Na maté s… Honzou Průšou

Další ze série rozhovoru „Na kafe s…“ nese výjimečně název „Na maté s…“. Je totiž s Honzou Průšou, šéfem našeho produktového týmu, a toho s kafem nikdy nepotkáte. I tak je ale rozhovor parádní a pokud vás zajímá, jak funguje produktový tým ve Slevomatu, určitě čtěte dál!

Jak dlouho jsi ve Slevomatu, jaká byla tvoje cesta sem? Co tě sem nalákalo?

Jsem tu od února, takže nevim, kolik je to měsíců, neumim to spočítat takhle rychle z hlavy. Jsem tady strašně rád. A moje cesta sem vedla přes Seznam, kde jsem se seznámil s Láďou Veselým (naším COO), pro kterýho jsem tam pracoval, a bylo to to nejhezčí pracování pro někoho, co jsem kdy zažil. A ve chvíli, kdy Láďa ze Seznamu odešel, tak jsem mu řekl, že až bude mít někde ňáký místo, tak tam chci pracovat. Pak jsme se jednou potkali a Láďa řikal, že už “to ňáký” místo má. A že bych tam taky mohl pracovat. A já jsem řekl jo, i když jsem v tý době měl rozjednaný úplně hrozně hustý místo, strašně velkej kariérní růst – na to jsem se vykašlal, zahodil jsem to a šel jsem sem.

Napadlo tě někdy předtím, že bys mohl pracovat pro Slevomat? 

Upřímně – ne. Nikdy mě to nenapadlo. Vlastně do tý doby, než jsem tu začal pracovat, jsem si přes Slevomat nic nekoupil. Dal jsem na Láďův instinkt, že ta firma je prostě dobrá a čistá a zdravá. Předtím, než jsem sem přišel, jsem si to pak začal hledat a zkoumat a koukat, jak to funguje. Zkoušel jsem nakupovat a hledat prostor, co by se s tím dalo udělat a co by mě na tom bavilo. A zjistil jsem, že to může bejt strašně moc hezký. A nejvíc mi přišlo líto, že je určitě hrozně moc lidí, jako jsem byl já, který tady nikdy nic nekoupili, a přitom by tu určitě nakupovali rádi.

Mohl bys přiblížit, co tu máš na starosti? V čem si myslíš, že by tvůj produktový tým mohl být jiný než týmy v jiných firmách?

Já tady dělám něco, čemu říkáme šéf produktu. Mně se strašně složitě vymejšlej ty názvy pozic. A těžký je třeba vysvětlit dětem, co tu dělám. A někdy, když se jim to snažim vysvětlit, tak se hrozně diví, že tohle dělám. 

A jak se jim to snažíš vysvětlit? 

Třeba jim někdy řikám, co jsme dělali. Že jsme se jeli podívat do ňáký firmy, jak to tam funguje, a že jsem byl na setkání s člověkem, kterej pracuje pro Lego. A protože Lego děti zajímá, tak jsme se bavili, jak to dělaj v Legu a tak. A děti řikaly: “Tyjo, za tohle jako může bejt někdo placenej?! To je dobrý!” Jim to leckdy přijde, že to není práce, ale že je to hra a zábava. A ono to tak vážně i je! Ten produkt je hezkej v tom, že je prolezlej celou firmou, což si asi na druhou stranu myslí o svym oddělení každej, ale ve Slevomatu to tak opravdu funguje. Jednotlivý týmy si nedělaj věci separátně, a to je fajn. A vlastně teď vůbec nevim, na co odpovídám.

V čem si myslíš, že by mohl tvůj produktový tým být jiný než týmy v jiných firmách?

Já se vždycky snažim, aby ten tým byl strašně fajn. Aby lidi chodili do práce rádi, aby si to sem chodili užívat, když už tady tráví tolik času. A aby dělali věci, který je fakt bavěj a který jim dávaj smysl. A třeba teď je období kvartálních rozhovorů, kdy se s jednotlivcema separátně bavim a důležitý otázky pro mě jsou – Baví tě to? Co bys fakt chtěl/a dělat? Kam se chceš posunout? Dává ti tohle smysl, nebo bys chtěl/a do jinýho týmu? Klidně si můžou vybrat cokoliv, co by chtěli ve Slevomatu dělat. 

A v tomhle mi přijde, že je Slevomat fakt super. Když má někdo touhu zkusit něco jinýho a dává to smysl, tak si to ten člověk zkusit může. Třeba teď k nám chodí kolegyně z Deals managementu na 1 den v týdnu zkoušet produktovou práci, protože ji to zajímá. 

Ty lidi se mezi sebou navzájem obohacujou, protože každej je jinej. Tým, ve kterym děláme, je harmonickej a ty lidi jsou spolu na stejný vlně. Na druhou stranu chci, aby byl každej člověk jinej.

Nechci tam mít deset Honzů Průšů, který když jeden řekne, že něco uděláme červený, tak budou všichni nadšený. Jooo, to je červená, ta skvělá barva! Já chci, aby tam byli lidi, kterejm když řekneš, že to chceš červený, tak ti řeknou, že to bude modrý a bude to vlevo, a abychom společně dospěli k tomu správnýmu řešení. 

Co vás teda spojuje? 

Myslim, že nás spojuje něco, co spojuje i partu kamarádů – myslim, že to z velký většiny v tom týmu taky jsme. A spojuje nás něco jako ňáká společná aura, která tam jako visí. Nebo nevim, jak tomu přesně říct. Je to pocit nebo něco těžko popsatelnýho. Něco v tom smyslu jako to kamarádství – ty lidi, co spolu kamaráděj, jsou ale každej úplně jinej, a přesto je jim spolu dobře. Takhle bych to řekl. 

V čem je Slevomat jiný jsme řešili, ale v čem je jiný přímo produktový tým? Ty se v produktu pohybuješ celý svůj profesní život. V čem je to tady jiné oproti tvým předchozím zkušenostem?

Vlastně v těch mejch týmech to bylo vždycky podobný tomu, jak to máme tady. Rozdíl ve Slevomatu je ten, že ty týmy spolupracujou s celym zbytkem firmy nenuceně a všechno do sebe zapadá. Je tady hrozně moc dobrý to, že se trošku odstraňuje ego, a když má někdo lepší nápad než někdo jinej, tak to nevadí. Všichni mají radost, protože je to lepší, a protože to Slevomatu ještě víc pomůže. Tohle tu funguje.

A pak tu funguje to, že se věci dobře a rychle zkoušej.

Slevomat nemá problém vymyslet si cestovku, spustit ji punkově bez CRMka a jakejchkoliv podpůrnejch systémů, pustit ji na 3 měsíce a až pak si říct, jestli to něco přináší, nebo ne. A když se ukáže, že jo, tak se teprve začne vymejšlet, jaký další věci by se k tomu měly udělat. Kdyby to byl blbej nápad, tak se to zavře s minimálníma nákladama. Já hrozně rád pilotuju věci a hrozně rád je zkoušim a iteruju a k tomu ta práce tady vede. 

Co budeš dělat, až se teď vrátíš zpátky ke stolu, až se po rozhovoru rozloučíme? 

Poslední dobou zjišťuju, že mám strašně plnej kalendář, ale strašně plnej! Je to 12 schůzek jeden den a 8 schůzek další, 14 další den. Ty schůzky jsou většinou krátký, proto je jich tolik, a jsou hlavně užitečný. Není to o tom, že by se lidi potkali a šli by si něco odsedět, protože to dělaj pravidelně. Dělá se tu tak strašně moc pestrejch věcí a v produktu děláme všechno – ať je to rozvoj cestování, lokálních nabídek a kategorie zboží. Blíží se nám taky Vánoce a pak jsou tady věci kolem Cafeterie a FKPS a pak ještě další věci. A u všeho je potřeba, aby byl člověk v obraze a věděl, co se děje, a navnímal to.

A vim, že se musim zamyslet nad tim, co dělám špatně, abych měl taky čas na práci. Takže až si sednu ke stolu, tak si asi konečně po 3 dnech otevřu mail a vyřídim poštu, protože tam mám ňákou pauzu a prostoj.

Co teď za produktový tým plánujete a na co se těšíš? 

Jedna věc je, že teď spouštíme flexi věci v rámci cestování – což je iterativní cesta k tomu, aby si lidi mohli líp rezervovat svoje pobyty online. Nejdřív jsme měli vouchery, pak se udělaly online rezervace, aby si to člověk mohl vybrat přímo v kalendáři. Pak se to změnilo, aby si zákazník mohl prodloužit termín, a teď už je to o tom, že si nastavuje počet osob, věk dětí a třeba typ pokoje. A budou tam další a další kroky, co se bude moct dělat. Další věc, která je hrozně hezká a která nás baví, a je to taková radost, jsou výlety. Nedávno jsme spouštěli výletník, kde si zákazníci zobrazí zajímavý místa v blízkosti těch našich cestovních dealů. Takže ve chvíli, kdy si člověk otevře nabídku na ubytování na nějakym místě, tak v rámci tý nabídky vidí podle vzdálenosti řazený výlety v okolí, který tam může podniknout. A v létě to chceme rozšířit ještě mnohem víc. 

Co děláš, když nejsi ve Slevomatu? 

Tyjo, strašně moc věcí. Navíc práce produkťáka je taková, že se mi úplně nedaří se od toho odřezávat – ty nejlepší věci člověk vymyslí, když je někde v ňákým pohybu. Takže buď když jedu tramvají, nebo když si jdu zaběhat. Tam se vlastně věci, který jsou rozmyšlený, domyslej. Ale k tvý otázce – rád běhám (pomalu, ale strašně rád). Mám 3 děti. Někdy píšu knížky, hrozně moc čtu. Chtěl bych číst víc, ale takovejch 50 knih ročně přečtu. Jsem hudební publicista, fotim koncerty. Tyjo, no. Je toho hodně. 

Co rád čteš?

Je to vesměs beletrie, z menší části poezie, úplně minimální část je literatura faktu nebo nějaký vzdělávací věci a tak. To nečtu. Z tý beletrie to jsou věci jako Čapek, Kerouaca mám celýho přečtenýho, Hrabal, Murakami a McEwan. Z poezie jsem četl loni celýho Bondyho, letos jsem dal celýho Magora. Tý poezie je moře. A taky texty mejch oblíbenejch hudebníků – Morrisona, Cavea a tak. 

Jak se ti všechno vejde do jednoho týdne?

Blbě, fakt blbě. A už jsem si vlastně musel na některý svý činnosti vyhradit sloty, kdy dává smysl to dělat, protože to dělat chci. Třeba běhání jsem si dal na ráno od 5 do 6. A ve chvíli, kdy jsem si ho tam dal na tenhle čas, jsem ani jednou neběžel.

Co bych chtěla, aby zaznělo, je tvůj e‑mail s názvem “produktové okénko”, který dostáváme každý pátek. Kromě toho, co se událo u vás v produktu a co jste pro zákazníky připravili, tam přidáváš taky kulturní okénko. Jak tě to celé napadlo? 

Mě tyhle věci hrozně baví psát. Dlouho jsem se k tomu odhodlával a řikal jsem si, jestli to mám posílat na celej Slevomat. Jestli tim vlastně nebudu lidi obtěžovat. Musel mě trochu poposunout Láďa. Další věc, nad kterou jsem přemejšlel, byla každotýdenní frekvence, protože jsem nechtěl, aby se z toho stal spam. No a  řikal jsem si, že potřebuju propojit práci s něčim mimopracovnim, a hledal jsem něco, čemu rozumim. A proto jsem si tam udělal kulturní okénko.

Kdybys měl Slevomat popsat 3 slovy, jaká bys vybral? 

Tyjo, nedávno jsem to zrovna promejšlel a měl jsem 2 slova, který byly hrozně přesný, ale nevim, jestli je teď dám. Jedno je určitě svoboda. Druhý bylo otevřenost. A třetí vlastně skoro ani není potřeba. Takže to třetí by bylo Slevomat.

Je něco, co bys chtěl, aby v rozhovoru zaznělo, a na co jsem se nezeptala?

Jo. Slevomat je teď moje asi šestý zaměstnání plus mínus. A jsem tady tak rád, že si řikám, že kdyby mě teď vyhodili, protože nevim – jakejkoliv důvod – tak že stálo za to bejt tady i tu krátkou dobu, protože je to fakt hrozně příjemný a hrozně hezký prostředí a za tu dobu jsem se tady naučil tolik věcí jako nikde jinde.

_________________

Rozhovor jsme dělali také s Blankou, naší produkťačkou z Honzova týmu, a najít ho můžete tady. 

A pokud chcete, abychom dali kafe nebo maté příště s vámi, mrkněte na naše volná místa!