Zámek Stekník

Zámek patří k nejvýznamnějším rokokovým stavbám v Čechách a pro veřejnost je přístupný teprve krátce. Uvidíte tu například zámeckou kapli s původním mobiliářem z roku 1772. Do kaple, výstavního prostoru v přízemí a horní terasy zámecké zahrady s nádvořím je navíc bezbariérový přístup. Zámek nádherně zapadá do krajiny spojené s tradicí pěstování žateckého chmele, která je od září 2023 pod ochranou UNESCO. 

Od tvrze, přes barokní zámek, k rezidenčnímu rokokovému sídlu

Na místě dnešního zámku stávala kolem roku 1600 pozdně středověká tvrz rytířské rodiny Kaplířů ze Sulevic. Kaplířové drželi Stekník až do začátku Třicetileté války, kdy jim byl z náboženských důvodů zkonfiskován. V roce 1681 kupuje zbytky vyhořelé tvrze bohatý žatecký měšťan Jan Jiří Kulhánek a na místě tvrze staví zámek ve stylu vrcholného baroka.

Ve 2. pol. 18. století, za jeho vnuka Jana Františka sv. pána z Klaudensteina dochází k rokokové úpravě objektu. Fresky a nástěnné iluzivní malby pokryly stěny a strop sala terreny, reprezentačního sálu a kaple. Také stěny obytných pokojů v patře byly opatřeny velice kvalitní iluzivní malbou. Kaple byla vybavena nástěnnými obrazy Ignáce Raaba. Výzdobu interiérů doplnil štukový dekor a v návaznosti na to proběhla i rokoková úprava fasád zámku, zahrad a ohradních zdí zámeckého areálu.

Roku 1796 prodal Stekník rytíři Antonínu Josefu Korbovi z Weidenheimu. V držení tohoto severočeského rodu byl zámek až do roku 1892. Posledními soukromými majiteli objektu byli potomci Gérolda Déteindre, kteří drželi Stekník až do prosince 1949.

Tehdy byl velkostatek Stekník (včetně zámku a mobiliáře) Československou vládou vykoupen v rámci tzv. Náhradové dohody uzavřené mezi Švýcarskou konfederací a Československou republikou. Pozemky velkostatku Stekník byly následně rozparcelovány a samotný zámek začal sloužit Výzkumnému ústavu chmelařskému v Žatci. Později jej užívala Národní galerie Praha, která zde umístila depozitář obrazů. V roce 1997 byl převeden do správy Národního památkového ústavu.

Italská terasovitá zahrada

Zámecká zahrada patří k jedněm z mála zachovalým italským zahradám u nás v Čechách. Nechal ji vybudovat hrabě Jan František Kulhánek z Klaudensteina, a to pro svou budoucí ženu hraběnku Marii Franciscu z Hohenembs.

Italská zahrada byla často zakládána na nepříliš velké ploše s poměrně hojnými kratochvilnými stavbami – terasy s umělou i uměleckou výzdobou, gloriety, sala terreny a další umělá i umělecká díla určovaly její výsledný vzhled.

Jak se na zámek dostanete

Přímý autobusový spoj jezdí z Loun i ze Žatce (zastávka u obce Stekník, k zámku asi 130 m), nebo můžete zkusit spoj do obce Trnovany u Žatce a projít se příjemnou procházku asi 1,5 km k zámku silnicí mezi chmelnicemi. Vyrazit můžete i vlakem – vystoupíte na stanici Lišany u Žatce nebo Dolejší Hůrky a projdete se cca 3 km po silnici nebo chmelnicí.

Prohlídkové okruhy

Zámek můžete navštívit od dubna do října – v dubnu a v říjnu jen o víkendech, od května do září celý týden kromě pondělí. Vybrat si můžete ze čtyř prohlídkových okruhů.

Hlavní prohlídkový okruh prochází západním křídlem připomínající osudy posledního soukromého majitele, rodiny švýcarského konzula Gerolda Déteindre, která vlastnila zámek v letech 1907⁠–⁠1949. Součástí trasy jsou dva reprezentační prostory sala terreny v přízemí a hlavního sálu v patře zámku, prohlídka je ukončena návštěvou kaple Navštívení Panny Marie.

Samostatně jsou zpřístupněny chodby přízemí zámku s výstavním prostorem a sklepením s expozicí věnovanou chmelové tématice a samozřejmě italská terasovitá zahrada. Mimořádně jsou zpřístupněny také dosud nezrestaurované interiéry salonů jižního křídla zámku.