Červený Hrádek

Raně barokní zámek s pěkným parkem stojí nedaleko Jirkova. V rámci komentované prohlídky můžete navštívit zrcadlový sál, lovecký salónek i nejzajímavější prostory zámecké kaple a rytířského sálu, a dozvědět se, že právě tady mj. probíhala jednání předcházející neslavné Mnichovské dohodě.

Historie zámku

Původní hrad Borek byl založen krátce před rokem 1415 rodem Kraa. Další z pánů Václav z Moravěvsi a Kopist byl katolík a odpůrce revolty, hrad byl proto roku 1421 dobyt husity, vypálen a na čas se stal jejich opěrným bodem. Husité hrad opět obléhali a dobyli v letech 1432 a 1433. Ve 20. letech 15. století nechal majitel hrad opravit, nově pokrýt a natřít fasádu červeně. Odtud jeho jméno Červený Hrádek.

Zámek získal dnešní raně barokní podobu v letech 1655 až 1675, kdy nechal Jan Adam Hrzán renovovat a přestavět již polorozpadlý hrad. Charakteristické schodiště u východního průčelí přibylo o něco později. V roce 1742, kdy Marie Terezie vedla válku s polovinou Evropy, aby uhájila nárok na své dědictví, byl zámek obsazen střídavě francouzskými dragouny, saskou posádkou a bavorskými jezdci. V průběhu sedmileté války byl zámek obsazen Prusy, kteří po tři týdny (r. 1762) panství plenili. Zámek byl od roku 1766 dědicem Janem Adamem z Auersperku znovu opravován.

Rod Hohenlohe-Langenburg byl posledním šlechtickým rodem, který zámek a panství vlastnil. Gottfried měl 6 dětí, zámek nakonec obýval Max Egon, s nímž ostatní sourozenci vedli letitý soudní spor o dědictví. Spor nebyl nikdy dokončen. V srpnu 1938 umožnil Max Egon předáku sudetských Němců Konrádu Henleinovi a anglickému lordu Waltrovi Runcimanovi schůzku, která předznamenala následnou Mnichovskou dohodu. Proto byl zámek rodu Hohenlohe-Langerburg v roce 1945 zabaven.

Krátce po znárodnění byl zámek v doprovodu kastelána přístupný veřejnosti. Pak v jeho prostorách vzniklo středisko školní mládeže vystřídáno správou domova invalidů zahraničního vojska. Následoval domov řeckých dětí, internát a učiliště hornických učňů a po něm ubytovna studentů chemické průmyslovky a školící středisko Chemických závodů v Záluží u Mostu. Od roku 1967 zámek využívala chomutovská nemocnice jako ozdravovnu pro dospělé, nakonec jako léčebnu dlouhodobě nemocných a detašované pracoviště rehabilitačního oddělení nemocnice.

Od roku 1996 je zámek majetkem města Jirkova. V roce 2006 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a bylo zde vybudováno vzdělávací zařízení a centrum cestovního ruchu. Sídlí zde Kulturní, vzdělávací a informační zařízení Jirkov příspěvková organizace, která zámek spravuje.

Jak se na zámek dostanete?

Autem dojedete pohodlně až k zámku a zaparkovat můžete na zámeckém parkovišti. Dojet můžete i autobusem na zastávku Jirkov, Červený hrádek, odtud půjdete k zámku cca 10 minut. Nejbližší železniční stanice je Jirkov, pěší túra ze stanice na zámek vám potrvá přibližně hodinu (necelé 4 km).

Prohlídkové okruhy

Volně dostupné jsou prostory zámeckého parku, nádvoří, historické průjezdy, galerie i kaple sv. Jana Křtitele. Vnitřní část zámku můžete navštívit s průvodcem.

Trasa I – Červený Hrádek v dávné historii (cca 55 min.)

1. nádvoří (historie ČH, Brokoffové), 2. venkovní schodiště a forhauzy, 3. kaple, 4. vnitřní schodiště, 5. zrcadlový sál a kaple shora, 6. rytířský sál, 7. jídelna, 8. pracovna (zkrácený výklad – inventář a obrazy), 9. hudební salonek, 10. knihovna, 11. myslivost a lesnictví (historie lesnictví a ukázka změn z LDN), 12. expozice v horní chodbě

Trasa II – Červený Hrádek posledních století (cca 55 min)

1. loby bar, 2. nádvoří (historie ČH, Brokoffové, poválečné úpravy stavby a pokojů apod.), 3. forhauzy, 4. kaple, 5. vnitřní schodiště, 6. zrcadlový a rytířský sál (zkrácený výklad – základní informace), 7. pracovna, 8. myslivost a lesnictví (zaměřeno na rod Hohenlohe-Langenburg), 9. hudební salonek, 10. ložnice, 11. koupelna, 12. expozice v horní chodbě

Trasa III – Velká zámecká cesta (cca 1:20) – vše

1. loby bary, 2. nádvoří (historie ČH, Brokoffové, poválečné úpravy stavby a pokojů apod.), 3. venkovní schodiště a forhauzy, 4. kaple, 5. vnitřní schodiště, 6. zrcadlový sál s horním vstupem do kaple, 7. rytířský sál, 8. pracovna, 9. myslivost a lesnictví, 10. hudební salonek, 11. knihovna, 12. ložnice, 13. koupelna, 14. expozice v horní chodbě; odkazy: 15. galerie rodů – přízemí, 16. parkové úpravy