Svatá Hora

Svatá Hora je nejen barokní architektonický skvost, ale také známé evropské mariánské poutní místo. Nad městem Příbram se tyčí již více než 300 let, původní kapli ze 14. století roku 1647 přebudovali jezuité na svatyni. V roce 2015 tu probíhala rekonstrukce, díky které získala Svatá Hora nový vzhled, přednáškové a výstavní prostory a mnoho dalšího. 

Historie Svaté Hory

Dějinné počátky Svaté Hory jsou opředeny pověstmi. Kdy byla postavena původní kaplička, jejíž zdivo je prý dosud zčásti obsaženo ve zdivu dnešní baziliky, není úplně známo. Podle pověsti ji dal postavit již ve 13. století rytíř z rodu Malovců jako dík Panně Marii za vyslyšené prosby, když ho ochránila před pronásledujícími loupežníky.

Původní kaple byla dlouhá zhruba 13 m, široká asi 7 m a vysoká přes 4 m. Měla plochý dřevěný strop, hrubé, nerovné stěny a podlahu z udusané hlíny. Vedly do ní dva vchody: jeden v severní, druhý v jižní stěně lodi. Byla to tedy velmi jednoduchá, chudá, skromná svatyně. Zasvěcena byla zřejmě od počátku Nanebevzetí Panny Marie.

Zajímavost: Na severní straně ve svahu směrem k městu stála skutečná poustevna, malá roubená chatrč, do níž v 16. a 1. polovině 17. století ustavovala poustevníky příbramská obec.

Smyslem cesty zbožných poutníků bylo uctívání Panny Marie, kterou zosobňovala známá soška Panny Marie Svatohorské. Ta ovšem v původní kapli nebyla. Podle tradice ji vyřezal sám první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic podle Kladské madony a umístil ji ve své kapli v příbramské tvrzi, kterou dal sám postavit. V době husitských válek byla prý soška ukryta v příbramských dolech.

Zázraky, které se dějí

Na Svatou Horu mířili často poutníci prosící Pannu Marii o zázrak či vyléčení. Nejznámějším z nich byl nymburský měšťan Jan Procházka, který v roce 1619 oslepl a stal se žebrákem. Prý se mu opakovaně zdával sen, že se má vydat na Svatou Horu a uctívat tam Pannu Marii, že se mu zrak opět vrátí. Sen se mu zdál opakovaně, ale Procházka žádnou Svatou Horu neznal a nevěděl, kde se nachází. Nakonec se tam přece jen vydal v doprovodu svého osmiletého vnuka. Na místo dorazili roku 1632 a už po třech dnech pobytu se mu zrak vrátil. Tento zázrak se brzy rozkřikl a příliv poutníků se od té doby znásobil.

Víte, že… zázraky (milosti) Panny Marie jsou na Svaté Hoře pečlivě evidovány? Je jich více než 4000. 

Barokní úpravy

Kaple brzy nestačila a byla tedy již roku 1658 doplněna na bocích o kaple sv. Ignáce a sv. Františka Xaverského a nad ní postavena věž pro zvony a věčné světlo, které zářilo za nocí daleko do kraje jako světlo majáku. Centrální svatyně na vyvýšené terase obklopena kaplemi a pod terasou ambitem – to bylo architektonické řešení do té doby v Čechách neznámé.

Ještě v 17. století se svatohorský areál stal jedním z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších raně barokních objektů u nás. Kromě šlechty se na stavbě a výzdobě podílela i města (Praha, Plzeň, Mníšek a Březnice), ale především nesčetné zástupy dnes již neznámých poutníků. V roce 1861 dostali Svatou Horu do správy redemptoristé (Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele), kteří zde působili do roku 1950.

Rekonstrukce v roce 2015 

V roce 2015 prošel areál velkou rekonstrukcí, za což získal titul Stavba roku Středočeského kraje 2016 i 2017. Ta umožnila širší nabídku služeb nejen po duchovní stránce (mše svaté, poutě atd.), ale i pro turisty je otevřeno mnoho nových možností. Nové prostory, které dosud nebyly přístupné veřejnosti, je možné využít pro přednášky, semináře i koncerty i soukromé akce.

Svatohorská madona

Nejvíce pozornosti se dostalo milostné sošce Panny Marie Svatohorské. Je oblékána do vzácných šatů, jejichž počet stále vzrůstá. Jsou z honosných tkanin, bohatě zdobených, ale ani to nebylo dost vzácné. Z darů poutníků jí byl zhotoven roku 1723 zlatý, drahokamy, emailem a perlami zdobený tepaný pancíř, ale mariánští ctitelé si přáli ještě více – zlaté královské korunky. Korunky pro Korunovaci milostné sochy Panny Marie Svatohorské konané roku 1732 vytvořil pražský zlatník Jan Ferdinand Schachtel.

Zajímavost: Soška je převlékána podle různých příležitostí a šaty v jejím šatníku stále přibývají.

365 schodů (téměř) do nebe

Z centra Příbrami (Dlouhé ulice) můžete vyjít po schodech až do baziliky. O nejstarších dřevěných, otevřených schodech, je zmínka roku 1658. Stavba prvních krytých schodů byla zahájena roku 1670, současnou podobu získaly v letech 1727–1728. Uvádí se, že schodů je celkem 365, včetně schodiště ke Korunovačnímu oltáři. Ve schodišti je jich 343 a jsou 400 metrů dlouhé.

Tip: V letním čase jsou schody otevřené do 17:00, v zimním čase do 15:30.

Prohlídky areálu

V areálu si můžete užít klasické prohlídky s průvodcem (cca 50 minut), prohlédnout si nově zpracované muzeum v bývalé jezuitské kryptě s exponáty ze sbírek Svaté Hory včetně některých šatiček Panny Marie Svatohorské. Děti potěší animované příběhy o Svaté Hoře i připravené pracovní listy.

Tip: Novinkou je i prohlídka zvonice, kde se dostanete na dosah osmi zvonů.

S průvodcem také můžete navštívit svatohorské sklepení s výkladem o rezidenci a plánech jezuitů, kteří s její výstavbou započali. Je to další z prostorů, které byly při rekonstrukci opraveny a zpřístupněny veřejnosti. Od roku 2019 jsou přístupné horní chodby proboštství a také každý den můžete shlédnout výstavou v tzv. klenotnici „Svaté relikvie a jejich kult“ s relikviemi v majetku Svaté Hory.

Káva v refektáři i zážitková noc

V původním klášterním barokním refektáři si můžete dát oběda či jen svačinku s kávou a koláčem. Není to klasická restaurace, ale připraví pro vás to, co si předem objednáte. Tento prostor se také pronajímá k civilním svatebním obřadům.

Na Svaté Hoře můžete také zažít nevšední speciální zážitkovou noc. Noční prohlídka ambitu, krápníková kaple při svíčkách, vyhlídky, o jakých se vám nesnilo, večeře s živou hudbou v barokní jídelně a mnoho dalšího. A samozřejmě také jedno překvapení…

Dobré vědět: Zážitkovou noc je nutné si předem objednat.