Modrý důl: srdce Krkonošského národního parku

Navštivte přírodovědně cenné horské údolí na jižním úpatí Studniční hory. Dříve se zde těžil pyrit, dnes je zde několik rekreačních samot a roste tady vzácná horská květena. Vyrazit sem můžete třeba z Pece pod Sněžkou po žluté turistické značce. 

Panoramata horských roubenek i vzácné rostliny

Představte si místo, kde místo hluku aut slyšíte jen zurčení Modrého potoka a šumění lesů. Modrý důl je přesně takový – je to srdce Krkonošského národního parku, které si zachovalo svou tvář díky tomu, že sem (naštěstí!) nesmí auta a nepotkáte tu ani davy turistů.

Na co se těšit? Na ledovcový amfiteátr v celé jeho kráse, údolí totiž bylo vymodelováno ledovcem, což poznáte podle jeho charakteristického tvaru písmene „U“. Cestou potkáte řadu horských bud a roubenek, které jako by vypadly z pohádky. Údolí je zároveň botanickým rájem, díky specifickému mikroklimatu tu roste množství vzácných horských rostlin.

Kudy kam?

Cesta do Modrého dolu začíná nejčastěji v Peci pod Sněžkou. Odtud se vydáte po žluté turistické značce směrem na Richterovy boudy a v místě zvaném „U Modrého potoka“ odbočíte do samotného dolu. Stoupání je na trase je sice pozvolné, ale vytrvalé. Cesta vede převážně po asfaltovém nebo zpevněném povrchu, takže ji zvládnou i zdatnější senioři nebo rodiny se staršími dětmi.

Dobré vědět: Z centra Pece je to do hloubi dolu zhruba 4⁠–⁠5 km.

Pokud máte rádi výzvy a ještě vás nebolí nohy, pokračujte z Modrého dolu dál do prudkého kopce na Výrovku. Odměnou vám bude ten nejlepší borůvkový koláč a výhled, který vám vezme dech.