Klostermannova rozhledna na Javorníku

Na vrchol Javorníku (1066 m n. m.) chodíval rád a často. Sedával tu a rozjímal při pohledu na milovanou Šumavu. Tolik se mu tu líbilo a tak vroucně toužil, aby i ostatní mohli spatřit tu krásu, co vidí on. A proto Karel Klostermann přesvědčil několik svých přátel, aby uspořádali sbírku a za ni tu zbudovali vyhlídkové místo. Jak řekl, tak se také stalo. Jen autor této myšlenky a kromě ní i čtyřiceti svazků románů, povídek, skic a fejetonů už se toho nedožil – sám zesnul už roku 1923, zatímco rozhledna po něm pojmenovaná se slavnostně otevřela až o 15 let později. 

Kníže Schwarzenberg uvolnil zdarma pozemek, okolní obce přispěly penězi (které, to si můžete doteď přečíst ve spodní části stavby) a tak se mohlo osm zedníků a osm pomocných dělníků dát do práce. Hotovo bylo za dva měsíce v srpnu. Jen ta sláva netrvala moc dlouho. Už v září byl totiž vyhlášen protektorát a vyhlídky byly rázem mnohem horší – nejen do krajiny, ale především na lepší zítřky. Ani fakt, že odtržením Sudet se z Javorníka stala najednou nejvyšší česká hora, nebyl zrovna důvodem k radosti.

Jako protiletecká pozorovatelna ale naštěstí nesloužila dlouho. Hned po válce o tuhle svou funkci rozhledna přišla a stala se znovu vyhledávaným cílem turistů. Ti k ní chodí i dnes, jen si musí dát pozor na otevírací dobu a taky pěkné počasí – když je ošklivo, mají tu zavřeno. Pokud vám ale rosničky přejí, máte o krásný výlet postaráno.

Výhled na krásy české i daleko za hranice

Auto nechte na bezplatném parkovišti v Srní nebo ještě o něco blíž až za hranicí téhle obce a vydejte se na 1,5km výšlap. Převýšení je sice jen nějakých 50 metrů, cesta ale vede po lesní stezce nevhodné pro kočárky. Odměnou za snahu vám bude kruhový výhled na Pancíř, Poledník i alpské vrcholy rýsující se daleko za hranicemi, stejně jako na Rabí či Temelín ve vnitrozemí.