Bezpečí pro seniory doma i venku: Jak funguje tísňová péče ŽIVOTa 90?

Bezpečí pro seniory doma i venku: Jak funguje tísňová péče ŽIVOTa 90?

Kristýna Kohoutová 14. 6. 2021

Bezpečí pro seniory a klid pro jejich rodiny – tak můžeme shrnout práci ŽIVOTa 90. Poskytují totiž tísňovou péči, díky které se senior v nouzi (např. když upadne nebo se mu udělá špatně) jednoduše spojí s dispečinkem, kde už zařídí potřebnou pomoc. Senioři tak mohou žít plnohodnotně s jistotou, že se o ně vždy někdo postará. Tísňová péče je dostupná po celé České republice, a to 24 hodin denně. Jak to celé funguje? Nejen na to jsem se zeptala Anety Šebkové a Lenky Víznerové ze ŽIVOTa 90.

Jak představit tísňovou péči lidem, kteří o ní ještě nikdy neslyšeli?

Tísňová péče je sociální služba, kterou jsme před téměř 30 lety začali jako první v Česku poskytovat, podařilo se nám ji prosadit i do zákona o sociálních službách, a díky tomu je na ni dnes možné čerpat i příspěvek na péči. Jejím cílem je umožnit seniorům a seniorkám nebo lidem s handicapem žít v jejich vlastních domovech a cítit se tam v bezpečí. Domácí verze služby se skládá z tísňového tlačítka na ruku nebo na krk, ze zařízení, které umožňuje hlasové spojení s naším dispečinkem, a ze senzoru, který kontroluje pravidelný pohyb v bytě. Pro aktivní klientky a klienty nabízíme i tísňové tlačítko na ven.

Tísňovou péči mi pořídily moje děti potom, když jsem se vrátil z nemocnice, aby měly jistotu, že se mi dostane pomoci, i když budu doma sám.

Jiří, 86 let

Náramek s tlačítkem nosí senioři stále, tedy třeba i do sprchy nebo v noci?

Tlačítko je voděodolné, aby se nemuselo sundavat ani do sprchy, což je místo, kde dochází k častým pádům. Nicméně někomu může být nepříjemné mít tlačítko neustále na ruce při mytí nebo během spánku. Pro případy, kdy se člověku něco stane a nestihne nebo nemůže tlačítko zmáčknout, je tu právě čidlo nepohybu, které po podezřele dlouhé době, kdy nezaznamená pohyb v bytě, samo spustí alarm na našem dispečinku.

Je vám služba sympatická? Přispějte na ni, ať se může dostat do více domácností:

Moje babička pořád běhá po zahradě, kdyby tedy nedejbože upadla někde dál od domu, a tedy od ústředny, domácí zařízení by jí ke spojení nestačilo?

Na zahradu by mělo stačit domácí zařízení, které garantuje dosah 50 m od ústředny, ale reálně je to i více. U klientů a klientek vždy zjišťujeme, zda mají zahradu, jak často na ni chodí atd., a ověřujeme, že dosah stačí. Co ovšem na zahradě nebude fungovat, je hlasitá komunikace přes ústřednu. V případě krizové situace proto vždy voláme i na mobilní telefon, a když se stane, že ani ten člověk u sebe nemá, tak voláme sousedy, blízké anebo posíláme výjezdovou službu.

Domácí verze služby se skládá z tísňového tlačítka na ruku nebo na krk, ze zařízení, které umožňuje hlasové spojení s naším dispečinkem, a ze senzoru, který kontroluje pravidelný pohyb v bytě. Pro aktivní klientky a klienty nabízíme i tísňové tlačítko na ven.

Jak se člověk může stát vaším klientem? Mají o vaše služby zájem sami senioři, nebo je častější, že je k vám zapíše jejich rodina?

Nejčastěji službu poptávají pečující pro své rodiče. Postup při poptávání služby je následující:

  1. Zájemce nám zavolá nebo napíše, že má o službu zájem, a my mu vysvětlíme, jak vše funguje, jaké jsou možnosti a dohodneme se, co by mu nejvíce vyhovovalo.
  2. Sociální pracovnice navštíví potenciálního klienta v jeho domácnosti, aby mu ukázala zařízení a vysvětlila, jak vše technicky funguje. Také s ním probere případná zdravotní omezení, která by mohla mít vliv na využívání služby. Pracovnice seznámí klienta se smlouvou a připraví plán péče. Pokud si klient přeje uložit klíče na dispečinku pro případ výjezdů, dojde k jejich předání a zapečetění a k sepsání dohody o uložení.
  3. Nastavíme službu dle individuálních potřeb a přání klienta a dořešíme praktické záležitosti ohledně kontaktních osob, uložení klíčů od domácnosti pro případ krizových výjezdů a domluvíme se, jak často si bude chtít klient volat s naším dispečinkem.
  4. Domluvíme termín instalace. Technik připevní čidlo na zeď, nastaví zařízení pro hlasitou komunikaci a ještě jednou vše vysvětlí.
  5. Zavoláme klientovi z našeho dispečinku a ověříme si, že vše funguje, jak má.

Po zmáčknutí tlačítka následuje nejprve komunikace s operátorkou, že? Tedy se senior nemusí bát, že kdyby stiskl tlačítko omylem, měl by na svědomí zbytečný výjezd?

Jakmile klient stiskne tlačítko, operátor se s ním spojí přes hlasovou ústřednu. Pokud klient neodpovídá, zkouší ještě volat na mobilní telefon. Následně kontaktuje rodinné příslušníky, popřípadě sousedy, kteří jsou uvedeni jako kontakty pro případ nouze. Pokud nikdo z kontaktních osob nemůže do bytu zajít, operátor kontaktuje výjezdovou službu nebo integrovaný záchranný systém.

Jaký je nejčastější důvod tísňového hovoru?

Lidé volají nejčastěji kvůli náhlému zhoršení zdravotního stavu a když upadnou a nemohou se sami zvednout.

Tísňová péče je neocenitelná pomoc. Dává mi jistotu, že se mi nemůže nic stát, protože když třeba upadnu a stisknu to tlačítko, tak se vždycky někdo ozve, i když je půl 3 v noci. Já tak vím, že se mi nemůže nic stát, aniž by o tom někdo nevěděl. Je dobré, že pomoci se mi dostane i na ulici.

Zdeňka, 84 let

Tísňová linka slouží pro opravdu závažné situace. Co když si ale senior chce „jen“ s někým popovídat, má se kam obrátit?

Součástí služby tísňové péče ŽIVOTa 90 je i pravidelné obvolávání klientů a klientek. Obvykle to bývá jednou za týden, ale například v době pandemie, kdy se lidé cítili více osamělí, jsme si volali i víckrát do týdne. Klienti ale můžou využít i dalších služeb ŽIVOTa 90, jako je linka důvěry Senior telefon, která funguje non stop a bezplatně na čísle 800 157 157, nebo mohou kontaktovat naše dobrovolnické centrum a zapojit se do projektu přátelských návštěv a hovorů, v rámci kterých je propojíme s dobrovolníkem, který je bude pravidelně navštěvovat nebo si budou volat.

Co seniory nejvíce trápí? Má samota velký vliv na jejich psychický stav?

Dle údajů z naší linky důvěry Senior telefon víme, že během pandemie vzrostl počet hovorů týkajících se strachu a úzkostí. Na začátku pandemie jsme se setkávali s tím, že se klienti báli například nákazy od výjezdové služby nebo naopak toho, že kvůli pandemii přestane naše služba fungovat, a tak jsme často fungovali jako psychická podpora.

Součástí služby tísňové péče ŽIVOTa 90 je i pravidelné obvolávání klientů a klientek. Obvykle to bývá jednou za týden, ale například v době pandemie, kdy se lidé cítili více osamělí, jsme si volali i víckrát do týdne.

Pocítili jste nějak následky pandemie? Např. víc hovorů, protože jsou senioři častěji doma sami?

Na začátku pandemie jsme s každým jednotlivě nad rámec běžného obvolávání řešili, jestli má vše, co potřebuje, a později jsme klientům podávali info ohledně očkování. Lidé více volali, protože měli obavy, že se nezvládnou registrovat. Časté byly také dotazy ohledně jednotlivých vládních opatření, kterým nerozuměli, a tak jsme předávali kontakt na naši linku Senior telefon (800 157 157). Na začátku pandemie, když nebylo možné získat informace přes běžné kanály, jsme řešili i nedostatek ochranných pomůcek, a tak jsme několika klientům a klientkám posílali darované šité roušky a také jsme ve spolupráci s dobrovolníky z našeho koordinačního centra domlouvali donášku nákupů nebo léků.

Podělíte se o nějaké příklady z praxe, které vám v paměti zůstaly více než ostatní?

Konkrétní ne, ale nejtěžší chvíle, které doléhaly na nás všechny, byly spojené s úmrtím partnera jednoho z uživatelů, bez možnosti se rozloučit, společně truchlit atd. Také jsme pomohli jedné paní s hlídáním kočky, i když to bylo rozhodně nad rámec běžně poskytovaných služeb, ale nebyla tak rychle možná jiná pomoc. Hodně i při běžných hovorech docházelo k tomu, že jsme volali záchranku, protože lidé byli dušní nebo už neodhadovali rizika nákazy atd.

Když jsem upadla, dostala jsem strach, co si počnu. Nemohla jsem se ani hnout. Uvědomila jsem si, že mám na ruce tlačítko, tak jsem ho zmáčkla a přivolala si pomoc. Byla to velká úleva, protože kdybych tísňovou péči neměla, našla by mě až druhý den pečovatelka, která by přišla s obědem.

Hana, 76 let

Kromě tísňové péče děláte i jiné projekty. Představíte nám je?

Výše jsme zmiňovali už naši linku důvěry Senior telefon a projekt Přátelských návštěv a hovorů. Dále ŽIVOT 90 poskytuje pečovatelskou službu ve vybraných lokalitách v Praze, odlehčovací službu v ambulantní i pobytové formě, bezplatné poradenství v psychologické, právní a sociální oblasti a také provozujeme Centrum aktivního stáří, které nabízí široké spektrum kurzů. V běžném provozu organizujeme také společenské akce a myslíme na ty, kteří už nikoho jiného nemají, a pořádáme například štědrovečerní večeři u nás v ŽIVOTě 90 pro osamělé seniory a seniorky.

Přispějte na tísňovou péči

Co je ŽIVOT 90?

ŽIVOT 90 vznikl už v roce 1990. Je tady proto, aby senioři mohli co nejdéle důstojně a plnohodnotně žít v prostředí svého domova. Kromě tísňové péče, o které jsme si s Anetou Šebkovou a Lenkou Víznerovou povídaly, nabízí pro seniory také pečovatelskou službu, bezplatnou linku důvěry, poradenství a v neposlední řadě jazykové, paměťové, počítačové i pohybové kurzy. Dělají zkrátka a dobře vše pro to, aby si člověk mohl plnými doušky užívat života i v pokročilém věku.

Jak se vám článek líbil?

Kristýna Kohoutová

Ráda píšu a ráda piju víno – proto ve volných chvílích tvořím na Facebooku a Instagramu svůj „blog“ se jménem Píšu, protože víno. Baví mě taky zpěv, cestování a knížky (už pátým rokem píšu svoji, zatím jsem se ale nedostala přes pátou stránku). A zmiňovala jsem víno? I když žiju v Praze, krev mám pořád jihočeskou, a tak se domů, do Budějc, ráda vracím.