Do Rakouska s dětmi? Ledovcová jeskyně i vláčkem do dolu, to je Zillertal

Odpočíváte v lehátku s ovčí kůží, popíjíte čerstvě nadojené mléko, kolem vás všude hory. A děti vás nechají, protože musí prozkoumat dřevěné kuličkodráhy se zvonečky, lanová centra i prolézačky, vodní mlýnky a bosostezky. Na spoustu takových míst vyjedete pohodlně lanovkou, takže se jen kocháte krásnými výhledy. A lanovku často máte zdarma díky regionální kartě, kterou dostanete k ubytování. Zní to jako sen? Takhle vypadá letní dovolená s dětmi v Rakousku.

Právě do Rakouska vyrážíme s mužem a malým synem už čtvrtý rok, tedy od synových dvou a půl let. Vracíme se, protože válet se na pláží nebo se zdržovat kolem hotelu kvůli dětským atrakcím nás nebaví. A v Rakousku se dají zažít celodenní výlety a horské výšlapy tak, aby bavily i děti. Najdete tu spoustu stezek s hřišťátky, stromovými domečky i výletní cíle jako je třeba Wimmertal, kam se vy můžete těšit na parádní řízek, zatímco děti ocení ježdění na kárách po okruhu v dohledu chaty.

Z Gerlosu na Krimmelské vodopády

Tuhle malebnou horskou vesničku znají především fandové lyžování a snowboardingu. My si ji vybrali na letní dovolenou, protože Zillertal nám na letní pobyt doporučovalo už několik rodin s dětmi. Gerlos se nachází jak poblíž nejzajímavějších zillertalských atrakcí, tak na dosah Krimmelských vodopádů. A ty prostě musíte vidět, patří k nejkrásnějším vodopádům v Evropě. A dočíst se můžete, že i k nejvyšším, mají údajně 380 m. Soupeřit s nimi mohou snad jen vodopády v Norsku nebo na Islandu. Ať už je to jakkoli, pokud vyrazíte z Gerlosu, připravte se na pár pořádných serpentin, a tak nechte děti pořádně nasnídat a dejte jim kinedryl. Je třeba projet i jednou mýtnou bránou, kde si zaplatíte několik eur za vjezd do oblasti. 

Krimmelské vodopády se řadí k turisticky nejoblíbenějším atrakcím oblasti Vysoké Taury a v celém Rakousku vůbec, ale nenechte se odradit, i když doporučuji vyrazit hned zrána, kolem oběda tu opravdu bývá dost lidí. Zážitek je to tak nádherný, že za to stojí i to, že si tu budete připadat trošku jako u naší Pravčické brány nebo v Prachovských skalách. Nečekejte žádnou divokou soutěsku, nakoupíte tu suvenýry jako ručně vyřezávané turistické hole i občerstvení. Když jsme procházeli kolem pokladny k vodopádům, linula se z blízkého stánku vůně grilovaných kuřat (půlka s chlebem a ochucovadly celkem za 6 eur). Vstup na stezku k vodopádům je placený, za dospělého tu necháte 3 eura, za dítě 1 euro. A už hurá vstříc dobrodružství. 

U spodní části vodopádu se s oblibou lidé fotí na instagram, ale vy neváhejte, o fotku, kde budete jen vy a vodopád, nepřijdete. Vydejte se s klidem vzhůru. Jde se v serpentinách po širší lesní cestě a vždy se můžete zastavit u vyhlídky, udělat si zblízka fotku před valící se vodou, příležitostí k focení je celkem dost.

Podél cesty jsou rozesety lavičky a přibližně v půli trasy se můžete občerstvit a najíst v chatě. Pokud jste spíše sváteční turisté, určitě si tu něco dobrého dejte, druhá část cesty už je strmější a načerpat energii se bude hodit. Cítíte se na to pokračovat? Pak se vydejte po Wasserfallweg až k místu Schettbrücke, kde tato stezka končí. Jestliže ale neradi chodíte stejnou cestou tam i zpět, můžete přejít říčku Krimmler Ache a dostat se dolů po druhém břehu, po tzv. Amoweg. Celý tento okruh má skoro 7 kilometrů a čeká vás převýšení přibližně 500 metrů, a to do výšky 1520 m n. m.

Děti ale spíš než okružním výšlapem nadchnete, když se dole u parkoviště stavíte ve WasserWelten Krimml, kde čeká velké vodní hřiště i multimediální expozice o vodě, lze sem koupit kombinovanou vstupenku, v jejíž ceně je i vstup k vodopádům a parkovné. My jsme na vodní zážitkové hřiště v areálu bohužel vynechali kvůli deštivému počasí a i výlet jsme zakončili dříve. Asi půl kilometru před Schettbrücke jsme to kvůli sílícímu dešti otočili dolů, celkově jsme trasu s šestiletým synkem zvládli přibližně za dvě hodiny. Ale od vycházky kolem vodopádu vás déšť odrazovat nemusí, voda má sílu a občas z vyhlídky pár kapek určitě schytáte, ačkoli na nebi nebude ani mráček. Výlet k vodopádům mi naopak přijde jako prima zábava, když na horách není nejlepší viditelnost a na koupačku to taky není. 

Na šlapací káry a do domků ve větvích

Když autem přijíždíte ke Gerlosu, nepřehlédnete nádherné přírodní hřiště s lanovým miniparkem, trampolínami a prolézačkami. A sem děti musíte vzít! Z Gerlosu na hřiště vede příjemná stezka, na jejímž startu projdete branou s nápisem Zážitková země. Celou dobu jdete kolem nádherně čistého zurčícího potoka a každou chvíli se můžete zastavit u díla místních řezbářů či jiných umělců.

Na stezce se také nachází asi šest domečků ve větvích, v každém si děti mohou vyzkoušet něco jiného. Jednou hádají zvířátka podle kůže, pak poznávají bylinky a rostliny podle vůně, jinde si zahrají přírodní piškvorky či zkoušejí uzly nebo poznávají, jaký hmyz patří do které části hmyzího hotelu. 

Ke hřišti dorazíte přibližně po dvou kilometrech, zastavíte se jistě u zrcadel, kde si ukážete optické klamy, možná postavíte mohylku z kamenů nebo se projdete bahnem na bosostezce. S menšími dětmi to pak od hřiště už raději otočte, s těmi zdatnějšími nebo těmi v krosně se vydejte dál do malebného údolí Wimmertal. Za hřištěm vás čeká zastávka u přírodního dřevěného xylofonu, zkoumání rostlin a přírodnin pomocí velké lupy, ale také menší výstup po lesní pěšince. Tenhle krátký úsek jako jediný bohužel neprojedete s kočárkem.

Až se dostanete na sjízdnou cestu, čekají vás přibližně dva až tři kilometry podobným terénem. Po chvíli se před vámi otevře nádherné údolí, na okolních pastvinách se líně procházejí krávy a vy už se můžete těšit na hrnek čerstvého mléka či podmáslí. Čím blíže x alme – název doplním budete, tím radostněji se půjde i vašim ratolestem, už z dálky totiž uvidí okruh, na kterém se už za chvíli mohou projíždět na šlapacích kárách. Ty tu půjčují občerstvujícím se hostům zcela zdarma. Při naší návštěvě bylo na výběr několik velikostí kár a některé měly i vozíky. Náš Vojta by tu zůstal třeba do večera, kdyby mohl. K obědu jsme si dali obří řízek a tu nejlepší Frittatensuppe, jakou jsme za celou dovolenou měli. Takže pokud si rádi dáte fritátové nudle a poctivý zeleninový vývar, neváhejte, za dvě eura v okolí polévku neseženete, a ještě tak dobrou.

Zpátky do Gerlosu se dá jít stejnou cestou, ale s dětmi, co jsou zdatní chodci, si to zkraťte lesem, kde se celou dobu jde po úzké cestičce a kolem spousty borůvčí a brusinek. Na trasu, kterou znáte zrána, vyjdete u lanového miniparku a hřiště, dále už pokračujete kolem potoka po pohodlné lesní cestě, kde si jistě některou z atrakcí vyzkoušíte i znovu. Zvládnete ty uzly v domečku třeba rychleji než napoprvé? 

Párovkou k Achensee

S odrážedlem, pěšky nebo na kole? Ať už se rozhodnete jakkoli, u Achensee si užijete prima den nebo odpoledne. Dojedete sem pohodlně autem, zaparkujete u velkého informačního centra, jež se nachází v budově wellness hotelu. Asfaltová cestička vede rovnou od parkoviště k jezeru, obejít celé jezero je vycházka určitě na celý den. A pokud se chcete učit plachtit nebo vyzkoušet kitesurfing, jděte do toho právě tady!

Pány kluky určitě zaujmou všudypřítomné plachetnice a vyhlídkové lodě, které velikostí trumfnou ty, co se plaví na Orlíku nebo na Vltavě v Praze. 

Pokud vaše děti milují vlaky, odstavte auto už v Jenbachu a vyrazte vláčkem s parní lokomotivou. K největšímu tyrolskému jezeru se svezete po nejstarší ozubnicové dráze svého druhu v Evropě. Achensee totiž lákalo výletníky už před 130 lety. Až se váš vlak vyšplhá po horách až k jezeru, můžete rovnou přesednout do vyhlídkové lodi a vydat se na panoramatickou plavbu, jízdní řády vlaku a lodi na sebe totiž navazují. 

odstavec od San??

Projeďte se důlním vláčkem

Sedm minut svižné jízdy důlním vláčkem, na sobě nepromokavé pláště a helmy. Tenhle zážitek jsme si nemohli nechat ujít, vždyť bydlíme jen kousek od Schwazu, kde byl ve středověku jeden z největších stříbrných dolů v Evropě. Hornictví zde vzkvétalo zejména v 15. a 16. století.

Po zakoupení vstupenky, kde jsme měli uvedený čas naší exkurze, jsme vyfasovali výbavu do dolu Silberbergwerk. Vojta dostal červený kabátek a červenou helmu, my dospěláci stříbrný kabát a bílou helmu. A už hurá ke vstupu do dolu, kde před pěti sty lety pracovalo 10 000 horníků.

Prohlídka je komentovaná, ale u pokladny obdržíte tištěného průvodce i v češtině. Během 90 minut se dozvíte zajímavosti ze života horníků, uvidíte obří dřevěné vodní kolo a důlním vlakem se svezete o osm set metrů níže, a že to byla jízda! Expozice je interaktivní, děti zaujmou i postavy horníků. Že váháte, protože vás občas trápí klaustrofobie? Je pravda, že vláček jede stísněným prostorem a sedm minut, takže se to může zdát dlouho, nicméně dole jsou chodby už většinou široké a osvětlené.

Na co ale nezapomeňte, až se budete do dolu chystat – celoročně se zde teplota drží na dvanácti stupních Celsia, tak sebe i děti dobře oblečte. Menším dětem bych klidně dala tenčí bavlněnou čepičku. Co je ale jisté, jízda důlním vláčkem bude zážitek pro ně i pro vás!

Proplujte ledovcovou jeskyni

Zalyžovat si v létě? Můžete! Na ledovci Hintertux. My se sem ale chceme vypravit za úplně jiným zážitkem, a to do ledovcové jeskyně. Návštěvu ledového paláce mi nadšeně doporučoval kolega Vašek, který do Rakouska jezdí několikrát do roka, a je to podle něj místo, které v okolí Zillertalu nesmíte minout.

Na tuhle výpravu je třeba se dobře vybavit, samozřejmostí by měly být pevné boty a teplá bunda. Vstup do ledovcové jeskyně se nachází u horní stanice lanovky ledovce Hintertux, která je v nadmořské výšce 3250 m, takže teplotní rozdíl mezi spodní a horní stanicí lanovky může být v létě i dvacet stupňů. “Nad hlavní stanicí se zastavte na panoramatické terase, odkud je za příznivého počasí krásný výhled do okolí. Vedle horní stanice je malá buňka, kde dostanete přilbu i instrukce před vstupem do jeskyně. Pak už budete stejně jako my netrpělivě vyčkávat příchodu průvodce, který vás zavede do jeskyně a celou dobu vás provází. Cesta je v létě i v zimě ve sněhu, takže si vemte trekové boty, určitě budou lepší než tenisky nebo žabky, ” líčí Vašek. Co je zajímavé, v lyžácích sem nemůžete, ve snowboardových botách ano. Návštěvu jeskyně je skvělé nakombinovat s lyžovačkou nebo jízdou na snowboardu, ledovec je totiž v provozu celoročně.

Tohle dobrodružství v jeskyni vás láká, ale máte malé děti? I mě zajímalo, jestli tuhle akci zvládne můj šestiletý syn, když mi Vašek o ledovcové jeskyni vyprávěl. “Není to určeno pro úplně nejmenší děti a pro lidi, co nemají rádi stísněné prostory. Ale šikovné čtyřleté dítě už to zvládne. Chodí se po ledu, který je většinou pokryt kobercem, ale občas zdoláváte i schody vytesané do ledu. A párkrát je potřeba vylézt nebo slézt po žebřících. Co je ale největší pecka, součástí prohlídky je i plavba po ledovcové řece uvnitř jeskyně, ” přibližuje Vašek. Takže je to zážitek, na který nezapomenete, a tak se cena 21 eur pro dospělé nebo 13 eur pro děti určitě vyplatí.

Prohlídka trvá necelou hodinu, ale pokud jste fajnšmekři, můžete si tu zarezervovat i koupání v ledovcové řece nebo jízdu na paddleboardu. Že vás zajímá spíše oběd nebo svačina? Sjeďte do mezistanice, kde najdete restauraci s obrovskou terasou a výhledem na vrcholky Alp i údolí Hintertuxu.