Nechte děti čmárat po zdi. Pod dohledem profíka na graffiti

Nechte děti čmárat po zdi. Pod dohledem profíka na graffiti

Kamila - I love cake 23. 10. 2019 Sdílet

Pomalovat zeď barevnými obrázky a nápisy by se doma nejspíš moc s pochopením nesetkalo. Co takhle vzít své malé umělce na místo, kde to naopak přímo doporučují, a ještě vám vysvětlí, jak na to? Přesně to vás totiž čeká na kurzu streetartu a graffiti v Praze – Kamila z blogu I love cake sem zapsala svého 8letého syna a oba byli nadšení.

A jak celý zážitek popisuje blogerka?

Se starším synem Mojmírem jsem se vydala vyzkoušet věc pro nás neobvyklou a nečekanou, spojenou s malováním a kreativitou. Víte, pošlete nás na jakoukoliv pohybovou aktivitu a ostudu neuděláme, ale tvořiví doma tedy rozhodně nejsme. Sama jsem tedy byla zvědavá, co z nás lektor vymáčkne a co vytvoříme. Na abstrakci se to dá svést vždy, že? :-)

V sobotu ráno jsme dorazili do ateliéru Malování kreslení, kde se nás ujal lektor Juraj a začal nás zasvěcovat do tajů tohoto nevšedního umění. Vysvětlil nám, jaký je rozdíl mezi streetart a graffiti – graffiti je jen písmo, vše ostatní je streetart, řekli jsme si základní názvosloví, které se v graffiti využívá, a pustili jsme si videa o tom, jak graffiti kdysi začínalo, a o nejznámějších představitelích. Poté jsme si prošli profily zajímavých dnešních autorů a konečně jsme se vrhli do návrhu našeho vlastního veledíla.

Jako první bylo třeba se rozhodnout, zda se bude jednat o graffiti, nebo streetart. Zvolili jsme druhou variantu a začali vymýšlet. Během chvíle bylo jasné, že se budeme držet synova oblíbeného fotbalového tématu, a už jsme kreslili. Juraj nám, nebo spíš Mojmírovi, pomáhal a radil, jak např. správně nakreslit postavu. Když jsme měli návrh hotový a všichni jsme s ním byli spokojení (nebo teda Juraj se tak alespoň tvářil, že dobrý), rozhodli jsme se, že vynecháme pauzu na oběd, kterou jsme měli možnost využít, a místo toho si jídlo vezmeme s sebou a rovnou vyrazíme na naši cílovou lokaci. Nemohli jsme se dočkat.

Cestou jsme se zastavili v obchodě se spreji, kde nám Juraj opět všechno vysvětlil, jaké spreje jsou vhodné na co, a vybrali jsme barvy, které jsme pro náš obraz potřebovali. Pak už jsme došli procházkou na Těšnov, kde jsou tzv. legály, tedy místo, kde je dovolené sprejovat a nebudou vás tam honit policisté za ničení cizího majetku.

Podle Jurovo návodu jsme si vybrali vhodné místo, protože to se opět řídí několika specifickými zákony komunity, co můžete ostatním přesprejovat, a vrhli se na to. Píšu stále my, ale v podstatě všechno dělal sám osmiletý Mojmír, a jen když potřeboval technicky poradit nebo někam nedosáhl, pomohli jsme mu.

A už to jelo. Připravili jsme si spreje, vhodné nástavce na ně, které mají rozdílnou intenzitu a velikost střiku, vytyčili si rozmezí, ve kterém se budeme pohybovat a začali kreslit šablonu. Při sprejování je úplně jedno, jestli přetáhnete, něco se nepovede, vždycky se všechno dá přesprejovat, vůbec tedy není nutné snažit se o dokonalost a bát se každého tahu, že se nepovede. S instrukcemi Juraje nám pod rukama postupně vznikal náš obraz, nejdřív míč, pak postava, poté se vše dolaďovalo, poté pozadí a nakonec nesměl samozřejmě chybět tag neboli podpis.

Je neuvěřitelné, jak pod vedením profesionála, který radí s technikou a jak kompozičně pracovat, může i dítě nebo dospělý člověk, který nemá v malování žádnou zkušenost, vytvořit poměrně slušný obraz, který má hlavu a patu. Z výsledku jsme byli naprosto nadšení. Ano, samozřejmě, předpokládám, že sprejeři, kteří na Těšnov chodí tvořit husté graffiti, asi docela koukali, kde se tam vzal obří fotbalový míč s Ronaldem slavícím gól, všechno dost nedokonale vyvedené, ale co, v Čechách existuje prý jeden směr v graffiti komunitě, který naschvál dělá věci co nejvíc nedokonale. Tak tam my se hlásíme. 

Mojmír byl z celého dne nadšený, hodně tomu přispěl i lektor Juraj, který byl trpělivý, umí vést a ani na chvíli nám nedal pocítit, že s uměním nemáme co do činění a fakt to neumíme. 

Kamila - I love cake

Kamila - I love cake

Jsem máma dvou turbo kluků, díky kterým jsem pořád v pohybu. Vymýšlím program tak, aby uspokojil batole i skoro školáka milujícího veškerý pohyb a adrenalin. Vedou u nás výlety do hor, kola, zábavní parky a díky nedávno pořízenému obytnému autu se z nás stávají pomalu a jistě dobrodruzi užívající si svobodu přejezdů a přespávání v přírodě. Rozhodně ale nepohrdnu ani životem ve městě, kde vyhledávám hlavně dobré kavárny a restaurace, a v létě miluji pikniky v parcích s kamarádkami a dětmi batolícími se okolo nás a demolujícími naše pečlivě připravené svačiny.