Galerie Františka Drtikola a Muzeum III. odboje v příbramském Zámečku

Jeden zámeček a rovnou dvě možnosti, jak se dozvědět něco nového. Je jen na vás, zda se vydáte uměleckým směrem, nebo půjdete zkoumat historii. V prvním případě se vydejte do Galerie Františka Drtikola se stálou expozicí o životě a dílu slavného fotografa narozeného v Příbrami. Historickou část zastupuje Muzeum III. odboje, které pojednává o zločinech komunistického režimu a o protikomunistickém odboji. 

Galerie Františka Drtikola

Seznamte se s uměním Františka Drtikola (1883–1961), který jako první český fotograf získal světový věhlas ještě za svého života. Expozice ukazuje jeho období secesního piktorialismu, promítá se do ní i doba studií v Mnichově a raná pražská praxi. Uvidíte také fotografie z dvacátých let, na kterých ej patrný vliv art deco a avantgardy. Nechybí ani proslulé portréty, akty a krajinné kompozice.

Galerii můžete navštívit vždy od středy do neděle, otevřeno je od 12 do 18 hodin.

Muzeum III. odboje

Muzejní expozice dokumentuje činnost a působení protikomunistického odboje mezi lety 1948 až 1989. Část výstavy je věnovaná také politickým vězňům a dalším komunistickým zločinům. Další expozice se zabývají ženskými osobnostmi Třetího odboje a (nejen) politickými vězenkyněmi v letech 1948–1968. Roku 1998 se otevřela také stálá výstava o umisťování Čechů do sovětských gulagů. Další z historických zajímavostí o politických vězních najdete také v klášteře Teplá a v Královské mincovně v Jáchymově.

Muzeum je otevřeno od úterý do neděle, a to vždy od 10 do 16 hodin.

Historie příbramského Zámečku

Na místě, kde se dnes zámek nachází, nejprve stála dřevěná tvrz ze 13. století. Tu o jedno století později nechal přebudovat první pražský arcibiskup Arnošt (Ernest) z Pardubic. Na místě vznikla kamenný hrádek, který se stal dominantou města a byl pojmenován po svém zakladateli – Enrnestinum. Do dnešní doby se dochovalo z této stavby původní gotické arkýřové okno s žebrovou klenbou. Ze 14. století je i pověst o dřevěné sošce Panny Marie, kterou měl vyřezat sám Arnošt z Pardubic. Dnes je k vidění na poutním místě Svatá Hora.

Po husitských válkách a pak ještě celé 16. století hrádek chátral, přestavba na zámek proběhla v 17. století. Od 19. století byl pak Zámeček spjat především s hornictvím, protože zde bylo kvůli těžbě stříbra založeno hornické učiliště, později Vysoká škola báňská. Na muzeum se budova začala proměňovat až v 70. letech 20. století.