10 výletů na Madeiře. Kolem levád i nejstrmější lanovkou

Když se řekne Madeira, sportovcům se vybaví Cristiano Ronaldo, cestovatelům pak levády, vavřínový les a malebné pastevecké domy se špičatou střechou. Ostrov Madeira jsme procestovali a máme 10 tipů, kam na výlety.

Procházíte podél levády, v níž teče průzračná voda a plavou pstruzi. Na vyhlídce vám z ruky zobe zrní pěnkava a před chvílí jste spatřili nejmenšího evropského ptáčka. Všude kolem vás spousty rozkvetlých hortenzií, stromy a nikde nikdo. I tak může vypadat váš výlet na Madeiře, která je proslulá tím, že je protkaná bohatou sítí zavlažovacích kanálků, takzvaných levád.

Právě na trasy kolem levád dnes vyrážejí milovníci přírody a vycházek, aby si každý den mohli užít jiný typ krajiny. To je dovolená na Madeiře.

Na výběr máte ze spousty výletů a je jen na vás, zda zvolíte dopravu zdejšími autobusy nebo si půjčíte auto. My jsme bydleli v centru hlavního města Funchal a zvolili jsme kombinaci, kdy jsme si auto půjčili na tři dny. Část výletů jsme zvládli autobusy a některé dny jsme byli ve Funchalu nebo v jeho docházkové vzdálenosti.

Podívejte se, jak to vypadá na místech, která byste neměli na Madeiře minout.

Tulení zátoka Winstona Churchilla

Z Funchalu sem jede autobus, ale je to přesně ten výlet, kam se z Funchalu můžete vydat i pěšky a celou dobu půjdete podél oceánu. Dojdete sem po plážové promenádě a po menším mostě vedoucím nad vodou. Cca po 1 km se vám otevře výhled na zátoku plnou barevných lodiček.

Jste ve vesničce Camara de Lobos, kde podél zátoky najdete jak vyhlídku Winstona Churchilla, tak restauraci, před níž se můžete se sochou věhlasného britského premiéra vyfotit, přisednout a kochat se stejnými výhledy, jaké si o dovolené s oblibou dopřával.

Zaujme vás nejspíš i zdejší lidová tvořivost a výrazný obraz tuleně. Uniknout by vám nemělo, že název vesnice v překladu znamená Domov tuleňů. Ve zdejší zátoce totiž hojně pobývali tuleni američtí, než ji osídlili portugalští kolonisté. Dnes tu už tuleně neuvidíte, přestěhovali se na nedaleké neobydlené ostrovy Desertas.

Jste tu s dětmi? Vydejte se o kousek dál za zátoku, najdete tu hezké hřiště s majákem a mohutnou dřevěnou loď s námořníkem. Odoláte pokušení do ní nasednout? Pokud vás lákají starobylé lodě a autentické zážitky, neváhejte ve Fnunchalu zakoupit lístek na plavbu lodí, která je replikou lodi Kryštofa Kolumba.

Jakmile vám vyhládne, poseďte v některé kaváren u zátoky, my jsme byli nadšení z vyhlášených koláčků v Paraíso do Ambrósio hned vedle kostela.

Proč sem jít: zátoka s lodičkami nadnášenými vlnami je jak z jiného století. Člověk by hned vzal papír a maloval, stejně jako Churchill. A nebo aspoň poseďte u kávy a vyhlášeného koláčku se žloutkovým krémem –Pasteís de nata.

Monte palace ve Funchalu

Víte, že právě na Madeiře dožil poslední český král? Mluvíme o posledním habsburském císaři Karlu I., který v roce 1918 abdikoval a na Madeiře pobýval v exilu. Je zde i pohřben, v kostele na vrcholu Monte ve Funchalu. Výlet sem určitě stojí za to už kvůli výhledům, pohodlně se sem vyvezete kabinkovou lanovkou a zpět dolů do centra se můžete vydat buď pěšky, lanovkou, autobusem nebo na saních.

Ano, čtete správně. Saně patří na Monte k hlavním turistickým atrakcím, čeká vás přibližně dva kilometry dlouhá cesta, kdy vás v proutěných saních svezou dva „kočí“ vybavení speciálnimi gumovými botami, kterými brzdí. Cesta trvá přibližně deset minut a v místech, kde cesta nevede tak z kopce, jsou turisté na saních taženi.

Proutěné koše na sanicích byly na Madeiře k přepravě lidí používány od roku 1850. Dnes slouží pro rozveselení turistů a atrakci prý vyzkoušel i Ernest Hemingway.

Proč sem jít: jedinečná možnost svézt se na saních v létě a ještě k tomu šusem. A výhled na Funchal i oceán od kostela také stojí za to.

Muzeum Cristiana Ronalda

Hned u přístavu ve Funchalu se turisté s oblibou zastavují u sochy slavného místního rodáka, fotbalisty Ronalda. Až si uděláte fotku, zamiřte do muzea a prohlédněte si trofeje pro nejlepšího hráče světa – Zlaté míče. Vystavena je i korespondence s fanoušky, ujít si nenechte možnost udělat si s Ronaldem osobnější fotku – díky moderní technologii si odnesete obrázek, kde ho třeba držíte kolem ramen.

Proč sem jít: protože Cristiano Ronaldo?

Malované dveře a Zona Velha

Projděte se kolem přístavu, ale zavítejte i do křivolakých uliček kousek za stanovištěm autobusů, najdete totiž uměleckou galerii doslova pod širým nebem. Zona Velha je místem, kde uvidíte jedny malované dveře vedle druhých, údajně jich tu je na 200. 

A v některých uličkách mají restaurace zahrádky přímo u dveří, takže se barevnými obrazy můžete kochat třeba u pizzy či si objednejte maso na jehle, tradiční espetadu. Chcete-li si v klidu prohlédnout všechny dveře a mít výhled bez mumraje, zajděte sem v čase, kdy restaurace ještě nejsou otevřené.

A nyní už opsutíme Funchal i blízkou vesničku s tulení zátokou a zamíříme do přírody.

Balcoes: Kde zobou pěnkavy z ruky

Tahle procházka je i pro neturisty. Stačí se dopravit k Vereda dos Balcões (trasa PR 11) a poblíž chovné stanice pstruhů v rezervaci Ribeiro Frío se vydat procházkou po široké lesní cestě. Za 1,5 km dojdete k jedné z nejkrásnějších vyhlídek na Madeiře. Otevře se vám výhled na „střechu Madeiry“, uvidíte nejvyšší vrcholy – Pico Ruivo (1861 m), Pico do Areeiro (1817 m) a další velikány.

Nejspíš vám tu společnost budou dělat nebojácné pěnkavy, které se naučily zobat zrníčka z ruky. A pokud budete mít štěstí jako my, proletí kolem vás králíček ohnivý, nejmenší evropský ptáček. Cestou narazíte i na menší stánek s občerstvením a posezením.

Vraťme se ale už zpět ke pstruží farmě, kde se nachází bezplatné parkoviště i zastávka autobusů linek 56, 103 a 138 jezdící mezi městy Funchal, Faial a Santana. Přímo zde navazuje Levada do Furado, a tak by byla škoda nevydat se dál. Nabídne vám krásné výhledy na vavřínový les, strmé srázy i několik skalních tunelů a vodopády. Vede převážně ve výšce 840 až 860 m, a až dojdete do Portelly, můžete se občerstvit v kavárně, počkat na autobus nebo vzít taxi. Tato trasa má 10,5 km.

Proč sem jít: Pěnkavy vám při troše trpělivosti přistanou na dlani (zažili jsme to osobně, na fotce níže sedí pěnkava na ručce našeho desetiletého syna). A možná stejně jako my natrefíte i nejmenšího evropského ptáka, králíčka ohnivého.

Nalákal vás vavřínový les? Nemusíte zůstávat jen u výhledů na něj, ale hledejte na mapě Fanal. To je místo, kde se budete cítit jako v pohádce. Ocitnete se v lese s mystickou atmosférou, stromy tu mají větve i kmeny zkroucené do roztodivných tvarů. A s největší pravděpodobností vás bude obklopovat hustá mlha. Do Fanalu se musíte dopravit autem po silnici ER209. Z Funchalu to budete mít zhruba hodinu jízdy, výlet můžete provázat se zastávkou ve městech Sao Vicente, kde vás zaujmou přírodní bazény.

Na nejvyšší horu

Za výhledy z Pico Ruivo (1861 m n. m.) se můžete vydat několika cestami. Nejlehčí je výstup na Pico Ruivo je z parkoviště Achada do Teixeira. Čeká vás pak trasa dlouhá 2,8 km, celou dobu půjdete po kamenité zpevněné pěšině a minete několik turistických přístřešků a jednu chatu, kde je možnost občerstvení. Celkem bez námahy se ocitnete nad mraky, nám to tu připadalo jak v pohádce Anděl páně.

Posledních pár set metrů na vrchol je náročnějších, ale nádherné výhledy, které se z této hřebenové trasy nabízejí na obě strany, za to určitě stojí.

Proč sem jít: nejvyšší horu takhle bez námahy nezdoláte jen tak někde (pokud tam samozřejmě nevede lanovka). Otevřou se vám výhledy na další horské velikány a ocitnete se třeba i nad mraky.

Santana a slaměné domky

Chcete-li vidět, jak se žilo na Madeiře třeba v 18. století, zamíříte do Santany. Až se vyfotíte u věhlasných pasteveckých domečků a obhlédnete suvenýry, projděte se po maličkém centru tohoto podhorského městečka a zkuste objevit další domky se slaměnou střechou. Pak zaparkujte u Parque Temático da Madeira a projděte si místní skanzen, který vám a zejména dětem ukáže, jak se na Madeiře žilo.

U vstupu uvidíte vyhlášené funchalské saně, děti si budou moci vyzkoušet lodičky nebo se projet turistickým vláčkem po celém parku.

Je zde několik menších pavilonů s ukázkami místních řemesel. Nejzajímavější a zároveň nejinteraktivnější je pavilon připomínající strašidelný dům z pouti z dob vašeho dětství. Ale vašim nejmenším se tu bude líbit (ověřeno na desetiletém synkovi). Nasednete do vláčku, který je vlastně spíš lodička, a vydáte se na objevnou plavbu napříč staletími. Jak to bylo s objevením Madeiry? Jak vypadal život námořníka a co bylo v podpalubí?

A protože je to park, kde se bude líbit především dětem, najdete tu mini zoo a také zastřešenou hernu a venkovní hřiště. Dospěláky nejspíš zaujmou nejvíce pastevecké domečky v několika barevných provedeních. Každé čtyři roky na nich bylo třeba měnit slaměnou střechu a jejich konstrukce je tak důmyslná, aby bylo možné je jednoduše složit a přestěhovat vždy, když ovce zrovna spásly vše v okolí.

Proč sem jít: pastevecké domečky jsou vážně cute a vůbec nevadí, že je bude mít na Instagramu každý, kdo na Madeiře byl. Chcete je vidět zblízka.

Na útesy a skaliska São Lourenço

Vycházku nad útesy a výhledy na madeirské letiště i divoké ostrovy Deseras si užijete, když zavítáte na nejvýchodnější část Mdeiry. Ponta São Lourenço je úzký poloostrov asi 5 km za městečkem Caniçal. Výlet začíná na větším bezplatném parkovišti, kde najdete i autobusovou zastávku nebo pojízdné stánky s občerstvením. Stezka vás povede podél útesů, o které se tříští voda z oceánu. Nedaleko od pobřeží uvidíte rybí sádky i velmi fotogenickou průrvu ve skále. Pokud máte rádi divočejší přírodu a pláže, neváhejte si tu půjčit kajak.

Až se přiblížíte k úzkému skalnatému hřebeni, budete na nejužší místě poloostrova a uvidíte dům Casa do Sardinha připomínající malou oázu, je obklopený několika palmami, v jejichž stínu je příjemné vypít si kávu či limonádu. Najdete tu totiž kavárnu i pohodové posezení, jen tu jako na celém poloostrově dost fouká. Máte možnost vystoupat na vrcholek Pico de Furado, počítejte s 20 minutami intenzivního stoupání, a dohlédnou na skutečný nejvýchodnější místo Madeiry, které však není přístupné – ostrůvek Faro s majákem.

Výlet zvládnete i s turisticky zdatnými dětmi, trasa je středně náročná, čeká vás několik výstupů a sestupů. V horkých letních dnech tu může dost pražit slunce a oblast je také celkem větrná. Z Funchalu se sem dostanete přibližně za hodinu jízdy autobusem 113.

Proč sem jet: Za pěkného počasí můžete po levé straně dohlédnout i na sousední ostrov Porto Santo. Vypijete si kávu ve stínu palem v příjemné kavárně, která se nenápadně zjeví téměř na konci cesty. Na zpáteční cestě zaparkujte nad menší písečonu pláží Prainha.

Kilometr dlouhým tunelem podél levády

Na tuhle túru vyrazte jedině s čelovkou a nepromokavou větrovkou. Tady bude tma a bude pršet, i když nebe bude modré. Jednou z nejdobrodružnějších levád, které jsme prošli, byla Caldeirao Verde. Zaparkujete v zatáčce nad Santanou a pak už se vydáte hledat zavlažovací kanál a počítat pstruhy v průzračné vodě.

Tuhle trasu z velké části tvoří tunely, při jejichž procházení nemůžete nemyslet na ty, kdo je tu ručně tesali. Leváda chvíli vede podlé skal, procházíte také pod několika vodopády, je tu zkrátka hodně vlhko a dobré boty se budou hodit. První dva tunely jsou trénink na ten, který vás čeká na závěr, měří 1 kilometr a opravdu sem jděte pouze, pokud netrpíte klaustrofobií. Jinak je to cesta, kterou zvládnou i děti zvyklé na podobná dobrodružství.

Do opuštěné vesničky nejstrmější lanovkou

Zatímco ve Funchalu si u lanovky chvíli postojíte, než se dostanete do kabinky, tuhle lahůdku masový turismus ještě nedostihl. Některé zdroje uvádějí, že jde o nejstrmější lanovku v Evropě a je pravda, že při jízdě dolů a překonávání převýšení 434 m vám možná chvíli dojdou slova. Mluvíme o Teleférico Achadas da Cruz. Střídají se tu dvě kabinky pro 4 osoby.

Hned u horní stanice lanovky je parkoviště, rozhodně sjeďte až sem, je to vážně štreka (my jsme bohužel někde četli, že se dá jít pěšky a užít si hezkou procházku až k lanovce), nahoru nás tedy čekalo pořádné stoupání po silnici se spoustou serpentin.

U lanovky se i občerstvíte, je tu menší restaurace s terasou a pak už se vydejte za zážitky dolů k oceánu. Je tu celkem větrno, ale procházka po opuštěné vesničce bude určitě nezapomenutelná. V jednom z domečků bylo otevřeno menší bistro, kde se dalo osvěžit.

Cestování po Madeiře

• Autobusy – ne vždy jezdí autobusy načas, stalo se nám i to, že se lišily informace v jízdním řádu na internetu a na zastávce.

• půjčení auta – tuto variantu doporučuji, spojíte si více výletů dohromady.

• zkuste se domluvit s dalšími cestovateli a vzít společné taxi, na koncích turistických tras (levád) bývají mikrobusy, jezdí tu i Bolt.

Madeira a jídlo

Co byste na Madeiře měli určitě ochutnat? Přinášíme slovníček:

• Bolo do Caco – madeirský chléb podávaný nejčastěji s česnekovým máslem. Můžete jej dostat i místo burgerové bulky, ale spíše jako předkrm. Kromě mouky se do něj dávají i batáty.
• Espetada – hovězí maso na jehle, typický portugalský pokrm připravovaný na grilu.
• Espada s banánem – ryba podávaná s banánem, patří k tradičním jídlům.
• Pasteís de nata – koláčky z listového těsta a plněné žloutkovým krémem.

Kdy na Madeiru?

Ostrovu Madeira se přezdívá ostrov věčného jara, vyrazte sem proto třeba i na podzim. Celoročně tu panují příjemné teploty, i v zimě tu bývá 17 stupňů. Nejdeštivější období je listopad až únor. Na Madeiře se teploty mění s nadmořskou výškou, protože ostrov má rozeklaný povrch s nejvyššími horami okolo 1800 metrů nad mořem. Průměrné roční teploty se tu pohybují mezi od 17 do 25 stupňů. Proto i září a říjen jsou skvělý čas vyrazit!

Levády Levada, levadas. To bude nejčastější věc, která se vybaví výletníkům navrátivším se z Madeiry. Co jsou levády a jak vznikly? Zatímco na jihu Madeiry panuje suché subtropické klima, na severu je srážek dostatek. Už v 15. století Portugalce napadlo, že zde vybudují kanály, kterými vodu ze severu dostanou přes vysoké skály, aby lépe zavlažili i jižní část ostrova a využili vodu stékající po skalách. Protože uprostřed ostrova se nachází pásmo hor o výšce až 1800 m n. m., vymysleli systém zavlažovacích kanálů, tzv. levád. Ovud často vedli okolo prudkých skalnatých stěn nebo skrz skálu samotnou, a tak tu najdete přes 40 tunelů. Podél kanálů vedou úzké cestičky, které byly původně určeny pro údržbu, ale dnes jsou oblíbenými turistickými trasami. Vydejte se po některé z levád i vy!