašimská pahorkatina

Tak fajn, není to úplně ryzí pohoří. Dokonce by nebylo ani divu, kdybyste o Vlašimské pahorkatině nikdy neslyšeli. Zejména obyvatelé hlavního města by ale měli s posměšky trochu počkat. Ve skutečnosti jde totiž o nejbližší hory od Prahy (cesta autem zabere slabou hodinku), kde se dá parádně zabavit v zimě i v létě.

Léto

Blaník

O téhle hoře už jste ale určitě někdy slyšet museli, minimálně v díle dvou českých velikánů. Alois Jirásek obsadil Blaník (pochopitelně na základě lidových povídaček) do hlavní role jedné ze svých pověstí, stejně tak se kolem něj točí i jedna z her Járy Cimrmana. Obojí pochopitelně kvůli rytířům, co by snad měli v časech nejstrašnějších vyjet Čechům na pomoc. Vzhledem k tomu, že ale neosedlali své vraníky ani po ničivých povodních či tornádu, možná byste měli jet osobně zkontrolovat, zda tam vůbec ještě jsou.

Zima

Monínec

Pak že si člověk z velkoměsta nemůže jen tak zajet na otočku na lyže. Může. U spodní stanice lanovky ve skiareálu Monínec jste za hodinu a čtvrt. A jelikož Pražák je tvor pohodlný zvyklý na určitý životní standard, snažili se tady ze všech sil, aby ona zimní migrace stála za to. Samoobslužná restaurace a 4sedačková lanovka ovšem nejsou to hlavní, co by mělo zaujmout. Hlavní je, že se jezdí po severní straně kopce, takže z poškrábání skluznice kamínky na odtávajícím podkladu nemusíte mít hrůzu.

Tatry

Porozumění mezi motoristy a pěšími chodci je ve vzájemné diskuzi prakticky vyloučené. Na obdivu k Tatrám by se ale shodnout mohli – co na tom, že jedni myslí obrovské náklaďáky, a druzí ještě masivnější vrcholky hor. My necháme legendární vejtřasku i další modely na silnici daleko za sebou a rozjedeme se rovnou na hory k našim sousedům.

Zakopané

Poněkud překvapivě nezačneme na Slovensku, ale v Polsku. Jak známo hory si s nějakými státními hranicemi hlavu nelámou, a tak sahá jedna tatranská větev až k Zakopanému v Malopolském vojvodství. Na jedné straně města vás zubačka vyveze až na vrchol Gubałowky, na druhé straně musíte po svých, zato ještě krásnější přírodou.

Zakopanému se navíc ne nadarmo přezdívá hlavní zimní město Polska. Nejenže tu trénuje reprezentace, ale ještě kromě ní dorazí ročně přes tři miliony amatérů. Pro ty je největší výzvou černá sjezdovka na Kasprově vrchu. Troufnete si taky?

Štrbské Pleso

Tahle plesová sezóna netrvá jen od tří králů do adventu, ale prakticky po celý rok. Jen si tedy k Štrbskému plesu nenazouvejte taneční boty, ale spíš pohory či lyžařské přeskáče. Zatímco v létě si nejznámější ledovcové jezero na Slovensku můžete obejít podél břehu, případně čeřit jeho hladinu na lodičce, v zimě se necháte osmi lanovkami vyvézt vysoko nad něj, abyste to odsud pustili šusem po modré či červené sjezdovce.

Co dalšího vidět v Tatrách:

Stolové hory

Většina těch, co tímhle směrem z Česka jezdí, se zasekne hned na tržnici v Kudově Zdroji, nakoupí levné salámy či sýry a jede hned zas zpátky. A přitom je to taková škoda. Hned za tímto lázeňským městem sahají k nebesům vrcholky Stolových hor.

Aby se jich skutečně dotkly, potřebovaly by sice trochu povyrůst (nejvyšší Velká Hejšovina má jen 919 m n. m.), to je ale na druhou stranu ideální půdorys krajiny pro ty, co zrovna netouží po infarktu z funění do kopce. A tak si tu můžete hezky v klidu a bez námahy projít třeba Bludné skály připomínající roztodivností kamenných útvarů ty naše Prachovské.

Alpy

Zell am See/Kaprun

V atlase zajímavých míst pro dovolenou jsme nalistovali dalšího „obojživelníka“, tedy místo, kde vám bude skvěle bez ohledu na roční období. Oblast kolem jezera Zell am See a vesničky Kaprun má zkrátka dobrý zvuk jak mezi lyžaři, tak turisty a cyklisty.

V zimě tu čekají stovky kilometrů sjezdovek na vyhlášených vrcholech Kitzsteinhorn, Schmittenhöhe, léto a obleva zase přináší možnost dupat pěšky či do pedálů bicyklu kolem vodní plochy či ještě daleko za ní.

Julské Alpy

Je to sice trochu dál, možná i horší cesta. Ale kdo by si do Slovinska nezajel, když tam na něj čekají Julské Alpy? Ráj je to zejména pro ty, co si pod příslibem pořádné jízdy představí i něco jiného než jen 700 km vzdušnou čarou z Prahy.

Přesně tak, tohle je doslova místo zaslíbené všem milovníkům adrenalinu. A je už celkem fuk, zda si ho necháte po těle rozproudit plavbou na raftu zpěněným korytem Koritnice, lezením po via ferratách na Prestreljeniku či jinou podobně šílenou zábavou.

Co si vzít na hory?

Teď už víte nejen KAM na hory, ale dokonce i KDY se na ona konkrétní místa vydat. Ještě ale zbývá povědět si něco o tom, CO si vzít s sebou. To je obzvlášť při delších přechodech hřebenovek či výpravách do obtížnějšího terénu absolutně klíčové. Takže nepodceňte přípravu a zabalte se opravdu pořádně. Tady je pár věcí, u kterých se vyplatí zkoumat i trošku něco jiného než jen vzhled. Přece jen za špatného počasí se může soutěž o nejlepší outfit na hory proměnit až v boj o holé přežití.

• Oblečení na hory
  • Nepromokavá bunda a kalhoty na hory (dámy zvolí možná spíš legíny) jsou základ – v zimě by to sneslo i nějaké to zateplení. Satén a tak podobně nechte doma, volte raději outdoor kousky z vlny, které se jen tak nepotrhají a navíc skvěle odvádí pot.
• Boty na hory
  • Že dámy nepůjdou v lodičkách a pánové nechají doma žabky, to si snad vysvětlovat nemusíme. Ideální obuví jsou pohory. Nezvrtnete si kotník a díky tlusté podrážce pod nohama neucítíte jediný kamínek. Kdo volí lehkost, nazuje nižší kotníčkové boty ideálně s goretexovou membránou.
• Batoh na hory
  • Kdepak otvor pro sluchátka, kapsa na notebook a podobné nesmysly. Tyhle vlastnosti se vám hodí u batohu do městské džungle, ten na hory ale přece jen vybírejte podle zcela jiných kritérií. Doslova spásný je bederní pás, díky kterému neponesou všechnu zátěž jen ramena. Užitečný je i vak na vodu s vývodem, abyste nemuseli kvůli každému pití sundávat krosnu ze zad a tahat ven flašku.
• Plecháček na hory
  • …a přitom je to taková blbost! Jenže kolik nadělá parády – v létě do něj necháte odtéct vodu z lesní studánky, v zimě ji dokonce můžete rovnou ohřát a udělat si v něm čaj. Zkrátka tenhle hrneček je kromě mapy nepostradatelným společníkem.