Centrum Eden je ráj! Příroda a historie hrou, průzkum krtince i bosostezka

„A povídej, jaké to bylo, když si byla malá!“ Mají vaše děti rády návraty do minulosti, fascinuje je vzpomínání babiček a prababiček? 

Pak si určitě udělejte výlet na Vysočinu do interaktivního Centra Eden, kde se ale nepodíváte jen do minulosti, ale strávíte tu s přehledem celý den a dozvíte se zajímavým způsobem, jak co v přírodě funguje, projdete si bosostezku, pochutnáte si na buchtách od babičky a převlečete se za selku nebo Evu (vždyť jste v Ráji :-D). 

Mama blogerka Vendula z blogu Bejbyblog s pětiletou Vali se do Bystřice pod Pernštejnem vydaly nedávno a nadšení je znát jak z fotek, tak z reportáže. Co vy, kdy se tam vydáte? 

Do Centra Eden bychom moc rádi, ukažte mi nabídku

Eden, zábavní a poznávací centrum na Vysočině v Bystřici nad Pernštejnem… Jak to popsat co nejvýstižněji…? 🙂

No každopádně si vyhraďte celý den. I Eden se (asi jako všechno) dá projít i za 3 hodiny, ale nejsme na honěné ale na výletě, no ne? 🙂

Tentokrát vás zkusím nezavalit horou textu, protože i Centrum Eden je hlavně o chytání, zkoušení, dívání a vnímání. Takže vás provedu spíš pomocí fotek.

Areál je obrovský. Ekologický. A prolíná se tam to, jak se žilo, žije a žít bude. A je fakt pro všechny.

Pro malinké děti je to především farma se zvířátky, hřiště s fontánkami a bludištěm, oslík Toník, krmení koz a část Příběh půdy, kde je Krtinec se skluzavkou, dětský koutek s kuchyňkou nebo nářadím.

Pro větší děti a dospělé je to tohle všechno pro malé plus všechno ostatní, jako je pivovar Mittrovski, bylinková lékárna, jízdárna, ekopavilon, … 🙂 Rozhodně bych se sem nebála vzít 2 děti s pětiletým věkovým rozdílem a navíc třeba i babičku s dědou.

To, že Krtinec bude hit, jsem věděla hned, jak jsem se podívala na web www.centrumeden.cz. Je fajn, že to není jen bezduchá prolézačka, ale v jejích norách můžete zjistit, jak vypadají třeba krtkovi kamarádi z podzemí 🙂

Pak jsme se s Vali dívaly na to, co všechno škodí naší půdě, a protože měla strach otvírat okýnka, tak se dokonce nabídla, že mě radši vyfotí 🙂 Ani se jí nedivím. Já se taky zděsila, když jsem si uvědomila, že 1 cm půdy vzniká stovky let,  a tady v každým okně vidíme, co ji „krásně“ ničí. No a v tom posledním okýnku, bylo jen zrcadlo…Proč asi?

V Příběhu půdy, byla i část, kterou má Vali všude nejradši, a to je poznávání různých věcí podle čichu, chuti a sluchu. Hmat ale nedává – nedokáže prostě strčit ruku (na rozdíl ode mě :D) do otvoru, kde neví, co je. Poprvé, když to zkusila ve Vidě, nahmatala tam chlupatou deku a tak se lekla, že to tentokrát bylo na mně, a bude asi už napořád 🙂

Tady jsme poznávaly ze zásuvky zvuky, jak jede traktor, sekání trávy kosou a další…

Máma prostě musí taky. Nahmatala jsem spoustu dobrůtek. Brambory, ořechy, hrách, dýni.

„Joooo, to znáám, to jsou kočičí granule.“
Tak nevím, ale na pytli píšou, že jsou s lososem, a tohle byla kopřiva…

… no a koňský hnůj tam taky měli 🙂

Už jsem vám říkala, že v Příběhu půdy jsme byly nejdéle? Tady totiž bylo tolik zajímavostí! A když si Vája jezdila na traktoru nebo hrála v kuchyňce, já si četla o žížalách, o erozi a typech půdy a tak. Je pravda, že jsem se lehce v duchu vrátila do lavic a dozvěděla jsem se spoustu nových věcí.

Krmily jsme zvířátka, převlíkaly se za selky, dojily kozu a fotily se za Adama a Evu. Musím říct, že pro 5letou puberťačku to bylo opravdové překvapení, když se šla podívat, „do čeho“ vlastně strčila hlavu 😀

„Kozenka kozaaa…“ 😀

Naše EVA 😀

Tak jsme koukly ještě na panské bydlení v patře, kde si Vali zahrála na kuchařku a na písaře, a byla úplně fascinovaná pravým husím brkem 🙂

Po cestě do horácké vesnice si doporučuju vzít na nádvoří vozíčky pro děti, protože nazpátek je to mírně do kopečka. Ale jakmile vyjdete z nádvoří ven, pohled je nádhernej. Vesnička sedmi domečků, které lemují náves, a uprostřed kaplička. Jako kdyby se tady měla za 5 minut natáčet nějaká pohádka.

V každém stavení je něco jiného. Včelař, tkalcovna, pazderna, … nejvíc nás zaujal asi mlýn, kde jsme si s Vali daly povidlové buchty ráno upečené, a paní mlynářka nám namlela žitnou mouku. To si připadáte jak v jiném světě. A všechno je tady navíc strašně „fotofriendly“, jak je teď moderní říkat 🙂

Přijde jenom mně ta fotka jak z hororu? 😀

Přadlena Vali 😀

Tkalcová 😀

Hospodyňka.

Tohle je nebíčko v hubě.

Taková radost z pytlíku mouky! A o tom to je. Vidět zrno, mlýn, mouku, ne jenom pytlík v regálu s etiketou.

Meleme, meleme 😀

Po cestě k Ekopavilonu jsme navštívily kozy, který můžete i krmit krmivem z automatu před ohradou, zastavily jsme se i u nového oslíka Toníka, Vája čvachtala nohy v rybníku a prošly jsme si bosou stezku.

Hřiště s fontánkami je volně přístupné a z areálu se do něj nedostanete, musíte vyjít vstupem ven a obejít statek směrem k jízdárně.

Ekopavilon slouží k tomu, abychom pochopili, jak by měla a zároveň neměla vypadat naše budoucnost, je tam spousta různých informací o odpadu, o třídění, o elektřině, o úspoře, filtraci vody… Ekopavilon je spíš pro starší děti a pro nás dospělé, protože proč bychom tohle všechno měli učit děti, když my sami to mnohdy nevíme 🙂 Ale nebojte, najdete tam i koutek s velkýma puzzlíkama pro nejmenší.

Vali hádá, z čeho byly vyrobeny tyhle věci, a chápe, proč třídíme. Já v 5 letech nejspíš netušila.

Tipy pro…: 

uspěchané: věřte, že celý den je akorát. Nikam nekvapíte a krásně si všechno projdete a užijete. Posadit se a najíst (z vlastních zásob) můžete na nádvoří panského dvora, kde je spousta lavic a stolů, navíc pod stromy, takže v chládku nebo i v malých přístřešcích ve vesničce. V červenci a srpnu je otevřeno každý den od 9:30 do 18:00.

učůránky: záchody jsou jak v panském dvoře, tak ve vesničce v jednom ze stavení i v Ekopavilonu.

hladové: ve mlýně vám uvaří dobrou kávu, dají napít vody a ochutnáte povidlové nebo makové buchty. Fantu a Brumíka nečekejte, ale předpokládám, že tohle vás v takovém prostředí ani nenapadne, a byl by to celkem hřích.

pro ekonomy: vstupné je pro děti do 6 let zdarma, pro dospělé 120 Kč. 

A nejen pro ekonomy – tady najdete voucher do Edenu

My se tentokrát rozloučily s Edenem s tím, že to bude určitě chtít minimálně ještě jednu návštěvu, protože jsme nestihly jízdárnu, kde se jezdí každý den od 13:00 do 14:00, hřiště, bludiště, pivovar a lékárnu.