Nic
Hrůza, děs, už nikdy víc. No, kde začít… Nejdříve nas uvítal ne zrovna sympatický pán v trenkách bez trička a dost dával najevo, ze náš příjezd o půl hodiny dříve je nepřijatelný. Po zapsání jsme si chtěli objednat pití (slečna za barem zase dávala najevo, jak ji velmi otravuje cokoliv, co po ní člověk chtěl. Natož když musela mluvit), a jelikož majitel zrovna zapisoval další klienty, byli jsme okřiknuti, abychom byli ticho. Nejdříve jsme dostali opravdu miniaturní pokojík, kde se nedalo hnout, ale naštěstí se uvolnil jeden větší, takže nám byl pokoj vyměněn. Největší šok přišel u večeře. Na internetových stránkách byla slibována luxusní večeře steaky, ryby, saláty… Byly na výběr 2 jídla kuře na paprice a hovězí s uho omáčkou a rýží s hráškem. Takže jsme si objednali z nedelekého města pizzu. A na další den prý budou halušky nebo křidélka s bramborem. Když jsme se zeptali, zda bychom mohli dostat něco jiného, že si to i klidně zaplatíme, byl nám nabídnut smažák a gordon blue s hranolky. Nic jiného nemají. Takže jídlo odporné. Na 20h jsme měli objednanou perličkovou koupel + solárium. To nefungovalo, prý po poslední bouřce (dozvěděli jsme se, ze minimálně od dubna je nefunkční). Při koupeli jsme měli mít na výběr z deseti vůní peň, včetně nové pivní. Ve vaně bylo na dně nastříkané růžové cosi a vodu jsme si mohli napustit dle libosti. Z té aromatické pěny se akorát motala hlava. A relaxační místnost je hned naproti herně, kde zrovna další ubytovaný pár hrál kulečník a byl slyšet každý zvuk. Takže bylo hned po romantice. A jinak v herně nefunkční šipky a kulečník, který má již dávno odslouženo. Na druhý den jsme měli zamluvenou výřivku a saunu. Výřivka prý z půlky nefungovala a majitel v ní ani neměnil vodu. A to ani po celém dni, co se v ní střídali hosté. A když přišel čas spánku – na posteli matrace vysoká asi 5cm, takže byl cítit každý rošt. Celou noc jsme nespali a ráno jsme byli totálně rozlámaní. No a snídaně… Kupované pomazánky, párky a levná šunka… Housky byli čerstvé. To už jsme nevydrželi, sbalili se a hned po snídani odevzdali klíče. A co na to majitel? Že mu to je líto, ale že je jen zaměstnanec a dal se s námi nebavil. No rozhodně na naše první výročí svatby nikdy nezapomeneme.
