Pilotem dopravního letadla: zážitek na simulátoru či odbourání strachu z létání

Měli jsme rezervaci na 17:00. Dorazili jsme už 16:45, v simulátoru nikdo nebyl, pouze instruktor + další 2 zaměstnanci se bavili na recepci. Nám řekli, ať si sedneme a počkáme. Tak jsme seděli a poslouchali, jak se baví. O nás naprostý nezájem, nebylo nám nabídnuto ani něco k pití. nic. Přesně v 17:00 se instruktor zvedl se slovy: „Tak já jdu teda pracovat.“ Což neznělo nijak profesionálně. Naopak z toho bylo patrné, že je naprosto bez zájmu. Inzerovaný výběr z 24000 letišť také neodpovídal skutečnosti. Instruktor nám pouze sdělil, že budeme odlétat z Prahy. Instruktáž se omezila na to, jaké tlačítko zmáčknout, bez nějakého stručného vysvětlení proč, a co to s letadlem udělá.
Také nám poměrně vadilo, že je v kokpitu zakázáno fotit. Hned v úvodu nás „instruktor“ vyfotil – pořídil jeden snímek (běžně i zkušený fotograf při lepších světelných podmínkách dělá minimálně 3 fotky, aby byla aspoň 1 dobrá) s bleskem v tmavém kokpitu – výsledná fotka tedy pochopitelně přepálená a naprosto otřesná. Navíc nám byla tato fotografie nabídnuta pouze v tištěné formě v levném rámečku z IKEA za tuším cca 300 korun – což nám přišlo téměř drzé. Celkový dojem tedy nic moc. Zvlášť ve srovnání s předchozí návštěvou o cca 5 let dříve. To nikdo neměl s focením v kokpitu problém, navíc se nás tehdy ujali 2 nadšení a milí instruktoři. Mohli jsme si skutečně vybrat letiště a na instruktáž ohledně všech přístrojů nás vzali hned co jsme přišli a o tento úvod nám tedy tehdy zážitek prodloužili. O to větší bylo očekávání a potom také zklamání. Na personálu bylo bohužel hodně vidět, že si tam tedy jde odkroutit to svoje a hlavně aby náhodou neudělali něco navíc. U zážitků této cenové kategorie bych očekávala jiné chování.