TŌSH distillery: Příběh nejstarší české whisky opět ožívá. Buďte u toho!

Alkohol dělají tak, aby jim chutnal. Ovšem chutná i daleko za hranicemi Hané. O ginu z těšetické TŌSH distillery už ví i v Anglii a za svou whisky by se nemuseli stydět ani ve Skotsku. Pokud by tam tedy měli co dovézt. První várky jsou totiž beznadějně vyprodané, a tak nezbývá než ochutnávat další poklady, které rodinná palírna manželů Omelkových vydá. A že je o co stát!

Návštěvu palírny s ochutnávkou destilátů si nenechte ujít a neváhejte zážitek naděli i svým blízkým.

První československá whisky a její znovuzrození Hanácká rodinná TŌSH distillery úspěšně navazuje na tradici nejstarší palírny whisky, která ležela na území bývalého Československa. Historie místní palírny se ale začala psát už o poznání dřív, a to v roce 1582, kdy byla zbudována společně s těšetickým pivovarem. V 70. letech 20. století se zde udržovala už jen výroba destilátů pod hlavičkou národního podniku SELIKO. Právě tehdy se zde také zrodila první československá whisky. Whisky nesla název King Barley (Král Ječmínek, jehož příběh je s hanáckým krajem úzce spjatý). Výroba na přelomu tisíciletí sice ustala, ale to nebránilo manželům Omelkovým zakládajícím TŌSH distillery v tom, aby ji v roce 2017 s úspěchem vzkřísili. Pro svou whisky dokonce použili i repasované sudy, jež pamatovaly výrobu z devadesátek. V roce 2020 tak spatřily světlo světa dvě tříleté whisky King Barley s 46 % alkoholu. Verze Virgin Oak dozrávala v sudu ze dřeva amerického dubu, Marsala Finish zase v sudu po stejnojmenném sicilském víně. Recepturu pro první výrobu Jiří Omelka dodržel původní, využívá tedy nakouřený slad z hanáckého ječmene a pekařské kvasnice.

Jak jste se profesně dostali k pálenkám?

Na začátku jsme měli pivovar. A jednou se stalo, že jsme uvařili várku piva, která sice byla v pořádku, ale nebyla chuťově podle mých představ. Tak jsem hledal někoho, kdo nám to vypálí. By jsem zvědavý, jaká z toho bude pálenka. To bylo v roce 2015. 

Už jsem v té době koketoval s myšlenkou, že si chci vyrobit zkušební várku whisky. Od vaření piva k tomu není tak daleko, tam taky pracujete se sladinou, jen to uvaříte s chmelem. A pro whisky to rovnou dáte kvasit.

Jiří omelka, TŌSH distillery

Tak jsem poznal člověka, který nejen, že z piva udělal dobrou kořalku, ale měl k dispozici i, jak já říkám, zakletou Šípkovou Růženku – nejstarší palírnu v Československu, kde se destilovala whisky už v roce 1973. Udělali jsme spolu čtyři zkušební sudy whisky a domluvili jsme se, že budeme v této spolupráci pokračovat. Později jsem se naopak rozcházel se společníkem v pivovaru v představách, kam by měl pivovar směřovat. Tak jsem hledal plán B, kterým se stala tahle palírna. Kamarád, který ji provozoval, už se tomu nechtěl a nemohl věnovat, takže jsem se rozhodl koupit firmu, pronajmout palírnu a vyrábět whisky.

Kdy šla první várka whisky na trh a jak rychle se prodala?

Tu jsme destilovali v roce 2017 a do prodeje šla loni na podzim. Během 3 dnů se vyprodala.

Co si myslíte, že za tak raketovým startem stálo?

Vidím v tom tři faktory. Ten první je, že jsme obnovovali onu dlouhou tradici první české whisky a těm, kdo měli rádi whisky tehdy a mají ji rádi teď, jsme o tom také řekli. Všichni se na uvedení těšili. Těšili se i díky tomu, že jsme průběžně po roce lahvovali vzorky sladového destilátu a prodávali je. Takže všichni věděli, jak zrání pokračuje a že ta whisky nebude žádný průšvih.

Další faktor byl, že už s těmito sladovými destiláty (jednoletým a dvouletým) jsem se objevil na whisky festivalech. V momentě, kdy byla whisky tři roky a pár dnů stará, tak jsme ji mohli pustit mezi lidi. A všichni, kdo o ní věděli, ji chtěli koupit.

Úspěšný český gin i likér dle receptury z 30. let V nabídce má hanácká destilerie kromě whisky také několik druhů ginů, aperitiv Bruno Bitter, likér King Barley a takzvané Ōvice, tedy ovocné pálenky z hroznů, meruněk, švestek aj. Za pozornost ovšem stojí i originální bylinný likér Jakamarus. Ten se vyrábí podle původní receptury od pražského lékárníka Kříže z roku 1932 a když jeho název vyslovíte před prarodiči, budou si ho jistě dobře pamatovat z dob svého mládí.

Jaký příběh stojí za vaším ginem?

Gin se v těšetické palírně Seliko destiloval taky, ale pak se výroba přesunula do Dolan. Destilát se jmenoval dřív Old Town Gin, měl etiketu s olomouckým kostelem sv. Michala. Pak existovala ještě edice přímo pro míchaný drink Gin & Tonic, které se říkalo GinTon. Tohle je historie spojená se Selikem.

My jsme začali dělat gin jednak proto, že mě bylinky zajímaly, a taky proto, že když děláte whisky a čekáte, než dozraje, máte spoustu času se věnovat ladění dalších destilátů. Ten na TŌSH Gin jsem ladil 16 měsíců, než jsem s ním byl spokojený.

Jiří Omelka, TŌSH distillery

Na ochutnávce jsme se dozvěděli, že váš gin sbírá úspěchy i v zahraničí. Jak se tam dostal?

Nejprve se samozřejmě ochutnávalo v České republice. Ale protože tady každý rozumí hlavně pivu a slivovici, rozeslal jsem gin i do zemí, kde gin vznikl a kde se pije častěji. To znamená do Holandska, Anglie, Španělska, Itálie a dalších zemí. A tak se mi ozval i jeden velký ginový klub, se kterým nyní připravujeme velkou marketingovou spolupráci na začátek příštího roku. A to jsem jen chtěl vědět, jak jim náš gin chutná.

TŌSH Gin ale není jediný, který vyrábíte. Jak je to s dalšími modely?

Hned další v pořadí je TŌSH Gina. Tento gin se vyznačuje tím, že leží v sudech. Je tedy propojením našeho zaměření na whisky a ginu. Jakmile se dostaneme k zajímavým sudům, použijeme je na whisky. Ale chtěli jsme zkusit, co sudy udělají právě s ginem. Mělo to úspěch, a tak vznikl ještě jeden projekt, kterému říkáme TŌSH Sadíme. Jde nám o obnovu krajiny, kde působíme. Obnovujeme aleje, remízky. Máme v plánu udělat ročně jeden sud tohoto ginu a 300 Kč z každé prodané lahve věnovat na novou výsadbu. Teď budeme sadit první lipovou alej o 50 stromech. Dál si hrajeme s giny pro jednotlivé specializované bary a pak ještě chystáme jednu ovocnou specialitu. Ale to se nechte překvapit v další sezóně.

Investiční alkohol s moravskou duší Mít vlastní whisky, to je sen snad každého požitkáře. V TŌSH distillery si ho splníte! Investujte do vlastního sudu, v němž bude vyzrávat whisky přesně podle vašich představ. Váš destilát může nasávat aroma sudu po bourbonu nebo červeném víně, podle vašich preferencí je možné prodloužit také dobu staření. Podle toho, který sud si zvolíte, můžete očekávat 320 až 335 lahví whisky o objemu 0,7 l. Nemusíte si však kupovat přímo celý sud, ale jen podíl na něm. Tam je ovšem omezená možnost výběru doby zrání. Návštěvu TŌSH distillery si se svým tatínkem a bratrem užil i CEO Slevomatu, Láďa Veselý. „Můj brácha je špičkový barman, já nadšený drobný investor a máme rádi whisky. Když Jirka zmínil, že krom soukromých sudů chystá i shared cask, došlo mi, že to je ideální dárek pro bratra ke svatbě. Líbilo se mi, že si můžu vybrat investovanou částku a nemusím kupovat celý sud. Po pár telefonátech a mailech už se chystá smlouva. Za tři roky bude mít brácha patřičný díl sudu a podíl na zisku. Je to tak akorát excentrická investice, rozhodně zábavnější než akcie,“ pochvaluje si.

Jak vás ovlivnil nástup pandemie?

Chceme mít zastoupení všude tam, kde se nabízí dobré pití. Tím pádem hlavně v kvalitních barech a restauracích. A hlavně tyto podniky pandemie ovlivnila hodně negativně, což se samozřejmě dotklo i nás, zpomalilo nám to prodej především ginu. Zkrátka jsme v tu chvíli neměli komu prodávat. Už ale pomalu začínáme, a to hlavně v Praze. Samozřejmě nás podržel online, ale my nechceme být primárně e‑shop, chceme být hlavně palírna.

Chystáte se i do velkých kamenných obchodů či řetězců?

Kromě ginu a whisky máme také značku jednoho z nejstarších likérů v republice, a to likér Jakamarus. Ten se snažíme dostat zpět mezi lidi přes klasickou maloobchodní síť. Takže jsme oslovili například Globus, Makro a na Olomoucku také dva Kauflandy. Takto chceme dostat tento známý likér zpátky k zákazníkům.

Které pití z vašeho sortimentu je vaše nejoblíbenější?

Tuhle otázku jsem dostával už za dob, kdy jsem vařil pivo. A moje odpověď je pořád stejná. Nejvíc mi chutná to poslední, které zrovna ladím. To mě zrovna nejvíc baví.

Co stojí za originálním designem vašich lahví?

Sklo vozíme z Itálie a za návrhem etiket stojí ostravský kreativní Ateliér 3M, konkrétně výtvarník jménem Martin Hudák. Jeho specifický styl nám přesně sedí k charakteru značky. Začali jsme s ním spolupracovat už za dob pivovaru Chomout, pro který tvořil logo a další vizuální prvky. Obdivuju jeho smysl pro detail, originalitu a kresbu. Každá etiketa je originál pro náš originální výrobek.

Co vás nejvíc baví na exkurzích do palírny, které pořádáte a nabízíte například i u nás na Slevomatu? Byl to pro vás čistě marketingový nástroj, nebo víc zážitek?

Tady se znova odrazím od zkušeností z pivovaru. Když jsme začali vařit, tak za námi z přilehlé hospody často chodili hosté a chtěli ukázat provoz a popovídat si o tom. To při práci úplně nešlo, tak jsme zavedli exkurze. Tehdy jsem zjistil, že je to defacto standardní marketingový nástroj a součást přivýdělku. Začalo mě hodně bavit lidem vysvětlovat, jak se to opravdu dělá. Aby věděli, co je za jednou lahví práce. Stejně tak to je i v naší palírně.

O nás se zatím tolik neví, protože cíleně do marketingu neinvestujeme velké částky. Slevomat využíváme právě jako marketingový kanál, který nám umožní se dostat víc mezi lidi. Není to pro nás o výdělku, ale o tom pozvat k nám zákazníky a nadchnout je pro kvalitní destiláty. Tím nemyslím je nadchnout pro alkoholismus, ale pro uměřené ochutnávání.

Jak si dobrou whisky správně vychutnat? „Co se whisky týče, určitě je dobré sáhnout po degustační skleničce. Existuje tvar, který je univerzální jak pro destiláty, tak například víno. Na whisky pak existuje speciální sklenka, kterou původně navrhla firma Glencairn. Má specifický tvar, který podpoří aroma whisky. Poprosil bych destilát nechladit, nemrazit. To je častá chyba, při které se srazí například přílišná sladkost nápoje a často se pak vypije víc, než je dobré. Ideální teplota je kolem 20 °C. Pak pokud vám vadí velké procento alkoholu, můžete si do destilátu přidat kapku vody, která uvolní další aroma a zjemní alkohol. Ale samozřejmě je to na každém z nás,“ uzavírá Jiří Omelka.

Dá se naučit pít whisky, i když nejsem destilátový typ, ale jsem třeba spíš na dobrá vína?

Myslím, že pro každého člověka se dá najít whisky, která mu bude chutnat. Whisky je velmi široká kategorie. Pokud si chcete pro sebe vybrat tu správnou, nedávejte zbytečně na reklamu. Pokud je pití dobré, moc ji nepotřebuje. Stojí za to se podívat na specializovaná whisky fóra, nebo ještě lépe zajít do dobrého whisky baru.

Barmanovi řeknete, co vám chutná, co pijete, a on by se měl ptát dál, aby pro vás vybral to pravé. A potom je potřeba být upřímný a říct přesně, zda vám konkrétní whisky chutná nebo ne. Aby barman věděl, kam směřovat další výběr. Jinak pokud pijete víno, tak bych vám doporučil začít nějakou jemnější nenakuřovanou variantou, která zrála nebo alespoň dozrávala například v sudu po víně.

Jiří Omelka, TŌSH distillery

Vyjde mě tahle ochutnávka draho?

Paradoxně vás to bude stát méně peněz, když se vydáte touto cestou a dáte za jednu skleničku 150 nebo klidně i 500 Kč. Protože se vám pak nestane, že vyhodíte tisíce za láhev něčeho, co vám nechutná.