Krásná klasika pro malé i velké: baletní představení Louskáček v Hybernii

Byla to taková fraška, že se při tom člověk docela i nasmál…

Nepohodlné sedačky, člověk před Vámi Vám sedí na de facto přímo na klíně… no nevadí.
Herci na sebe na hledišti výrazně posunkují a pokřikují co a kdy mají dělat – pro zadní řady asi jev, který nemusí zaznamenat, pro nás ve třetí řadě otřes… Rozladěná promítačka co na plátno promítala – člověk aby si pořídil křišťálovou kouli, aby věděl co to má představovat. Herci si na scéně mezi sebou nenuceně klábosí, zatímco hlavní baletka má solo. Krása. Dětské obsazení se znuzeně kouká do země a pohazuje si se sukýnkou… První akt pěkně odsýpá, druhý je dějově pustý a člověk opravdu nechápu, proč tam vůbec tento akt je. Jako třešnička na dortu kulisák na podiu má místo drobného světla obří reflektor a aby náhodou mu neuniklo, zda se publikum baví, hezky si do něj tím dělem skrze průsvitnou oponu, na kterou se promítá mezihra, pěkně posvítí. To vše za pěkně tučné vstupné. No neberte to, taková pěkná dávka amaterismu, kdo to kdy viděl?! Drahá Hybernie, již nikdy více!

celkový dojem byl super a hlavně pro děti

vše bylo ok

When the performers danced together they danced well but there wasn’t that many sets where they did that.

Choreography was messy, story was disjointed and confusing. Too many dancers doing their own thing, which is the fault of the choreographer. Shame as the Ballet had potential.

Představení bylo pro mou pětiletou vnučku velkým zážitkem. Navíc pak v tramvaji potkala jednoho z aktéru v civilu.....

Prostředí Hybernie holt není Národní divadlo…

Hezké pro děti

Divadlo samo o sobě