Klostermannova rozhledna na Javorníku

Na vrchol Javorníku (1066 m n. m.) chodíval rád a často. Sedával tu a rozjímal při pohledu na milovanou Šumavu. Tolik se mu tu líbilo a tak vroucně toužil, aby i ostatní mohli spatřit tu krásu, co vidí on. A proto Karel Klostermann přesvědčil několik svých přátel, aby uspořádali sbírku a za ní tu zbudovali vyhlídkové místo. Jak řekl, tak se také stalo. Jen autor této myšlenky a kromě ní i čtyřiceti svazků románů, povídek, skic a fejetonů už se toho nedožil – sám zesnul už roku 1923, zatímco rozhledna po něm pojmenovaná se slavnostně otevřela až o 15 let později. 

Kníže Schwarzenberg uvolnil zdarma pozemek, okolní obce přispěly penězi (které, to si můžete doteď přečíst ve spodní části stavby) a tak se mohl osm zedníků a osm pomocných dělníků dát do práce. Hotovo bylo za dva měsíce v srpnu. Jen ta sláva netrvala moc dlouho. Už v září byl totiž vyhlášen protektorát a vyhlídky byly rázem mnohem horší – nejen do krajiny, ale především na lepší zítřky. Ani fakt, že odtržením Sudet se z Javorníka stala najednou nejvyšší česká hora, nebyl zrovna důvodem k radosti.

Jako protiletecká pozorovatelna ale naštěstí nesloužila dlouho. Hned po válce o tuhle svou funkci rozhledna přišla a stala se znovu vyhledávaným cílem turistů. Ti k ní chodí i dnes, jen si musí dát pozor na otevírací dobu a taky pěkné počasí – když je ošklivo, mají tu zavřeno. Pokud vám ale rosničky přejí, máte o krásný výlet postaráno.

Výhled na krásy české i daleko za hranice

Auto nechte na bezplatném parkovišti v Srní nebo ještě o něco blíž až za hranicí téhle obce a vydejte se na 1,5km výšlap. Převýšení je sice jen nějakých 50 metrů, vzhledem k tomu že vede po lesní cestě by to ale s kočárem nebylo příliš pohodlné (ostatně, co pak s dětmi nahoře, když musí vyjít ještě do 197 schodů). Odměnou za tu snahu vám bude kruhový výhled na Pancíř, Poledník i alpské vrcholy rýsující se daleko za hranicemi, stejně jako na Rabí či Temelín ve vnitrozemí.