Konstruktivní kritika:
Celkový dojem ze hry je velmi slabý. Již na začátku hry bylo divné, že jsme game masterem nebyli nějakým způsobem uvedeni do příběhu hry. Začátek proběhl tak, že jsme byli zavřeni v místnosti se slovy hodně štěstí. Příběh, napětí, účel hry, prostě to, co dělá hru hrou nám chybělo. Nicméně jsme se pustili do „úniku“, což přineslo další zklamání. Uprostřed úkolu, který by zabral pár minut, nám game master začal napovídat (neprosili jsme se) skrz dveře. Ano, dostávali jsme nápovědu skrz dveře, jelikož vysílačka k tomu určená nefungovala a musela se předat game masterovi uprostřed hry skrz únikové dveře, aby se na ni podíval. Situace se opakovala hned několikrát a my se nedokázali vžit do dané hry. Další nedostatky nastaly při splnění určitého setu úkolu, který nás měl vpustit do další místnosti. Ale “dveře“ byly porouchané a my frustrovaně hledali všemožné kombinace. V té situaci jsme si chtěli zažádat o pomoc, ale vysílačka nefungovala a game master nereagoval. Situaci neměl pod kontrolou a myslím si, že v určitých částech nedával v pozor na to, co se děje v místnosti…Po vyzkoušení správné kombinace po X-té se “dveře“ konečně otevřely a my měli možnost postoupit dále. Nicméně větší zmatek jsem ještě při Escape hře nezažil. V místnosti se nachází mnoho objektů a věcí, které vypadají, že s hrou souvisí, člověk nad nimi stráví desítky minut a až posléze zjistí, že jsou úplně k ničemu. V takových případech měl game master zasáhnout, ale to by musel nejdříve dávat pozor. Po nalezení finálního klíče se nám nedařilo otevřít únikové dveře. Snažili jsme se klíč strčit do všech dveří a dostávali jsme nevrlé rady od game mastera, že první dveře byly správné a že je třeba zastrčit klíč do zámku a otočit jim (aha…). Po mnoha neúspěšných pokusech se game master odhodlal jít otevřít dveře a zjistil, že zapomněl zastrčený klíč z druhé strany, což byla příčina celé komedie s otevíráním dveří. Venku jsme se ptali na čas, a co bylo vtipné, dostali jsme pouze hrubý tip, odvozený od myšlenky „No přišli jste nějak v tolik a tolik, úvod, teď je tolik a váš čas je takový“. Poslední třešničkou byla týmová fotka na konci, která nám nebyla nabídnutá, i když na sociálních médiích jich vidíme nyní spousty.
No nic, za ty peníze doporučuji zvolit jinou a lepší únikovou hru, kterých po Praze najdete spousty.
Nebo možná jen špatný den…
