Kdy jsou úplňky v roce 2024? Podle fáze Měsíce lze plánovat hubnutí i stříhání vlasů
Kateřina Suchanková 
Skončila povinnost nosit respirátory a chirurgické roušky
Aktualizováno 5. 5. 2022. Ve čtvrtek 5. 5. 2022 končí povinnost nosit respirátory ve zdravotnických a sociálních pobytových zařízeních, což byla poslední místa, kde byla ochrana dýchacích cest nutná. Roušky a respirátory tak v ČR zcela končí.
Podrobné informace najdete na webu Vláda.cz.
Jak respirátory používat a jak je likvidovat?
Chirurgické roušky (ústenky) a respirátory jsou určené k jednorázovému použití. Roušky jsou účinné do té doby, než provlhnou, případně cca 4 hodiny, respirátory fungují po dobu 6–8 hodin. Tak jako tak je nejdůležitější správné nasazení, jen tak mohou plnit svůj účel. Jednorázové respirátory musí dobře přiléhat k obličeji, okraje musí být dobře utěsněné. Jakékoli narušení těsnosti znamená, že k vám a od vás může proudit kontaminovaný vzduch.
Máte respirátor dobře nasazený? To zjistíte třeba tak, že oběma rukama zakryjete jeho povrch a prudce vydechnete. Proudí-li kolem něj vzduch, je nasazení nutné opravit (lépe vytvarovat nosní svorku, více utáhnout).
Po použití vše bezpečně zlikvidujte – použité roušky, respirátory, ale třeba i rukavice vložte do plastového pytle silného min. 0,2 mm (případně dvou igelitových sáčků), zavažte, povrch vydezinfikujte a vyhoďte do popelnice na směsný komunální odpad.
Rouška vs. respirátor
Jaký je rozdíl mezi rouškou a respirátorem? Rouška nechrání svého nositele, nýbrž jeho okolí. Naproti tomu respirátor chrání před škodlivými vlivy svého nositele i okolí (platí pouze pro respirátory bez ventilu, ty s ventilem chrání jen svého nositele – pokud je chcete nyní používat, je ideální zakrýt ventil rouškou, pak je ochrana obousměrná).
Respirátory se dělí do 3 tříd (FFP1, FFP2 a FFP3). Nejnižší třída není vhodná pro použití ve zdravotnictví, využívá se tam, kde může dojít ke vdechnutí částeček prachu a podráždění dýchacích cest. Respirátory vyšších tříd lépe těsní a mají navíc zabudované filtry, respirátory 3. třídy k nositeli nepropustí ani aerosoly. Právě ty používají zdravotníci akutní péče, ventilované péče, na oddělení anesteziologie a resuscitace a zubaři.
- FFP2 respirátor má nejnižší povolenou celkovou účinnost 92 %. Je vhodný pro filtraci pevných částic či aerosolů, které jsou nebezpečné a dráždivé.
- FFP3 respirátor má nejnižší povolenou celkovou účinnost 98 %. Je vhodný pro filtraci pevných i kapalných aerosolů vysoké toxicity, virů, karcinogenních a radioaktivních látek.
- Respirátory KN95 a N95 mají filtrační kapacitu min. 95 %, jedná se o respirátory s mimoevropskou certifikací (čínskou, resp. americkou).
Látkové roušky
Roušky už bohudík nejsou nedostatkovým zbožím, ale kdybyste si přesto chtěli udělat svou vlastní originální (ačkoli v tuto chvíli je nutné nosit chirurgickou), níže najdete tipy, jak a z čeho si ji vyrobit. Od věci není ani připomenout si, jak roušku používat správně a jak o ni pečovat. A když jsme u tvoření, přinášíme i návod na výrobu dezinfekce rukou.
Nejde ani tak o to, abychom nosili nějaké sofistikované respirátory a nemohli se nakazit. Jde o to, že když budeme mít každý roušku, tak nebudeme virus chrlit do okolí. My jsme země, kde nošení roušek třeba v případě mírného nachlazení nemá tradici. Ale může se stát, že to v Evropě bude po určitou dobu normou.
Nosíte svou roušku správně? A víte, jak se o ni starat?
O tom, že je rouška nutnost, už snad nikdo nepochybuje. Ovšem nosit roušku nestačí – je potřeba nosit ji správně a také o ni správně pečovat. Důležité je, aby dobře přiléhala k obličeji a abyste ji po každém použití důkladně vyvařili, tedy zbavili všech případných virů či bakterií a dalších věcí, které rozhodně nechcete mít v těle a šířit je dál.
Důležité: Péči věnujte i skladování roušek. Dávejte si je na čisté vydezinfikované místo, třeba do plastové krabice s víkem.
I podomácku vyrobená rouška by měla splňovat možnost snadné sterilizace po každém použití. Nejjednodušším způsobem, jak roušku sterilizovat, je vyvaření. Z důvodu opatrnosti doporučujeme pro odstranění všech virů, bakterií či prvoků nechat vodu projít varem a poté ji nechat i s rouškou samovolně vychladnout. Takové zacházení opakovaně vydrží například 100% bavlna.
Návod na výrobu dezinfekce na ruce podle WHOČisté ruce jsou základ, ale i dezinfekce je v těchto dnech nedostatkové zboží. Světová zdravotnická organizace (WHO) na svých oficiálních stránkách vydala návod na výrobu dezinfekce na ruce. Na výrobu 1 litru dezinfekce budete potřebovat:
Postup:
Zdroj: WHO |
Čisté ruce jsou základ, myjte si je vždy před nasazením i po sundání roušky
Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě
Tak jako se každým dnem mění celková situace v ČR, proměnil se také názor na nošení roušek. Zpočátku jim většina z nás nepřisuzovala žádný význam a věřili jsme, že své místo mají pouze v nemocnicích, u nemocných a u pečujících (tam ho mají stále). Postupně se ale ukázalo, že se jimi musíme vybavit všichni. Ano, všichni.
Prevence šíření nákazy aneb Kdo má roušku, není sobec
Pokud si bavlněnou roušku nasadí zdravý jedinec, poskytuje mu prokazatelně alespoň částečnou ochranu před kapénkovou nákazou. Především je ale naprosto efektivní jako prevence šíření nákazy, tedy má-li ji na sobě jedinec nemocný. A jak už dnes víme, o tom, že je někdo “přenašeč” koronaviru, nemusí on sám dlouhou dobu ani vědět. I když jste v poslední době nebyli nikde v cizině, nemáte jistotu, že v ní nebyl váš soused. Nebo pekař, u kterého váš soused kupoval chleba. Nebo pekařova dcera, kterou vyzvedával na letišti…
Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě
Důležité: Primárně rouška nechrání jejího nositele, ale všechny okolo. Nenechte se tedy ukolébat pocitem bezpečí, když ji máte nasazenou, a ani v roušce nechoďte tam, kam byste nešli bez ní.
Jak si vyrobit roušku: návody pro profi švadlenky i laiky
První otázka je, z čeho roušku vyrobit. Ideální je 100% bavlna ve vysoké gramáži (pevná), která dokáže zachytit velké množství virových částic a zároveň umožňuje pohodlné dýchání. A hlavně ji lze po každém použití vyvářet (sterilizovat), čili bezpečně nosit i opakovaně. Na výrobu tedy v pohodě postačí tričko, prostěradlo nebo utěrka. Nejlepší jsou samozřejmě materiály nové, ale ani starší věci nejsou k zahození.
Důležité: Jakmile rouška začne vlhnout, snižuje se její funkčnost. Průměrně je tedy opravdu funkční cca 2–3 hodiny, pak je čas na praní.
Rouška z trička (bez šití):
Vezměte bavlněné tričko a vystřihněte z něj co nejdelší pruh, tedy ideálně vč. rukávů. Na vzniklý pruh si překreslete tvar z obrázku č. 2 – tím vám vzniknou proužky na zavázání. A pak už stačí přiložit na obličej, horní proužek zavázat cca nad ušima, spodní pak přes něj zhruba pod temenem. Podrobný návod najdete také ve videu.
Rouška z šátku/nákrčníku a 2 gumiček (bez šití):
V tomto případě stačí bavlněný šátek, který poskládáte do dlouhého pruhu širokého cca 7 cm. Přibližně do jeho třetin navlékněte gumičky. Přeložte jednu třetinu směrem ke středu, poté přes ni přeložte druhou třetinu a zasuňte ji do kapsy, která v šátku vznikla. A máte hotovo. Pomocí gumiček nasaďte roušku za uši a dvě vzniklé vrstvy roztáhněte tak, abyste zakryli bradu i ústa a nos. Mrkněte se na podrobný videonávod.
Šitá rouška:
Pokud máte doma stroj (nebo energii na ruční šití), máte na výběr minimálně dva střihy. První vychází ze čtverce 20 × 20 cm a je opatřený efektními a funkčními sklady. Stáhněte a vytiskněte si střih a mrkněte na videonávod.
Druhou možností je tzv. maska. I na ni si můžete stáhnout střih a postup omrknout ve videonávodu.
Důležité: Vždy je potřeba, aby i šňůrky byly bavlněné, tedy aby snesly vyvářku.
Chcete pomoci? Potřebujete pomoci?
Lidská soudržnost je ve dnech krize neuvěřitelná. Vznikají nejrůznější skupiny, kde člověk může poptat nebo naopak nabídnout svou pomoc. Pokud si tedy na výrobu své roušky netroufáte nebo pokud se naopak chcete pustit do výroby i pro další lidi (připomínám, že nošení roušek ve výsledku pomáhá nám všem), mrkněte se třeba na tyto stránky:
- Damerousky.cz
- FB skupina Česko šije roušky
- FB skupina Tvůrci šijí roušky
Anebo se porozhlédněte po facebookových sousedských skupinách apod. Třeba roušky šije zrovna váš soused. A třeba na jejich výrobu shání stará prostěradla, kterých třeba vy máte plnou skříň. Nebuďme lhostejní a dívejme se kolem sebe. To je teď nejdůležitější.
Na internetu je řada skupin, kde se setkávají výrobci roušek se zájemci o ně
Mít roušku není divné, mít roušku je ohleduplné
Petr Ludwig to ve svém videu Roušky a kritické myšlení přirovnává ke sbírání psích exkrementů. Také k tomu se ještě před lety nikdo neměl a na toho, kdo po svém pejskovi sbíral, se ostatní pejskaři dívali s nepochopením. A jak je to dnes? Sbírání je norma, hlavou kroutíme naopak nad těmi, kteří dílo svých mazlíčků nechávají ležet.
Líbí se mi i přirovnání k nákupům ovoce a zeleniny do vlastních znovupoužitelných pytlíků. Když jsem s nimi nakupovala před půl rokem, ještě jsem se trochu styděla a cítila na sobě nevěřícné pohledy ostatních. Dnes? Nosím je hrdě, ostatní už díky osvětě vědí proč a velké řetězce je dokonce samy nabízejí. Kéž jsou roušky už brzo stejně normální!
Dobré vědět: Všichni věříme, že strašák jménem covid-19 brzy odezní. Roušky ale nezahazujte ani potom. Když už si na ně v ČR zvykneme, není od věci nosit je i při náznaku běžných respiračních onemocnění, tak jako to dělají třeba Japonci. Ani „obyčejnou“ chřipku na sebe nemusíme v autobusech a obchodech prskat.
Jak to s respirátory a rouškami bylo v průběhu času?
|
Ve čtvrtek 14. 4. 2022 dochází k dalšímu rozvolnění pravidel pro nošení respirátorů. Povinné jsou nadále pouze ve zdravotnických a sociálních pobytových zařízeních, ruší se povinnost nosit je v MHD. K 1. 7. 2021 se zrušila povinnost nosit ochranu dýchacích cest venku (do té doby platilo, že ochrana je povinná v případě, že nelze dodržovat vzdálenost dvou a více osob větší než 2 metry). Do 14. 3. 2022 platila povinnost nosit ochranu dýchacích cest na těchto místech:
|
Jak se vám článek líbil?
