Kde jsou nyní povinné roušky? Jak o ně správně pečovat a proč je vlastně nosit?

Kde jsou nyní povinné roušky? Jak o ně správně pečovat a proč je vlastně nosit?

Barbora Kejvalová 19. 10. 2020

Roušky jsme na čas odložili, ale 1. září 2020 se opět vrátily do hry. Na jakých místech je nyní musíte nasadit povinně? A víte, jak o ně následně pečovat, aby plnily svůj účel?

Nyní jsou roušky povinné na těchto místech:

  • vnitřní prostory budov po celé ČR
  • veřejná doprava (MHD, meziměstská doprava, taxislužby a další)
  • od pátku 18. 9. 2020 platí povinnost pro třídy při vyučování, roušku musí mít všichni žáci, studenti a učitelé s výjimkou tříd 1. stupně
  • od úterý 13. 10. se zavádí povinnost nosit roušky na zastávkách veřejné dopravy (na nástupištích, přístřešcích MHD, v čekárnách)
  • od středy 21. 10. se roušky vracejí do aut (pokud nejedete sami nebo s členy své rodiny) a také ven – na veřejně přístupná zastavěná území obcí (pokud nelze dodržovat 2m rozestup, pokud nesportujete nebo nejste se členy své rodiny)

Ministerstvo zdravotnictví zároveň doporučuje nosit roušky všude tam, kde není možné dodržovat dvoumetrový odstup

V těchto dnech by roušku měli nosit všichni, na některých místech je už dokonce povinnáV těchto dnech by roušku měli nosit všichni, na některých místech je už dokonce povinná

Roušky už bohudík nejsou nedostatkovým zbožím, ale kdybyste si přesto chtěli udělat svou vlastní originální, níže najdete tipy, jak a z čeho si ji vyrobit. Od věci není ani připomenout si, jak roušku používat správně a jak o ni pečovat. A když jsme u tvoření, přinášíme i návod na výrobu dezinfekce rukou.

Nejde ani tak o to, abychom nosili nějaké sofistikované respirátory a nemohli se nakazit. Jde o to, že když budeme mít každý roušku, tak nebudeme virus chrlit do okolí. My jsme země, kde nošení roušek třeba v případě mírného nachlazení nemá tradici. Ale může se stát, že to v Evropě bude po určitou dobu normou. 

Roman Prymula, epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví, pro Reflex 14. 3. 2020

Nosíte svou roušku správně? A víte, jak se o ni starat?

O tom, že je rouška nutnost, už snad nikdo nepochybuje. Ovšem nosit roušku nestačí – je potřeba nosit ji správně a také o ni správně pečovat. Důležité je, aby dobře přiléhala k obličeji a abyste ji po každém použití důkladně vyvařili, tedy zbavili všech případných virů či bakterií a dalších věcí, které rozhodně nechcete mít v těle a šířit je dál.

Důležité: Péči věnujte i skladování roušek. Dávejte si je na čisté vydezinfikované místo, třeba do plastové krabice s víkem. 

I podomácku vyrobená rouška by měla splňovat možnost snadné sterilizace po každém použití. Nejjednodušším způsobem, jak roušku sterilizovat, je vyvaření. Z důvodu opatrnosti doporučujeme pro odstranění všech virů, bakterií či prvoků nechat vodu projít varem a poté ji nechat i s rouškou samovolně vychladnout. Takové zacházení opakovaně vydrží například 100% bavlna.

Z webu okoronaviru.cz

Návod na výrobu dezinfekce na ruce podle WHO

Čisté ruce jsou základ, ale i dezinfekce je v těchto dnech nedostatkové zboží. Světová zdravotnická organizace (WHO) na svých oficiálních stránkách vydala návod na výrobu dezinfekce na ruce.

Na výrobu 1 litru dezinfekce budete potřebovat:

  • 833,3 ml 96% ethanolu nebo 751,5 ml 99,8% izopropanolu (seženete v lékárně)
  • 41,7 ml 3% peroxidu vodíku (seženete v lékárně)
  • 14,5 ml 98% glycerolu (seženete v lékárně)
  • převařenou nebo destilovanou vodu
  • čistou, uzavíratelnou láhev
  • odměrku
  • injekční stříkačku

Postup:

  • Do láhve nalijte ethanol nebo izopropanol a injekční stříkačkou přidejte nejdřív peroxid vodíku a potom novou nebo převařenou injekční stříkačkou glycerol. Dolijte převařenou nebo destilovanou vodu tak, aby měl roztok celkem jeden litr. Po smíchání nechte 3 dny odstát.
  • Roztok se doporučuje míchat v dobře větrané místnosti nebo nejlépe venku. Pokud máte ochranné brýle a rukavice, použijte je. S opatrností to ale zvládnete i bez nich.

Zdroj: WHO 

Čisté ruce jsou základ, myjte si je vždy před nasazením i po sundání rouškyČisté ruce jsou základ, myjte si je vždy před nasazením i po sundání roušky

Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě

Tak jako se každým dnem mění celková situace v ČR, proměnil se také názor na nošení roušek. Zpočátku jim většina z nás nepřisuzovala žádný význam a věřili jsme, že své místo mají pouze v nemocnicích, u nemocných a u pečujících (tam ho mají stále). Postupně se ale ukázalo, že se jimi musíme vybavit všichni. Ano, všichni.

Prevence šíření nákazy aneb Kdo má roušku, není sobec

Pokud si bavlněnou roušku nasadí zdravý jedinec, poskytuje mu prokazatelně a­lespoň částečnou ochranu před kapénkovou nákazou. Především je ale naprosto efektivní jako prevence šíření nákazy, tedy má-li ji na sobě jedinec nemocný. A jak už dnes víme, o tom, že je někdo “přenašeč” koronaviru, nemusí on sám dlouhou dobu ani vědět. I když jste v poslední době nebyli nikde v cizině, nemáte jistotu, že v ní nebyl váš soused. Nebo pekař, u kterého váš soused kupoval chleba. Nebo pekařova dcera, kterou vyzvedával na letišti… 

Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání měMoje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě

Důležité: Pri­márně rouška nechrání jejího nositele, ale všechny okolo. Nenechte se tedy ukolébat pocitem bezpečí, když ji máte nasazenou, a ani v roušce nechoďte tam, kam byste nešli bez ní.  

Jak si vyrobit roušku: návody pro profi švadlenky i laiky

První otázka je, z čeho roušku vyrobit. Ideální je 100% bavlna ve vysoké gramáži (pevná), která dokáže zachytit velké množství virových částic a zároveň umožňuje pohodlné dýchání. A hlavně ji lze po každém použití vyvářet (sterilizovat), čili bezpečně nosit i opakovaně. Na výrobu tedy v pohodě postačí tričko, prostěradlo nebo utěrka. Nejlepší jsou samozřejmě materiály nové, ale ani starší věci nejsou k zahození. 

Důležité: Jakmile rouška začne vlhnout, snižuje se její funkčnost. Průměrně je tedy opravdu funkční cca 2–3 hodiny, pak je čas na praní.

Rouška z trička (bez šití):

Vezměte bavlněné tričko a vystřihněte z něj co nejdelší pruh, tedy ideálně vč. rukávů. Na vzniklý pruh si překreslete tvar z obrázku č. 2 – tím vám vzniknou proužky na zavázání. A pak už stačí přiložit na obličej, horní proužek zavázat cca nad ušima, spodní pak přes něj zhruba pod temenem. Podrobný návod najdete také ve videu.

Rouška z šátku/nákrčníku a 2 gumiček (bez šití):

V tomto případě stačí bavlněný šátek, který poskládáte do dlouhého pruhu širokého cca 7 cm. Přibližně do jeho třetin navlékněte gumičky. Přeložte jednu třetinu směrem ke středu, poté přes ni přeložte druhou třetinu a zasuňte ji do kapsy, která v šátku vznikla. A máte hotovo. Pomocí gumiček nasaďte roušku za uši a dvě vzniklé vrstvy roztáhněte tak, abyste zakryli bradu i ústa a nos. Mrkněte se na podrobný videonávod.

Roušku můžete vyrobit i bez šití, třeba z nákrčníku a dvou obyčejných gumiček (foto: Ivana Weishauptová)Roušku můžete vyrobit i bez šití, třeba z nákrčníku a dvou obyčejných gumiček (foto: Ivana Weishauptová)

Šitá rouška:

Pokud máte doma stroj (nebo energii na ruční šití), máte na výběr minimálně dva střihy. První vychází ze čtverce 20 × 20 cm a je opatřený efektními a funkčními sklady. Stáhněte a vytiskněte si střih a mrkněte na videonávod.

Druhou možností je tzv. maska. I na ni si můžete stáhnout střih a postup omrknout ve videonávodu.

Důležité: Vždy je potřeba, aby i šňůrky byly bavlněné, tedy aby snesly vyvářku. 

Chcete pomoci? Potřebujete pomoci? 

Lidská soudržnost je ve dnech krize neuvěřitelná. Vznikají nejrůznější skupiny, kde člověk může poptat nebo naopak nabídnout svou pomoc. Pokud si tedy na výrobu své roušky netroufáte nebo pokud se naopak chcete pustit do výroby i pro další lidi (připomínám, že nošení roušek ve výsledku pomáhá nám všem), mrkněte se třeba na tyto stránky:

Anebo se porozhlédněte po facebookových sousedských skupinách apod. Třeba roušky šije zrovna váš soused. A třeba na jejich výrobu shání stará prostěradla, kterých třeba vy máte plnou skříň. Nebuďme lhostejní a dívejme se kolem sebe. To je teď nejdůležitější.  

Na internetu je řada skupin, kde se setkávají výrobci roušek se zájemci o něNa internetu je řada skupin, kde se setkávají výrobci roušek se zájemci o ně

Rouška vs. respirátor

Jaký je rozdíl mezi rouškou a respirátorem? V podstatě tyto ochranné pomůcky fungují na opačném principu. Jak je vysvětleno výše, rouška nechrání svého nositele, nýbrž jeho okolí. Naproti tomu respirátor chrání před škodlivými vlivy svého nositele, ovšem nefunguje opačně – je-li jeho nositel nakažený, vypouští viry s každým výdechem dál. Nejúčinnější obousměrnou ochranou je respirátor s filtrem, přes který je nasazená rouška.  

Respirátor chrání svého nositele, ale nikoli jeho okolíRespirátor chrání svého nositele, ale nikoli jeho okolí

Už jste určitě slyšeli o rozdělení respirátorů do 3 tříd (FFP1, FFP2 a FFP3). Nejnižší třída není vhodná pro použití ve zdravotnictví, využívá se tam, kde může dojít ke vdechnutí částeček prachu a podráždění dýchacích cest. Respirátory vyšších tříd lépe těsní a mají navíc zabudované filtry, respirátory 3. třídy k nositeli nepropustí ani aerosoly. Právě ty používají zdravotníci akutní péče, ventilované péče, na oddělení anesteziologie a resuscitace a zubaři.

Mít roušku není divné, mít roušku je ohleduplné

Petr Ludwig to ve svém videu Roušky a kritické myšlení přirovnává ke sbírání psích exkrementů. Také k tomu se ještě před lety nikdo neměl a na toho, kdo po svém pejskovi sbíral, se ostatní pejskaři dívali s nepochopením. A jak je to dnes? Sbírání je norma, hlavou kroutíme naopak nad těmi, kteří dílo svých mazlíčků nechávají ležet.

Líbí se mi i přirovnání k nákupům ovoce a zeleniny do vlastních znovupoužitelných pytlíků. Když jsem s nimi nakupovala před půl rokem, ještě jsem se trochu styděla a cítila na sobě nevěřícné pohledy ostatních. Dnes? Nosím je hrdě, ostatní už díky osvětě vědí proč a velké řetězce je dokonce samy nabízejí. Kéž jsou roušky už brzo stejně normální!

Dobré vědět: Všichni věříme, že strašák jménem covid-19 brzy odezní. Roušky ale nezahazujte ani potom. Když už si na ně v ČR zvykneme, není od věci nosit je i při náznaku běžných respiračních onemocnění, tak jako to dělají třeba Japonci. Ani „obyčejnou“ chřipku na sebe nemusíme v autobusech a obchodech prskat.

Barbora Kejvalová

Když jsem pochopila, kolik možností život a svět nabízí, rozhodla jsem se, že si je zkusím všechny urvat. Miluju cestování, poznávání a ochutnávání cizích zemí i českou krajinu, dobře se cítím v pohorkách a pod stanem, ale i v lodičkách v divadle. Jsem ráda mezi lidmi i sama s knihou a kromě světového míru si přeju, aby den měl 48 hodin.