Poustevna Fráterka ve Vraclavi – památka ze 17. století

Součástí barokního areálu Vraclav není pouze kostel svatého Mikuláše a lázeňský dům, ale také poustevna ze 17. století. Říká se jí Fráterka a funkční byla necelých 100 let – až do roku 1782, kdy byla z nařízení císaře Josefa II. (stejně jako ostatní české poustevny) zrušena. Své jméno získala podle bicích hodin ve věži, kterým se říkalo právě fráterka či fláterka. 

Poustevna se nachází pod kostelem svatého Mikuláše, jde o roubenou stavbu obdelníkového půdorysu se šindelovou střechou. K baroknímu areálu Vraclav, jehož je poustevna součástí, lze dojet autem, případně se na místo vydat pěšky po zelené turistické značce z Vysokého Mýta (od vlakové stanice je to cca 5 km) nebo ze železniční stanice v Zámrsku. Souběžně se zelenou značkou z Vysokého Mýta pak vede i naučná stezka Vraclav s typickým zelenobílým značením.

Co je to vlastně poustevna?

Jak již název napovídá, poustevna je obydlí poustevníka. Tyto stavby stávaly zpravidla v odlehlých místech, v době rozkvětu poustevnictví se pak často rozrostly také o klášter, kostel či jiné náboženské objekty. Původně byly poustevny pouze jednoduchá obydlí, která si budovali sami poustevníci, později byly zřizovány panstvem podobně jako kláštery.

Prvním poustevníkem ve Fráterce byl rodák z Litomyšle, člen řádu svatého Františka Jiří Rambousek. Tento poustevník vedl i knihu, do které zapisoval všechny uzdravené v lázních ležících pod Fráterkou. Zároveň prodával lázeňským hostům léčivé byliny a pilulky dovážené z lékárny v Hradci Králové.