Co všechno lze léčit bylinkami? Rozhovor o imunitě a nejlepším léku na rýmičku

Jak se zbavit rýmy pomocí bylinek? Jaký je nejlepší přírodní sirup na kašel a které babské rady fungují na bolest v krku? O přírodních pokladech jsme si povídali s bylinkářkou a výrobkyní ovocných lahůdek Danielou Okrouhlou, majitelkou a zakladatelkou firmy Sklenice zdraví. Ta si pro své produkty pečlivě vybírá jak ovoce, tak byliny a hlavně způsob jejich zpracování.

Kvalitní sirupy jsou skvělou možností, jak si dopřát vitamíny a sílu léčivých bylin i v zimním období.

V jejích džemech, pečených čajích ani sirupech nenajdete žádná barviva nebo škodlivou chemii. Bylinné sirupy vyrábí často za studena, aby v nich zůstalo maximum účinných látek, džemy vaří jen nezbytně nutnou dobu, aby si ovoce uchovalo nejvíc vitamínů, co jde. V rozhovoru nám paní Okrouhlá mimo jiné prozradila, které zdánlivě obyčejné bylinky umí opravdové zázraky a co sama považuje za skutečnou superpotravinu.

Jaký ze svých sirupů byste doporučila na toto podzimní sychravé období?

Pro děti je vhodný Rakytník sirup čirý a Měsíčkový sirup s meruňkou. Pro dospělé po ránu panák sirupu Rakytník s medem.

Který máte nejraději a proč?

S chutěmi všech našich sirupů se opravdu mazlím, nicméně moje preference se mění podle chuti, nálady a stavu. Běžně piju čisté bylinkové čaje a sirupy jen občas, ale teď je mým favoritem Zázvorový sirup s citróny a medem. Když mám dny, kdy mě štve celý svět (dámy a jejich manželé ví, o čem mluvím), dám si meduňkový nebo levandulový. Když jsme nastydlí, sáhnu po Bezince nebo Lipovém.

Sirupy a džemy konzervujete hlavně použitím cukru. Neodporuje si cukr ve výrobcích se zdravou výživou?

Tomuto tématu jsem se hodně věnovala a hledala jsem alternativu. Zkoušela jsem sladit rýžovým cukrem, ale výsledek mi nechutnal, měl zvláštní pachuť. Třtinový cukr zase marmelády zbarví do hněda, což je u světlého ovoce, třeba dužiny z hrušek s rakytníkem, které mají dohromady zářivě oranžovou barvu, škoda. Tak ho používám jen někde. U cukru je velkým problémem jeho nadměrná konzumace. Máme ale v nabídce i sirupy a džemy lehce doslazené stévií.

Džem z hrušky a rakytníku vám učaruje báječnou sladko-kyselou chutí.

A co se týká léčivých sirupů?

Pokud jde o sirupy na kašel, odhlenění, imunitu apod., které se užívají jako doplněk stravy, tak v této kategorii se běžně používají mnohem nebezpečnější sladidla než klasická sacharóza. Tak tady mi sirup slazený a konzervovaný klasickým cukrem přijde jako menší zlo než například „levnější náhražka řepného cukru (glukózo-fruktózový nebo fruktózo-glukózový sirup)“*, kterým se sladí běžně sladké limonády. Sirup na kašel také užíváme po lžících, nikoliv po litrech, jako sladké limonády.

Je podle vás zdravější pít čaje nebo užívat bylinné sirupy?

Nejlepší je samozřejmě pít vodu a neslazené čaje. Ovšem naše sirupy na kašel a další obsahují i byliny zpracované za studena, tzv. maceráty z bylin. Ty jsou nejúčinnější složkou sirupu. A když nemáte například po ránu čas si udělat pracnější bylinkový odvar, tak máte možnost si dát sirup z šetrně zpracovaných bylinek s cukrem. Je to určitě lepší, než jíst klasické pilulky, ve kterých je ještě spousta dalších aditiv a pojiv, aby vůbec držely pohromadě.

V čem se liší vaše sirupy od těch ze supermarketů?

Naše bylinné i rakytníkové sirupy se vyrábí tak, že se čerstvými bylinami nacpe hrnec, sirupy za studena se dále nevaří a výluh už se dále ani neředí. Pouze se do něj přidá cukr, který se při nízké teplotě rozpustí. Naším cílem je vyrábět bylinné sirupy tak, aby chuť byliny byla přirozená, tak jak se skutečně vyluhuje. Aby bylina nebyla v sirupu jen názvem, ale aby skutečně byla cítit a zároveň se zachoval její účinek.

Rodinná firma Sklenice zdraví vyrábí sirupy jak z bylinek, tak z čerstvého ovoce.

Je hustota sirupu ukazatelem kvality?

Rozhodně ne, je to pouze ukazatel procenta cukru v něm použitého. Potravinářská norma je minimálně 50 % cukru v sirupu. Tu naše sirupy splňují na samé dolní hranici. Hustší sirupy, které běžně koupíte v obchodní síti, mají 60, 70 i více procent cukru, a právě to dělá jejich hustotu. Klasickým hustým sirupům, kde se chuť skládá různě, svými výrobky konkurovat nepotřebuji.

Máte osvědčený bylinkářský recept na klasickou rýmičku?

Vyrábíme velmi chutný sirup Italka, který mám doma stále. Obsahuje jitrocel, anýz, tymián, lékořici, mateřídoušku a čerstvé citróny. Na kašel a rýmičku stačí užít lžíci třikrát denně. Ale stačí i klasický čaj z tymiánu, mateřídoušky, jitrocele nebo jen z některého z nich­.

A nějaký tip na ucpaný nos?

Na to výborně zabírá inhalace ze šalvěje, měsíčku a máty. Jednoduše zalijte bylinky horkou vodou v nějaké míse a výpary inhalujte. Pára prohřeje celý obličej, dutiny a hned se lépe dýchá.

Inhalace bylinných odvarů může mnohdy nahradit chemické léky.

V sortimentu máte hodně produktů s rakytníkem. Je tato rostlina opravdu taková vitamínová bomba? Máte osobní zkušenost, že jste vy nebo vaše rodina méně nemocná při pravidelné konzumaci?

Napoprvé mi rakytníková šťáva moc nechutnala, chuť je kyselo-mastná. Ale když jsem pak na zahradě zasadila samčí a samičí rostlinu rakytníku, tak jsem z první úrody (trhání a zpracovávání je šílená práce) uvařila marmeládu a ta mi chutnala o hodně víc. Když jsem před 6 lety začala podnikat, zkusila jsem šťávu z rakytníku smíchat za studena s medem od včelaře – to je velmi chutný elixír. Při užívání jednoho panáčku ráno nalačno člověk cítí okamžitou vzpruhu! Opravdu si nepamatuji, kdy naposled jsem byla u lékařky, možná před lety pro nějaké potvrzení. Děti samozřejmě ze školy a školky bacily nosí, když ale hned nasadíme bylinky, obvykle stačí zůstat 3 dny doma a jsou zase v pořádku.

Která bylinka je pro vás číslo jedna a používáte ji nejčastěji?

To se mění s ročním obdobím a rozpoložením, takže je jich hned několik. Mezi moje nejoblíbenější patří sléz, protože je to nenáročná trvalka. Pak také lichořeřišnice, to je bylinka, kterou doporučuji pěstovat, protože nejúčinnější je čerstvá. Na jaře si zasejete semínka, která běžně koupíte v zahrádkářství.

Proč právě sléz a lichořeřišnice?

Sléz mám ráda i proto, že si roste u nás na zahradě sám, prakticky zcela bez péče. Má chutné jedlé květy i poupata, ty jsou v čerstvé podobě nejlepší. Mají vysoký obsah rostlinného slizu, který kudy projde, tudy léčí. Jak podrážděný krk, tak například střeva. Čaj z květů se barví do šmoulí modři, což má ráda naše dcerka. Tu jsem naučila si květ na zahradě uzobnout, když jde okolo. Pak mi ale chtěla ozobávat i nejedlé okrasné květy na náměstí, protože vypadaly podobně.

Lichořeřišnice se dá také uzobávat?

Je to okrasná popínavá květina s barevnými květy, které jsou také jedlé a chutnají lehce po ředkvičkách. Listy mají chuť trochu ostřejší, ale na chléb se šunkou s listem zeleného salátu nebo místo něj jsou velmi chutné. Účinky je ale tato bylinka naprostý zázrak, zvlášť v této době.

V čem je lichořeřišnice tak zázračná?

Svým širokým záběrem účinků. Působí na stafylokoky, streptokoky, E‑coli, a další druhy bakterií. Řeší akné, angínu, gynekologické problémy, herpes, chřipku, kandidózy a mykózy, onemocnění ledvin i močového ústrojí, obyčejnou rýmu a nachlazení, ale i hepatitidu. Laicky řečeno, jakmile cítím něco špatného v krku, zvýším příjem lichořeřišnice. V takové situaci kapu celé rodině tinkturu z ní. Bylinky je potřeba nasadit ihned, ale konkrétně tato mi vždy hned v zárodku začínající infekci vyřešila.

Které užitečné bylinky si můžeme pěstovat nebo používat v zimě? Šalvěj – má široké spektrum působení a je skvělá na kloktání nebo do směsi proti laryngitidě, jedna z osvědčených babských rad na bolest v krku Měsíček – skvělý pro posílení imunity, je silně hojivý, odpuzuje škůdce na záhonech, v zimě jemně dochutí a dobarví čaj jeho sušené květy (u výrobny Sklenice zdraví se pěstují v nejlepší bio kvalitě a jsou zde také v prodeji) Meduňka – uklidňuje, působí proti stresu a bolestem břicha (v sortimentu Sklenice zdraví je z ní skvělý sirup zpracovaný za studena) Máta – hodí se při trávicích obtížích či křečích a při nadýmání, je výborná do salátů a cizokrajných receptů (jen pozor, může způsobit necitlivost, tj. nesmí se používat ve velkém množství, podobně jako šalvěj) Jitrocel – je silně hojivý, dobrý do čajů na kašel nebo žaludek, a na rozbité koleno při procházce je rozemnutý list jitrocele většího (kulaté listy) skvělá rychlá pomoc na zastavení krvácení Oregano – i v zimě má zelené lístky, pokud roste na chráněném místě; není dobré jen na pizzu, ale má výrazně uklidňující účinky a dává se do ženských směsí

Kromě kouzelných bylinek do svých výrobků používáte i méně známé druhy ovoce. Pro mě dosud naprosto neznámý muchovník. Jak jste zrovna na něj přišla a kde ho získáváte?

Od dětství jsem často bydlela u dědy a babičky na statku ve středních Čechách. Děda měl sadařství a roubování stromů jako koníčka. Co kdysi zasadil, plodí doteď. Na zahradě bylo celou sezonu co trhat. Stále se od té doby snažím sehnat mirabelky (skvělé na zavařování) a miluju velké zelené švestky – altánky. Když jsme pak postavili s mužem dům a hledala jsem zajímavé keře na zahradu, narazila jsem na muchovník. Máme dva druhy, jeden je velmi dekorativní, na podzim se listy barví do červena, plodí na začátku června a má velmi chutné plody, které vypadají jako růžovo-fialové borůvky. Druhý není tak pěkný, ale plodí výrazně víc. Kdybychom měli větší zahradu, chtěla bych ještě dřínky a chutnají mi některé druhy jedlých jeřabin.

Sázíte v zimě spíše na zavařené ovoce nebo kupujete čerstvé v obchodě? Co je podle vás pro náš organismus přirozenější?

Nic se nemá přehánět, občas v zimě dostanu chuť na pomeranč, děti mají rády pomelo. Základ našeho zdraví ale formuje naše příroda a její plody. Dřív byly na statku hluboké sklepy, kde zimní odrůdy jablek vydržely být křupavé do jara. Děti milují křížaly z jablek a hrušek. Jablka jsou podle mě základní potravinou. Kdykoliv, když jsme před založením rodiny cestovali a nebyl čas nebo příležitost mít teplé jídlo, byla jsem v pohodě, dokud jsem měla jablka.

Za mě určitě platí: Denně jedno jablko a k doktoru daleko. Od dětství jsem byla zvyklá jíst jich neomezené množství. Když jsem se odstěhovala z domu rodičů, začali mít doma výrazné přebytky jablek.

Hledáte spolehlivý zdroj „céčka“? Sáhněte po jablíčkách.

Jak lze při výrobě poctivého domácího džemu zajistit, aby mu zůstala sytá barva daného ovoce, aniž bychom použili nějaké barvivo?

Ovoce se nesmí dlouho vařit, je dobré hned přidat šťávu z citronu nebo kyselinu citronovou, která zabrání ztmavnutí ovoce. Používám citrusový pektin, což je naše nejdražší přísada. Při správné práci s ním mohu použít jakékoliv sladidlo, výrobek želíruje v řádu minut a je rychle hotovo.

Udělám si doma ze sušených bylin stejně kvalitní sirup jako z čerstvých? V době kašlíků mám na mysli například oblíbený tymiánový sirup, který jsou ochotné dát si i vybíravější děti.

Ano, sušených bylin se v takovém případě dává méně než čerstvých. Pokud jsou tedy kvalitně usušené a přechovávané. Doporučuji se podívat do herbáře na vybrané bylinky, jak se mají zpracovávat. Mateřídouška nebo tymián obsahují vonné silice a další látky, které zklidňují a léčí dýchací cesty. Velkou část z nich ale ničí horká voda a var. Rozhodně bych tedy tyto křehké bylinky do sirupu nevařila.

V dnešní době se to všude hemží superpotravinami. Existuje nějaké ovoce či bylinka, u které bychom tenhle přívlastek nečekali, a přesto se jím může chlubit?

Za mě výše jmenovaná lichořeřišnice, vezmeme-li ty běžně dostupné. Osobně mám vyzkoušenou také arónii – černou jeřabinu, kde je i Evropskou komisí uznán antioxidační účinek. Poté, co manžel prodělal mononukleózu, měl ještě dlouho špatné výsledky u některých hodnot jaterních testů. Dva roky jsme drželi přísnou jaterní dietu a sedm let užíval tablety na podporu činnosti jater, které mu předepisoval lékař. Hodnoty trochu klesly, ale ne dost. Už se mu zdávalo i o smaženém řízku, který nesměl. Když jsem pak začala vyrábět sirup z arónie, navrhla jsem, ať léky zkusí vysadit a pít místo nich sirup. Po měsíci pití šťávy z arónie měl jaterní testy v normě.

Je spousta bylinek, které mají široké spektrum působení, a není nemoc, aby na ni nebyla bylina. Spíš je vždy na výběr několik bylinek.

Arónie je bohatá na přírodní antioxidanty.

Jaká je vaše nejoblíbenější chuťová kombinace bylinek a ovoce?

Zajímavá a moc zdravá kombinace je fenykl s arónií. A miluju hrušku s levandulí, ale to spíš v čaji nebo sirupu.

Máte nějaký oblíbený recept, ve kterém sní zdravé ovoce i jeho nejzarytější odpůrce? Překvapivě mám na mysli opět vybíravá dítka.

Rakytníkový džem. Chutná velmi specificky a mám na něj ohlasy od maminek některých dětí, které ho s chutí snědly, ačkoliv jinak ovoce nejedí. Naší stálicí je v tomto ohledu džem Hruška s rakytníkem – sladká Clappova máslovka od českého farmáře a rakytníková šťáva se vzájemně skvěle doplňují a má opravdu velký odbyt u maminek i těch nejmenších dětí.

Příběh rodinné firmy, která pomáhá lidem žít zdravěji K profesi bylinkové kouzelnice se Daniela Okrouhlá dostala tak trochu oklikou. „Po odchodu z korporátu, kde jsem léta dělala obchodníka pro velké firmy, jsem si řekla, že už nechci vydělávat peníze, které putují kamsi do zahraničí. Odstupné po mnoha letech u firmy jsem investovala do výrobny, materiálu a svého nového podnikání,“ uvádí paní Daniela. I když nyní nevydělává tolik jako v nadnárodní korporaci, práce s bylinkami dělá radost jí i těm, kdo její produkty kupují. „Bylinky a zpracování ovoce mě zajímaly od dětství. Sedmý rok se jim věnuji profesionálně a největší odměnou a motivací jsou vracející se zákazníci, kterým bylinky opravdu pomohly nebo částečně ulevily od chronických a klasickou medicínou neřešitelných nebo nenalezených problémů. Když míchám čaje na bylinky, stříhám čerstvé bylinky do sirupů nebo stojím nad hrncem s marmeládou, jsem opravdu šťastná.“

Vitamínová bomba jménem rakytník se hodí jak do čajů a sirupů, tak do marmelád.

_{*cit. on-line, 27. 10. 2020}