Zachrání slámová brčka želvy? Není to jen iluze?

Zachrání slámová brčka želvy? Není to jen iluze?

Sandra Soukupová 1. 11. 2019 Sdílet

Je mu 26 let a rozhodl se změnit svět tím, že nahradí plastová brčka brčky ze slámy. O tom, co ho k tomu vedlo, jaké překážky musí na cestě za svým snem zdolávat a jak se mu to daří, si budeme povídat s Davidem Macháčkem, zakladatelem firmy We-Straw.
Davide, vaše slámová brčka We-Straw jsou stále populárnější. V čem je jejich kouzlo? 

Slámka má hned několik výhod. Mezi ty nejdůležitější patří to, že se nemusí vyrábět, pouze se sklidí to, co již vyrostlo. Využíváme druhotný odpad vzniklý při pěstování žita, který by se normálně například spálil, zužitkuje se tak celá plodina. Nemusíme vyrábět papír, ekoplast, těstoviny, kov atd. Další výhoda je v jednorázovosti. Opakovaně použitelná brčka jsou vhodná pro domácnost, do podniků se však kvůli své nepraktičnosti nehodí. Slámka ano, dokáže nahradit největší počet plastových brček, což je náš hlavní cíl.

A v praxi? Jaké mají brčka vlastnosti?

Slámová brčka mají menší průměr než plastová, nerozmáčí se a nemění chuť nápoje. Jsou organická a kompostovatelná. Můžete je vyhodit do domácího i průmyslového kompostéru, ale pokud je dáte do směsného odpadu, vůbec to nevadí, na skládce se rozloží velmi rychle. Doma je navíc můžete použít i víckrát.

Vy jste původně vůbec neměl v plánu brčka vyrábět. Jak jste se k tomu dostal?

Vše začalo v mé oblíbené kavárně, kde jsem si objednal citronádu. V limonádě bylo po okraj ledu a chybělo v ní brčko. Nevím jak vy, ale já si s brčkem užiji drink mnohem více. Šel jsem se na bar zeptat, kam se brčko podělo. Od mladé číšnice přišla prudká odpověď: „Brčka zabíjí želvy a zvířata v oceánech, nedám vám ho…” Byl jsem zaskočený a v první chvíli vyvedený z míry, ale místo hledání argumentů, proč by mi ho měla dát, jsem poté doma přemýšlel nad řešením, co udělat pro to, aby mi to brčko mohla dát s milým úsměvem a nikomu neškodilo? Z té nejprostší dedukce slámka–sláma, jsem se rozhodl změnit Evropu. Díky stabilnímu týmu se nám to postupně daří.

Když jsme u želv. Přispíváte k jejich ochraně i jinak než výrobou ekologických brček? 

Každý měsíc dáváme 5000 Kč organizaci Chráníme mořské želvy z.s. Tento skvělý projekt se ve spolupráci s indonéskou organizací Konservasi Biota Laut Berau zabývá ochranou 3 ostrovů v oblasti Berau, která tvoří nejdůležitější líhniště pro karety obrovské v celé jihovýchodní Asii a osmé nejdůležitější líhniště na světě. Vyskytují se zde i kriticky ohrožené karety pravé. Želvy, stejně jako ostatní mořští živočichové, jsou náchylné na znečištění. Nedokážou rozlišit svoji obvyklou potravu od plastu a ten je dokáže velmi rychle zabít.

Myslíte si, že zákaz plastových brček výrazně přispěje ke zlepšení životního prostředí?

Nějak se začít musí. I jedno malé brčko může zlepšit naši planetu, když si to řekne 8 miliard lidí. Problémů je samozřejmě spousta a neumím objektivně říct, který je největší. Jako cestu k lepšímu určitě vidím samotné uvědomění, že je potřeba se chovat zodpovědněji směrem k budoucnosti. Nevěřím, že extrémistické ekologické metody dokážou spasit svět. Tak jako se učí malé dítě chodit, je potřeba se pomalu a dlouhodobě zaměřovat na naše chování na planetě. Jsem optimista, a věřím, že pokud dokážeme nahradit plastová brčka těmi ze slámy, určitě později dokážeme dělat další větší kroky ke zlepšení životního prostředí, ať už to budou obalové materiály, nebo hospodaření s vodou.

Překvapilo mě, že v Česku není dost žita, takže ho musíte brát ze zahraničí. Jak to vidíte do budoucnosti?

Sehnání žita je v ČR opravdu značný problém. Na začátku jsme se brčka pokusili tvořit u nás, ale nedostatek vhodného žita a extrémně vysoká cena slámek (4,30 Kč/ks) nakonec neumožnily domácí zpracování. Nápadu jsem se ale nechtěl vzdát a našel produkci v zahraničí. Brčka nyní pocházejí z Číny, teď je tam nejvyšší kvalita slámy i dodavatelů. Mají vyvinutější hospodářství, kvalitnější žito a možnost žní víckrát do roka. V současné době je naším hlavním cílem vrátit zpracování zpět k nám do Česka. Letos budeme na jihu Čech zasévat nové žito s delšími stébly a tvořit technologické postupy pro lokální tvorbu. S dovozem je to nyní přechodný stav, bez kterého by však slámky vůbec nemohly existovat. Vytvoření lokálního produktu s globálním dopadem zabere ještě pár let. Přece jen pole, sklady a technologie stojí dost peněz. Věřím ale, že se nám to povede a vytvoříme tak udržitelný a funkční model.

Čeho chcete s brčky dosáhnout?

Naší hlavní prioritou je zamezit používání plastových brček v celé Evropě. Chtěl bych zvládnout lokální produkci slámek ve velkém množství. Vytvořit funkční koncept produkce. Zařídit, aby si každý stát byl schopen tvořit vlastní We-Straw brčka pro svou zemi. Udělat vlastně takový franchise model se slámkami. Myslím, že bez vizí a velkých myšlenek člověk nikdy nemůže nic změnit. Změnit brčka ve dvou kavárnách, to nikoho nespasí. Pokud má mít naše konání smysl, je potřeba se nebát a jít do toho po hlavě a to děláme.

Kolik brček se vám už podařilo nahradit a kde je můžeme vidět?

Nahradili jsme více jak 1.600.000 kusů plastových brček We-Straw slámkami. Naše brčka najdete ve více než 250 podnicích v České republice a jejich počet neustále roste. We-Straw používají například v Ambiente, Prosekárně, Chateau Mcely nebo v Broumovském klášteře. 

Sandra Soukupová

Sandra Soukupová

Co bych vám na sebe tak práskla? :) Mám ráda zmrzlinu, cestování, hory, jízdu na kole a lego. Jako malá jsem chtěla být zpěvačkou, právničkou, doktorkou, majitelkou restaurace nebo třeba popelářkou. Nakonec vyhrálo psaní a nelituji, protože mně i čtenářům rozšiřuje obzory, což je skvělé.