Chrám Zvěstování Panny Marie Šternberk

Chrám Zvěstování Panny Marie je dílo významného představitele francouzsky orientovaného rokokového klasicismu F. A. Grimma. Je součástí velkého komplexu bývalého augustiniánského kláštera z 1. poloviny 18. století a je výraznou dominantou Šternberka i díky 60 m vysokým věžím. Chrám je zapsán na seznam kulturních památek a v současnosti zde působí římskokatolická církev. 

Původní kostelík tu byl už ve 14. století, kdy ho nahradil gotický kostel. Následně byl pobořen v husitských válkách a později dvakrát vyhořel. Proto byl na konci 18. století strhnut a začalo se s výstavbou současného chrámu. Ten byl dokončen a posvěcen v roce 1783.

Chrám je dílem brněnského architekt Františka Antonína Grimma, který byl významnou postavou moravské architektury. Kostel je 65 m dlouhý, výška chrámové lodi je 30 m, věže jsou vysoké 60 m. Z gotické stavby se zachovala část křížové chodby, která spojuje kostel s klášterem.

Dominantou prostor chrámu, který tvoří jedna loď, je mohutná klenba, která je vyzdobena malbou od malíře Antonína Sebastiniho Šebesty z Prostějova. Ve šternberské kapli je obnovená vzácná stropní malba Kryštofa Handkeho, která zachycuje šternberskou historii. Vzácnou památkou kostela je Šternberská madona, což je kamenná socha z konce 14. století, která se řadí do okruhu krásných madon. Madona je ovšem momentálně zapůjčená do Arcidiecézního muzeu v Olomouci.

V současnosti se zde pravidelně konají mše a tvz. Farní kafe – každou 1. neděli v měsíci, a to po skončení deváté mše svaté, se tu lidé setkávají na neformální posezení s farníky.