Lanovkou na Kasprov vrch do výšky téměř 2000 m

Zatímco Klemens Bachleda musel při vůbec prvním výstupu na Kasprov vrch spoléhat jen na vlastní nohy, vy se do 1987 metrů nad mořem dostanete mnohem snáz. Až k nebesům, kterých se na pomezí Slovenska a Polska dotýkají špičky Západních Tater, vás totiž vyveze kabinková lanovka. 

Víte, že… Bachleda patřil za svého života k nejlepším horským průvodcům, a dokonce spoluzakládal Tatranskou dobrovolnickou horskou službu? Touha nedržet se při zemi se mu ovšem stala osudnou – zemřel při jedné ze záchranných akcí v roce 1910. 

Za 12 minut o kilometr výš

Dolní stanici lanovky hledejte v Kuźnici na okraji polského Zakopaného (problém tu nebude s parkováním ani nákupem proviantu či rovnou posilněním hotovým jídlem – obchůdků a restaurací tu funguje celá řada). Pohodlný způsob výstupu k oblakům tu sice zprovoznili už v roce 1936, nemusíte se ale ničeho obávat – o 71 let později prošel kompletní rekonstrukcí. S mezistanicí v Myślenickie Turnie překonáte výšku 936 metrů za pouhopouhých 12 minut.

Na samotném vrcholku vás přivítá pastevecká chalupa, kde se dá i občerstvit, a především nádherný výhled do zalesněných svahů v okolí. Že něco takového uvidíte v každém pohoří? Nenechte se mýlit. Některé rostlinné druhy – tzv. endemité – nikde jinde nerostou. Jestli z nich chcete vidět co nejvíce, vydejte se po červeně značené hřebenovce za dalšími vrcholky nedaleko (Beskyd, Prostredný Goričkový vrch, Goričkova kopa).

Lyžování pro pokročilé

Pořádná nadmořská výška a především závěje přírodního sněhu (v roce 2009 ho tu napadlo rovných 335 centimetrů) láká nahoru i lyžaře. Pokud nemáte vlastní vybavení, můžete si ho půjčit přímo v horní stanici lanovky, vezměte si ale pořádnou bundu – obzvlášť dole na dvousedačce dost fouká.

Naopak nahoře se vám bude hodit pořádný lyžařský výcvik, místní tratě jsou určené spíše pro pokročilé a není tedy divu, že většina z nich je na plánku značena černou barvou. Sjet vám je sice poradí v lyžařské škole, která na vrcholu funguje, přeceňovat své možnosti se ale určitě nedoporučuje – jen si vzpomeňte na Klemense Bachledu.