"Pobyt v Sedmém nebi? U nás ho zažijete," lákají Rožnovské pivní lázně

„Pobyt v Sedmém nebi? U nás ho zažijete,“ lákají Rožnovské pivní lázně

Jana Šupolíková 12. 5. 2021

Pro Tomáše Kupčíka a Jaromíra Beneše, spolumajitele Rožnovských pivních lázní, je dnes Slevomat nejdůležitějším partnerem. „Ukazuje nám, jak se přizpůsobit době. Pomohl nám překlenout krizi,“ tvrdí shodně. V Rožnově na vás, jako každý rok, čeká zase něco nového. Na co všechno se můžete v hotelu i v pivních lázních těšit, jakmile bude zase otevřeno? A jak vypadá pobyt v Sedmém nebi?

Pánové Tomáš s Jaromírem mají neuvěřitelnou energii. Hovořili takřka nepřetržitě více než hodinu. Proto necháváme tento rozhovor běžet i na papíře spíše jako dialog dvou mužů, kteří milují svou práci.

Na co se mohou v Rožnovských pivních lázních zákazníci těšit?

Jaromír: Máme určitě novější lázně. Všechno je zrekonstruované a důkladně vyčištěné. Využili jsme čas k modernizaci a vylepšování. Povedlo se nám vlastně po 10 letech úplně zrekonstruovat lázně.

Tomáš: Nezapomeň, že jsme nakoupili nové technologie.

Jaromír: To je pravda, máme nová masážní lehátka s jadeitovými kameny, přístroj na meditativní uzemňování. Díky tomu se mohou naši klienti těšit na nové pobytové a lázeňské balíčky. Dokončili jsme také terasu, takže se tu bude snídat na terase s výhledem do lesa. Ale to hlavní, co jsme nově připravili, je zážitek, který se jmenuje Sedmé nebe. Víc neprozradím, přijeďte ho zažít na vlastní kůži. Je to opravdu pobyt a koupel v nebi.

Tomáš: Těšte se na speciální balíčky, otevřeli jsme Čokoládovou univerzitu. Dozvíte se spoustu zajímavostí, ochutnáte hodně čokolády. Naučíte se ji zpracovat, vyrobíte si vlastní ganáže, naplníte si pralinky. Je to ideální balíček pro milovníky čokolády.

Představujeme si to asi takhle: na relaxační víkend sem společně přijede pár. Jeden z páru půjde ráno na Čokoládovou univerzitu, ten druhý může jít na Pivní univerzitu. Odpoledne spolu půjdou do lázní, vymění si zážitky. Další den můžou jít společně na hory. Ideální pobyt, co říkáte?

Tomáš: A pokud k nám přijede celá rodina, tak tu máme dětské herní centrum – obrovská herní plocha, skluzavky, trampolíny. Je tam i solná jeskyně, kde jsou dvě tuny himálajské soli. Potom je tam mediální místnost s různými hrami, taky kino. A najdete tam i klidovou zónu pro mrňata od 1 do 3 let, kde si mohou menší děti i pospat. A nechybí skvělá kuchyně uzpůsobená pro malé děti. Není problém pro nejedlíky uvařit třeba suché těstoviny.

Jaromír: Centrum je vhodné pro děti, co už lezou po čtyřech. Až do těch řekl bych 8 let. To je limitní stav, do kdy to děti ještě baví. Potom už chtějí spíš do ruky tablet.

Tomáš: Herní centrum je jinak otevřené pro kohokoliv, nemusíte být ani ubytovaní u nás. Chodí sem třeba o víkendu tatínci s dětmi. Táta si dá pivo a pečené koleno, maminka může doma odpočívat, nebo si zajít do lázní. Děcka se vyblbnou a všichni jsou spokojení. Pravidelně sem jezdí lidi zhruba z okruhu 40 kilometrů od Rožnova. Je to skvělé řešení škaredého počasí v Rožnově. Když je ošklivo, je u nás narváno. Když je pěkně, tak jsou lidi v lese.

Tomáš Kupčík o lázeňství v Rožnově pod Radhoštěm

Málokdo dnes ví, že Rožnov pod Radhoštěm byl lázeňské město. Rostou tu krystaly křemíku. Takže tady bývaly vyhlášení klimatické lázně na tuberu. Jezdili se sem léčit lidé z celého Rakouska-Uherska. Tradice se ztratila v 60. letech, město přišlo o statut lázeňského města po vzniku místní Tesly. My jsme tedy použili tradici rožnovského lázeňství a tradici našeho bývalého pivovaru a spojili jsme to. Ono vlastně málokdo v okolí věděl, že tu kdysi býval pivovar, protože tu byla dlouhá léta známá sodovkárna, která zásobovala celou Moravu.

Spousta lidí možná ve spojitosti s vaším hotelem najde starší díly pořadu Ano, Šéfe! Jak se ve vaší restauraci vaří dnes?

Jaromír: Od Ano, šéfe! jsme si slibovali, že nám poradí, jak vařit pro děti. To se úplně nepovedlo, protože pan šéf v podstatě řekl, že děti chtějí pizzu a hranolky a nemáme jim nutit zdravá jídla. My jsme se vydali cestou kompromisu. Snažíme se dětem nenabízet jen ty smažené hranolky. Takže máme v nabídce i něco z pohanky, ale samozřejmě i pizzu a těstoviny, taky fresh džusy a ovocné poháry. Snažíme se jít napůl zdravější cestou a napůl nabízíme klasiku, o které víme, že ji mají děti rády.

Tomáš: A hlavně musíme zmínit naše dorty! Nikdo nám nechtěl péct dorty, tak jsme si je začali dělat sami.

Jaromír: Jednou jsem byl na kávě v Praze v IF Café a tam jsem se potkal s paní Fabešovou. Slovo dalo slovo a my jsme na její doporučení koupili stroj, díky kterému dokážeme bez jakýchkoliv éček a náhražek kouzlit skvělé dorty. Dokonce jsme se podle ní pustili do výroby slavných dezertů – citronu a oříšku. Na tom je vám takové práce! Ale stojí to za to.

Jedete k nám už po páté? Ochutnáte tu zase jiné dobroty, užijete si nové procedury, vyzkoušíte lesní lázně nebo třeba koupel v Sedmém nebi. Ale starat se o vás bude stejný personál jako minule.

Lidé sem jezdí pravidelně. Pokud sem míří někdo třeba už po páté, co uděláte pro to, aby se nenudil?

Tomáš: Nové balíčky! Každý rok máme u vás na Slevomatu jeden dva nové balíčky. Pořád něco předěláváme, vylepšujeme. Takže pravidelný zákazník určitě dostane například jiný předkrm než minule. Také si užije jiné procedury v lázních, ale obsluhovat ho budou stejní lidí jako posledně. To se lidem líbí. Potkají tu stejné tváře. Personál máme stabilní.

Máme takovou strategii: dejte víc za míň. Tahle strategie totiž funguje nejlíp. Naučili jsme se ji v Americe, tam je zákazník vždy na prvním místě.

Jaromír: Pokud budeme soutěžit s 4hvězdičkovými, 5hvězdičkovými resorty, tak samozřejmě prohrajeme například okolím našeho pivovaru. My to víme, udržet ten starý dům zvenku v kondici je těžké a stojí to hrozně moc peněz. My je raději investujeme uvnitř a do zákazníků. Není tu zámecké prostředí, ani portýr na příjezdové cestě.

Tomáš: Já bych jako hlavní zmínil, že máme péči o lidi, kdežto spousta jiných podniků má třeba jen „wellness“. Napustí vám vanu a dvě hodiny se vás nikdo nezeptá, jestli je všechno v pořádku. U nás se starají neustále 2–3 lidi v každém patře lázní. Snažíme se opravdu o lázeňství, o péči.

Zajímavá věc na vašem hotelu je, že každý pokoj je úplně jiný.

Jaromír: To je pravda. Pokaždé se u nás můžete ubytovat v jiném pokoji, v jiné atmosféře. A nebo někdo trvá vždy na tom stejném pokoji. Takové klienty taky máme. Jeden pokoj je oblíbený hodně, protože je v něm vana a výhled na slepice.

Koncept každého pokoje v jiném stylu vznikl hned na začátku. Ptal jsem se různých lidí ve svém okolí, jaké tu máme udělat pokoje, co se komu líbí. A všichni řekli: „Hlavně ať jsou ty pokoje hezké.“ Nakonec jsem požádal tým lidí, který se na interiéru hotelu podílel, aby každý přinesl obrázky nejhezčích pokojů, které najde. Vytiskli jsme si je, položili tady na zem a vybrali jsme asi 10 pokojů, které se nám líbily nejvíc.

Tomáš: Provence, moře a majáky, První republika, patchwork, Jules Verne v černobílé… Proč by měly být pokoje stejné, když můžeme použít všechny nápady?

Jaromír: Tím, že jsme se rozhodli mít najednou každý pokoj jiný, tak se nám ohromně usnadnilo nakupování. Nikde nemají na lusknutí prstu na skladě třeba 100 stejných světel. Takže se ze mě stal takový vetešník. Sbíral jsem artefakty pro každý jednotlivý pokoj.

Tomáš: A teď si představte. Dali jsme dohromady hotel, krásné pokoje, pivní lázně a lidé se nás začali ptát, co můžou dělat ještě večer po lázních. No já bych byl po lázních úplně vyřízený a šel bych si lehnout. Ale lidi chtěli víc. Takže jsme zařídili venkovní wellness – říkáme tomu lesní lázně, protože jsou na kraji lesa. Potom nás napadlo dát do jedné kádě síru, protože je dobrá na kůži.

Jaromír: No jo, jenomže, aby mohly vzniknout lesní lázně, tak jsme na to museli myslet už v roce 2010, když se tu bagrovalo. Ta malá plošinka se musela složitě připravit. Podpírají ji obrovské mostní pilíře. Dělali si z nás srandu, jestli tam budeme stavět dálnici, nebo co. Já jsem na to odpovídal, že tam jednou bude cestička k lesu. (smích)

Kdy a proč jste vlastně začali spolupracovat se Slevomatem?

Jaromír: Se Slevomatem jsme začali spolupracovat někdy okolo roku 2015 s velkou nedůvěrou. Navíc s vámi začalo období recenzí. Tomáš přišel s tím, že na Slevomatu musíme mít 4,8 hvězdičky, jinak to bude průšvih a už nás nikdy nepustí. Ale my jsme do té doby recenze vůbec neřešili. Takže jsme pro zákazníky Slevomatu připravili „hedvábí“, abychom měli dobré recenze.

V recenzích jsme se naučili číst zpětnou vazbu, naslouchat zákazníkovi. Začátky byly ovšem tvrdé.

Tomáš: Budu konkrétnější, připravili jsme vždycky něco navíc, třeba předkrmy.

Jaromír: To je na tom to nejzábavnější! My jsme se tu mohli přetrhnout a pak jsme se podívali na recenze a nestačili jsme se divit, jak byli lidé najednou v anonymitě internetu sprostí. A Tomáš to strašně řešil. Sice těch negativních recenzí bylo pár, ale Tomáš tu běhal s papírem plným recenzí a hřměl na personál…

Tomáš: Výsledkem bylo, že náš personál začal nenávidět slevomatího zákazníka, a taky obchodní zástupkyni Slevomatu, která za námi hodně často jezdila, jakožto jejich reprezentantka.

Tomáš Kupčík o Oldřišce Krejčí, obchodní zástupkyni Slevomatu

Oldřiška sem vtrhla někdy v roce 2015 v době, kdy spousta slevových portálů krachovala. Řekla, že je ze Slevomatu, a já ji vyhnal se slovy: NIKDY! V podstatě jsem ji jedněmi dveřmi vyhnal, ale ona se nedala a vrátila se jinými. Jednou se tu třeba ukázala a řekla, že je zahradnice a že nám tu upraví dekorace na zahrádce. Jen tak, protože to tu má ráda a chce pomoct. Mysleli jsme, že jsou to triky, jak nás získat. Vždycky, když přijela, tak jsem se utíkal automaticky schovat.

Nakonec jsem povolil a nechal se ukecat ve chvíli, kdy jsem Oldřišku lépe poznal a pochopil jsem, že není vlezlá ani nepoužívá žádné triky. Ona je poctivá Valaška, která miluje svoji práci a miluje i nás. A to rozhodlo. Já jsem taky vždycky dýchal za firmy, pro které jsem pracoval. Dnes je pro nás Slevomat nejdůležitější partner. Pomohl nám překlenout krizi.

Jaromír: Slevomatí zákazník totiž tenkrát přijel, odbydlel si to tu, usmíval se na nás a pak nám napsal: „Nebylo to tam.“ A my jsme vůbec nevěděli, co máme dělat. Nebo hodnotili, že při příjezdu viděli listí na cestách. A za to nám dali z 5 hvězd jen 3. A já si říkal, jestli je normální, že už ani listí nesmí padat ze stromů… Nebo, že při příjezdu pršelo a nikdo nenabídl deštník.

Jaromír: Postupně, jak přibývalo recenzí, tak se náš průměr vyšplhal na 4,4 a pak až na 4,8. Myslím si, že lidi si začali uvědomovat, že by měli hodnotit pravdivě podle pocitu a ne úplné blbosti.

Tomáš: Nám Slevomat v tomhle hrozně pomohl. Naučili jsem se v recenzích číst zpětnou vazbu, naslouchat zákazníkovi. Takže i ty deštníky jsme začali nosit. Začátky byly ovšem tvrdé. V té době jsme byli malý hotýlek s malým týmem, udělali jsme pro zákazníka první poslední a on nám potom napsal: Nic moc.

Jaromír: Každou kritiku bereme jinak. Smějeme se, pokud jsou to prkotiny. Ale občas opravdu uznáme, že ty recenze mají hlavu a patu, takže potom je čas si z nich vzít ponaučení.

Tomáš: A vrátím se ještě i k Oldřišce, obchodní zástupkyni Slevomatu. Sama tehdy aktivně přispěchala s dobrými radami. Ona nám v podstatě vytvořila celý slevomaťácký systém.

Změnil se nějak slevomatí zákazník?

Tomáš: Kompletně. My jsme nechtěli spadnout do kategorie levných pobytů. Slevomat se pozice prodavače levných pobytů zbavil ve chvíli, kdy se tam objevily i 4–5hvězdičkové hotely.

Jaromír: Já si taky myslím, že na začátku byl Slevomat vlastně pomluva. „Vy máte Slevomat? Tak to je konec, to je špatně.“ Ale bylo to spíš tím, že ostatní hoteliéři si to neuměli spočítat. My dáváme, dáváme a zákazník se vrací, někteří i po dvacáté. Někteří hoteliéři téhle matematice nerozumí.

U nás dostanete vždycky kvalitní službu. Nemusíte se bát, že si naběhnete.

Naši zákazníci nechtějí jenom obyčejné ubytování a fádní snídani s levným salámem. Oni sem jedou za zážitkem. Speciálně ti, kteří se vrací. My jsme si vymysleli špičkové snídaně. Šunka je ta nejlepší možná dostupná. Na stole je máslo a ne margaríny. Já mám vystudovanou chemii potravin, výživa je i můj koníček. Takže jídlo si u nás užijete bez obav.

Taky jsme jako první v okolí začali třeba vařit kvalitní výběrovou kávu a připravovat latte art (pozn. malování obrázků do kávy pomocí mléčné pěny). A díky tomu postupně vyrostlo v Rožnově asi šest špičkových kaváren, kde dostanete skvělou kávu. To samé se stalo v gastronomii.

Tomáš: Teď nás místo kavárny živí bistro, jídlo s sebou, Rožnováci, kteří k nám chodí nakupovat produkty z našeho bistra.

Jaromír: I já si tu v podstatě nakoupím všechno, a moc rád. Od chleba, přes pivo, marmelády, až po domácí špek a rillettes.

Tomáš: K bistru se váže celá historie. Lidi nemají rádi změny. My jsme s Jaromírem ale hodně pro změny, musíme se teď hodně přizpůsobovat době. Ale náš personál si chce držet svůj standard. Protože ví, že například v lázních musí všechno klapat jako hodinky. Oni musí vytvářet pro zákazníky stále stejný standard. A my jim furt něco měníme. Já jsem ten pro změny, ale Jaromír už se přiklonil na stranu personálu a brání jim zažité standardy.

Jaromír: Samozřejmě, vzpomeň si na oříšky. Třeba jednou Tomáš vymyslel, že budeme prodávat pražené oříšky. A najednou máme 57 druhů pražených oříšků. No to je nesmysl! Já jsem musel přijít a říct: Tomáši, použij jednoduché počty. Ty si vymyslíš pár druhů oříšků a příchutí, ale necháš lidi, aby si je namíchali podle chuti. A co z toho vznikne? 57 možných kombinací.

Tomáš: Já vím, že jsem to tenkrát přehnal. Takže jsem po večerech míchal se zaměstnanci 5 hodin oříšky pro Slevomat. To jsem si naběhl! (smích)

Na co jste nejvíc pyšní?

Jaromír: Já jsem pyšný na partu, která kolem nás je. Že lidé, kteří jsou tu s námi už delší dobu, dokáží akceptovat naše nápady. Hrozně důležitá je pro mě parta holek v lázních, protože jsou to opravdu pečovatelky. Mají vzdělání, mají dobré srdce, milují lidi a mají skvělou vedoucí. A pak jsem pyšný, že jsme nikdy nešli s kvalitou pod vlastní úsudek. Nikdy jsme se nezaprodali nadnárodním firmám.

Máme tu třeba 10 druhů piv, které vznikají postupně. Ale já bych na žádném z nich neměnil nic. Jsem pyšný, že všichni by tu dali ruku do ohně za to, že naše produkty jsou špičkové, bez éček, že jsou opravdové.

Tomáš: Já za sebou cítím rodinu, která nám pomáhá. A hlavně předky, které máme v zádech. Oni tu něco vybudovali, a my díky tomu máme na čem stavět. A taky nám nějakým způsobem funguje intuice. Něco vymyslíme a záhy zjistíme, že to pro nás byl geniální tah.

Pivovar sebrali ve 48. roce komunisti, polovina rodiny do 5 let zemřela na infarkty, nebo skončili pod mostem, museli odejít. Ale já mám pocit, že jsme se narodili pod šťastnou hvězdou.

Spolumajitelé Rožnovských pivních lázní, Jaromír Beneš a Tomáš Kupčík, jsou kamarádi v podstatě od dětství. Obchodními partnery se stali před více než 10 lety, když se společně rozhodli zrekonstruovat bývalý pivovar v Rožnově pod Radhoštěm. Spolu s ním vrátili do města i tradici lázeňství, která zanikla v 60. letech 20. století.

Profesně oba začínali, a dlouhá léta působili, v marketingu mnoha velkých nadnárodních společností. Rodina Tomáše Kupčíka vlastnila pivovar již před 100 lety. Když byl Tomáš malé dítě, v budově byla sodovkárna. Maloobchod měl tedy v krvi.

Po navrácení majetku v restituci se rozhodl obnovit rodinnou tradici. Setkal se ale s nepochopením a nezájmem. Do rizika šel až kamarád Jaromír. Společně a za pomoci dotací z EU zrekonstruovali budovu pivovaru a obnovili vaření piva a lázeňství. Založili také pivní lázně, posléze i mořské lázně a lesní lázně. Vybudovali hotel, Málkovu čokoládovnu a Pivovarskou manufakturu. Během krize se ze dne na den přeorientovali na malooobchod. Kromě předprodeje pobytových balíčků je dnes živí výroba a prodej dobrot ze zmíněných manufaktur.

Pomáhá vám partnerství se Slevomatem v téhle době?

Tomáš: Slevomat je pro nás teď nejdůležitější partner. V lázních 100% i před krizí. A teď během krize jsme prodali 50 % díky Slevomatu. Někdy je to víc, někdy míň. My jsme si sice založili vlastní e‑shop, ale Slevomat má úplně jinou klientelu, jiný zásah, jiný způsob komunikace. Díky za to.

Jaromír: Pro mě má naše partnerství dvě části. Jednak je to obrovský motor kreativity. Pořád se snažíme vymýšlet nové produkty, zdravé, bez éček, dělané ručně. Trendy věci. A z druhého pohledy je pro nás Slevomat držitel fixního základu. My vlastně teď kvůli krizi najednou nemáme kavárnu, restauraci, hotel a lázně, ale máme maloobchod. A ukázalo se, že nás to může uživit taky.

Přijde krize, přestanou se prodávat pobytové balíčky a co? Člověk by si myslel, že zdechneme hlady. Ale ne, najednou přijde Slevomat a zeptá se, jestli nemáme nějaké zboží, protože chce podpořit české podnikatele a české výrobky.

Tomáš: Mě taky fascinuje, jak se Slevomat okamžitě dokázal přizpůsobit. V tomhle máme identickou krev. Přijde krize, přestanou se prodávat pobytové balíčky a co? Člověk by si myslel, že zdechneme hlady. Ale ne, ona najednou přijde Oldřiška a zeptá se, jestli nemáme nějaké zboží. Protože Slevomat podporuje české podnikatele a české výrobky. A my třeba máme v hlavě milion plánů, ale v době krize bychom je neměli kde prodat. Díky Slevomatu ale máme tu možnost.

Také máme díky prodaným poukazům na Slevomatu jistotu, že jakmile se otevře, tak budeme mít, pokud vládní opatření dovolí, od prvního dne plný hotel. Proto si pořád držíme i polovinu zaměstnanců, abychom byli připraveni na první den po lockdownu. Jakmile otevřeme, jedeme na plno, takže Slevomat vlastně i podpořil zaměstnanost u nás v lázeňském sektoru.

Oldřiška Krejčí, obchodní zástupkyně Slevomatu

Získat Rožnovské pivní lázně nebyl jednoduchý proces. Tomáš ani Jaromír tehdy neměli dobré reference ze slevových serverů. Nabídla jsem jim ale svou vizi zážitkového cestování, na které jsme se brzy shodli a dodnes na ní intenzivně pracujeme. Dnes jsme blízcí přátelé.

V době roční krize v cestování a zcela uzavřeného hotelu jsme společně našli cesty. Prodáváme balíčky dopředu, ale hlavně jsme zařadili nové produkty z Pivovarské manufaktury. Ty jsou nyní velmi oblíbené.

V hotelu se během krize budovalo a připravovaly se nové balíčky – nové procedury, hotelová terasa s výhledem do lesa a další aktivity pro potěšení těla i ducha. Až se znovu hotel otevře, budou mít zákazníci opět více vyžití a rádi se do Rožnovských lázní vrátí.

Zkrátka, Slevomat je pro naše partnery zlatým vajíčkem, pokud ho správně pochopí a uchopí.

O svůj příběh se s námi podělili i další partneři

Přečtěte si, jak se popasovali s krizí, proč jsou na Slevomatu a na co se u nich můžete těšit.

Jak se vám článek líbil?

Jana Šupolíková

Jmenuju se Jana a před 8 lety jsem založila blog Muffinarium.cz. Důvod byl jednoduchý. Tenkrát ještě skoro neexistovaly foodblogy a na internetu nešlo najít slušný recept na domácí muffiny. Za ty roky jsem upekla stovky muffinů, dva syny a 3. místo na Foodblogu roku v kategorii Dezerty a pečení v roce 2014. 

Nahoru