Hotel byl jeden velký propadák. Nejen že už z venku vypadal, že se o něj již xlet nikdo nestará, ale musím říci, že víkend strávený v „hotelu“ byl víkendem hrůzy.
Byli jsme ubytování na pokoji číslo 13 v nejvyšším patře. V koupelně netekla voda, a pokud tekla tak velice slabým proudem, že nebylo možno si ráno vyčistit zuby či nedej bože se vysprchovat. Po náročných túrách, které jsme absolvovali, bychom ovšem osprchování velice uvítali. Když už voda lehce tekla do umyvadla, tak jsme zjistili, že baterie je zřejmě špatně dotáhnutá a voda tedy tekla i kolem páky baterie. Zavírání sprchového koutu bylo značně poničené. Díru, která se nalézala na dveřích, se někdo v minulých letech snažil „opravit“ lepící páskou. Rám sprchového koutu někdo zřejmě „opravoval“ jinou páskou. O tom, že ve sprchovém koutu byla špína a vlasy po předchozích ubytovaných ani nemluvě. Koberec na pokoji byl naprosto nechutný s nejrůznějšími skvrnami. Zrcadla na pokojích byly tak „skvěle“ naleštěny“, že byly dopodrobna vidět špinavé šmouhy. Chyběly skleničky, či mýdla. Na pokoji byla mimo jiné i nefunkční stará televize, ale to už bylo to nejmenší.
Po příjezdu do hotelu jsme se zeptali jedné ze zaměstnankyň, zda-li budeme moci ještě ten večer navštívit slíbenou, zakoupenou vířivku. Bylo nám sděleno, že nikoliv, že už mají plno. Po večeři jsme dotaz zopakovali jiné ze zaměstnankyň a ta nám vyhověla, že od osmé hodiny večerní můžeme vířivku absolvovat. Večer jsme tedy vyrazili s další slečnou směrem k vířivce, kde nám bylo sděleno, že jim zrovna náhodou praskla žárovka a tak si budeme muset svítit svíčkami. Zdánlivá romantika se však stala opakem. Do místnosti s vířivkou jsem si vzala mobilní telefon a posvítila si… To jsem ale neměla dělat. Voda byla značně zakalená, špinavá. Plavaly v ní kusy čehosi. Žárovka nepraskla, nýbrž vypadlo celé světlo díky korozi. Po celém obvodu vířivky se nacházel špinavý škraloup. O uvolněných dlaždičkách na zdi je asi zbytečné hovořit. Na naše dotazy ohledně tekoucí vody na pokoji a jiném nám bylo odpovídáno obklikou a bez žádného dalšího řešení.
Večer ze soboty na neděli v okolí hotelu proběhly mírné deště. S přítelem jsme v klidu seděli na posteli a najednou na mě z okolí prostředního okna začalo pršet. Okna byla uzavřená dobře, ale zřejmě do pokoje zatéká běžně, neb jsme si povšimli, že pod všemi okny na stěnách jsou vidět změny barvy po tekoucí vodě. Odtáhli jsme postel, aby ložní prádlo nenasáklo. Za postelí jsme objevili několik kusů odpadků. Chtěli jsme celý tento problém řešit ihned. Bylo teprve půl osmé a obsluha v hotelu měla být do 20:00. Sešli jsme tedy dolu do hotelu, ale bohužel po personálu již nebylo ani vidu ani slechu. Telefonní čísla, která byla v příručkách na pokojích, již roky nefungují. Druhý den po snídani jsme o tomto faktu informovali personál, ale ten jen mávl rukou a bylo jim to zcela jedno.
V hotelu jsme měli objednanou polopenzi. Jídlo nebylo až tak hrozné jako samotný hotel, ale bylo velice chudé a střídmé. Rozředěný levný džus a rohlíky s jedním druhem šunky a sýra mi nepřijde v rámci ceny úplně optimální.
Když jsme šli vrátit klíče od pokoje, slečna brigádnice ani nevěděla, jakou přesnou útratu jsme měli. Chtěli jsme ovšem být z tohoto příšerného místa už pryč, tak jsme chtěli zaplatit a co nejrychleji odjet. Útrata nebyla vysoká. Chtěli jsme platit 2 000 Kč, protože jsme bohužel menší u sebe již neměli. Bylo nám oprskle odpovězeno, že takto v žádném případě, že nemá slečna nemá na vrácení a ať si poradíme. Požádali jsme tedy o platbu kartou. To jsme ovšem byli zase informování, že platba kartou není možná, že jim terminál už nějaký čas nefunguje.
Místo relaxu a odpočinku nás v tomto hotelu čekal jen víkend hrůzy a špíny.
