Hromada masa, domácí chléb, pivo a 3 hodiny zábavy ve středověké krčmě

Krčma U Krále Brabantského

Jedna z nejstarších hospod v Praze, opředená mnoha bájemi a legendami. Popíjeli zde rudolfínští alchymisté, kat Mydlář, Mozart i Jaroslav Hašek. Opíjeli se zde však i lumpové a podvodníci. Krčma, kterou procházela historie – krčma hlav pomazaných i namazaných.

Traduje se, že zde geniální Wolfgang Amadeus v září roku 1791 při své poslední návštěvě Prahy hodlal složit „Velkou ranní“. Z neznámých důvodů však nakonec zůstal jen u „Malé noční“.

Na přelomu 18. a 19. století byl majitelem hostince jistý bývalý „regimentstambor“ jménem Krügler. Vyhlášený showman. Dovedl mistrně pískat a při tom tloukl vařečkou o stůl, jako by bubnoval. Jindy obšťastňoval hosty vychloubačnými historkami.

V průčelí místnosti měl obraz, velký akvarel, znázorňující krále Václava IV., připíjejícího Pražanům napěněným pivem. Když Jaroslav Hašek tehdy naslouchal chlubným řečem hostinského, pravil: „… není možné, aby takový plkal obsluhoval pod podobiznou krále.“ Načež obraz popadl a prokopl ho vejpůl. Incident se neobešel bez facek, šťouchanců a krve.

Historii krčmy provázejí i další krvavé události. Kterýsi host zde během času nashromáždil slušný dluh, neplatíc za útratu. Slovo dalo slovo a hostinský nakonec milého „švorcáka“ zamordoval a vstrčil do kanálu. Velká voda však obrátila nebožtíka „naštorc“ a děti, které si zde hrály, skoply do kanálu míč. Když se jej pokoušely vyšťourat, došlo k maléru, jakým ostatně končívá většina mordů. Hostinského zavřeli a s ním na několik dní i hostinec. Poprvé a naposledy v jeho historii… Také proto se traduje, že „brabantský král“ patří mezi nejstarší, téměř nepřetržitě otevřené hostince v Praze.