Město Dobruška: dům F. L Věka i prvotiny Františka Kupky

Město, kde žil předobraz Jiráskova buditelského hrdiny F. L. Věka, rozhodně stojí za výlet. Historie Dobrušky sahá daleko do středověku, první písemná zmínka se objevila už v roce 1320, kdy získali její obyvatelé právo vařit pivo. Do Staročeského, dnes Rampušákova pivovaru se ostatně můžete sami zajít podívat a ochutnat místní piva. Nezapomeňte navštívit také radnici, známé historické domy nebo třeba místní synagogu

Náměstí F. L. Věka s radnicí a sloupem

Dominantou hlavního náměstí, které nese jméno po F. L. Věkovi, je budova radnice z druhé poloviny 16. století. Její 45 m vysoká věž nabízí nejen vyhlídku do okolí. Na jejích ochozech si můžete prohlédnout muzejní expozice věnované historii Dobrušky či hrdelnímu právu, v budově naleznete také stálou výstavu prvotin slavného českého malíře Františka Kupky.

Další zajímavostí na náměstí F. L. Věka je Mariánský neboli morový sloup, který v roce 1733 vytvořil Ondřej Deckera spolu s vambereckým sochařem Janem Melnickým. Sloup nese postavy sv. Václava, Jana Nepomuckého, Františka Xaverského a Floriána.

Významné domy v Dobrušce

Na domě č. p. 17 najdete desku s nápisem „Zde žil národní buditel a spisovatel F. L. Věk od r. 1773 do 1823“. Tento dům fungoval jako hotel Rýdl. Po požáru v letech 1903–1904 bylo přistaveno 2. patro a doplněna secesní výzdoba průčelí. V roce 1904 se zde ubytoval profesor T. G. Masaryk, později prezident ČSR.

Dům č. p. 185 je rodným domem Františka Ladislava Heka (předobraz postavy F. L. Věka). Narodil se zde roku 1769 a od roku 1972 zde můžete vidět stálou expozici připomínající jeho dílo. Dům patří k nejvýznamnějším památkám Dobrušky. Procházku po významných domech můžete doplnit také o dům č. p. 40, který byl rodným domem Marie Anny Ježkové, Hekovy manželky.

Židovské památky v obci Dobruška

Kromě buditelských památek stojí v Dobrušce za vidění také místa spojená s židovskou obcí. Navštivte nebo si alespoň z venku prohlédněte židovskou synagogu, jejíž první verze byla postavena už v 18. století. Nicméně po požáru v 19. století (1867) byla přestavěna do dnešní novogotické podoby. Projít se můžete také na židovský hřbitov, kde nejstarší náhrobek pochází už z roku 1688. Historicky zajímavý je také hrob židovských vojáků rakouské armády, kteří padli roku 1866 v bitvě u Náchoda. 

Nahoru