Vstupenka na baletní představení 3 české kvartety

SLOVANSKÝ KVARTET

• Hudba: Antonín Dvořák (Smyčcový kvartet „Slovanský“)
• Choreografie: Mário Radačovský
• Návrh kostýmů: Monika Kletečková a Mário Radačovský
• Světelný design a projekce: Jakub Sloup
• Tančí: 8 sólistů Pražského komorního baletu
• Délka: 30 minut

Slovanský kvartet je jednou z nejosobitějších a nejvyhraněnějších Dvořákových komorních skladeb. Jedná se o dílo šťastné životní pohody, radosti z dosažených úspěchů i nabytého uměleckého sebevědomí. Výrazná melodika, vzácná dokonalost kompoziční práce a zvuková ušlechtilost řadí toto dílo k nejkrásnějším kvartetním skladbám světové hudby. Stejně laděná je i choreografie Mária Radačovského, jehož ústředním tématem je žena – žena milovaná, opouštěná, osamocená, sama sebou, hledající, milující. Autor nahlíží do niterných pocitů ženy, ať už jde o radost ze života, lásku, smutek či hněv..

ČERNÉ ZRCADLO

• Hudba: Vladimír Sommer (Smyčcový kvartet d-moll)
• Choreografie: Hana Polanská Turečková
• Scéna a kostýmy: Vladimír Houdek
• Světelný design: Jakub Sloup
• Tančí: 4 sólisté Pražského komorního baletu
• Délka: 30 minut

Existenciální abstraktní balet jako metafora nikdy nepoznaného tajemství života a světa. Choreografie je inspirována obrazem Vladimíra Houdka „Černé zrcadlo“. Spolupráce Hany Polanské Turečkové a Vladimíra Houdka by se dala popsat jako „jevištní či filmová koláž tance a malby hledající definici vztahu mezi jazykem těla a obrazovým ztvárněním“ a je silně inspirovaná modernismem. „Ústředním zájmem tvůrčí dvojice jsou současné možnosti abstrakce, která je vždy procesem, vztahem, abstrakcí něčeho a nikdy nedosáhne vytoužené čistoty a bezvztažnosti.“ Ideu obou umělců podporuje i existencionální kvartet Vladimíra Sommera.

Z MÉHO ŽIVOTA

• Hudba: Bedřich Smetana (Smyčcový kvartet „Z mého života“)
• Choreografie: Pavel Šmok
• Nastudování: Kateřina Dedková – Franková
• Návrh kostýmů: Jan Dušek
• Světelný design: Jakub Sloup
• Tančí: 6 sólistů Pražského komorního baletu
• Délka: 28 minut

Kvartet Z mého života patří mezi vrcholná díla světové komorní tvorby. Jeho obsah vyplývá z názvu: je to jímavá niterná zpověď skladatele, zamyšlení nad dosavadním životem s jeho radostmi i strastmi, nadějemi i zklamáními, je to i vyznání víry ve vlastní vznešené poslání a hořká rezignace z marného zápasu se zákeřnou chorobou (kvartet vznikl dva roky po Smetanově ohluchnutí). Tragický patos nerovného boje umělce s nevyléčitelnou nemocí se stal i ústředním tématem Šmokovy choreografie.