Hodina hopsání, skákání a řádění na trampolínách v JumpParku Brno
Přehled nabídky
Jak vykouzlit upřímný úsměv na rtech? Stačí skok sem, skok tam.
Tady se někdo bude mít! A to dokonce tak, že si notně poskočí radostí. Co poskočí – vy budete radostně skákat dokonce celou hodinu. V brněnském JumpParku jsou k tomuto pohybu ostatně ty nejlepší podmínky. Na trampolínách od stěny ke stěně pořádně a hlavně zábavně protáhnete celé tělo.
„Jumppark milujeme, chodíme sem pravidelně, je to tam boží. Všichni se pořádně vyblbnou. A je to bezpečné.“ (Romana, 4/2018)
Bláznivé atrakce i posezení pro doprovod
Ze skákání budete mít prima náladu a navíc během 10 minut spálíte tolik kalorií jako při 30 minutách běhu. Dovádět budete na všech atrakcích včetně pěnového bazénku (foam pit). Zlatá medaile ze skokanské soutěže vás po tomhle zážitku jistě nemine! Mrkněte na 5 pádných důvodů k hopsání.
|
V prostorách trampolínového království najdete také speciální zóny pro basketbal, vybíjenou a skoky do pěny, kde si procvičíte akrobacii a naučíte se nové triky.
Pro převlékání slouží pěkně zařízené šatny a sprchy a v břiše vám tu kručet také nebude – v oddechové zóně si můžete dát něco dobrého na zub nebo sem můžete usadit neskákající doprovod.
Otestováno mama blogerkou
Blogerka Andrea Tengler s pětiletým Rikim nedávno navštívila
pražský JumpPark a rozhodla se chodit skákat pravidelně, až
tak je to bavilo. S brněnskou pobočkou má leccos
společného, inspirujte se její recenzí: „No takže mami
kam dříve? Začínáme hned na první u vchodu (3D vybíjená), která je
úplně prázdná. Je nás tady dohromady 6, což je velká pecka! Máme to
tady téměř celé pro sebe. Richard skáče co nejvýše může a směje se
od ucha k uchu. Je to trošku rozdíl oproti trampolíně, kterou máme na zahradě, i oproti těm, co bývají v herničkách. Ten velký prostor
prostě dělá divy.“
Ukázat víc fotek a celou recenzi blogerky
A kde to Rikiho bavilo nejvíc? „Foam Pit nebo prostě Pěnová jáma, to je to, co ho láká. Asi ji budete znát z různých videí, já jsem ji naživo viděla až tady. Do jámy by z bezpečnostních důvodů neměly jít děti menší 130 cm, my jsme ji ale nakonec mohli vyzkoušet. Vzhledem k tomu, že jsme tam byli téměř sami, nám to prostě dovolili s tím, že ho budu pořádně hlídat. No a co vám budu říkat, zakázané ovoce prostě chutná nejlépe a Richard tam strávil skoro nejvíce času. Pokud by tam ale bylo více lidí, sama bych se jámě vyhnula. V kostkách se totiž děti můžou rychle ztratit, i když neúmyslně, a to by dobré rozhodně nebylo.“
