Montessori válečky s úchyty – pomůcka pro děti -zmenšená verze

4 dřevěné hranoly – sady a v každé z nich je řada 5 kruhových otvorů, ve kterých jsou zasazeny přesně padnoucí válečky nahoře s malým úchytem uprostřed.  Válečky a otvory se liší průměrem anebo délkou (otvory hloubkou). Délka jednoho hranolu je přibližně 16 cm.

Sady se liší:

1. sada – tlustý, tenký
2. sada – velký, malý - Válečky se mění ve dvou dimenzích.
3. sada – vysoký a úzký, nízký a široký - Válečky se mění ve dvou dimenzích.
4. sada - vysoký, nízký 

Co je metoda Montessori? 

Maria Montessori, po které je tato metoda pojmenována, byla všestranná italská pedagožka, lékařka, filozofka a vědkyně. V roce 1896 byla promována jako jedna z prvních žen v Itálii doktorkou medicíny. Poté začala pracovat jako asistentka na Univerzitní psychiatrické klinice v Římě, kde se zaměřila na výchovu mentálně postižených dětí. V letech 1898–1900 pracovala jako vedoucí školy pro vzdělávání léčebných pedagogů a zároveň prováděla praxi dětské lékařky v Římě. Později vedla katedru antropologie na univerzitě v Římě.

Lékařská praxe přivedla paní Montessori k analýze dětského učení, které výrazně zaujalo její pozornost. Deset let po ukončení studia proto velmi ráda přijala nabídku pracovat se skupinou 60 dětí z chudé části Říma a založila první dětský dům.

Marie Montessori vycházela, při vývoji své metody výchovy dětí, z vlastní rozsáhlé vědecké práce. Její výzkum byl zaměřen na schopnosti dětí učit se a získávat poznatky zcela přirozeně a bez většího úsilí. Zjistila, že tyto schopnosti jsou přímo závislé na prostředí, které děti obklopuje. Rozhodla se tedy okolí upravit tak, aby dětská mysl a dětské smysly měli co největší množství zdrojů, ze kterých mohou čerpat vědomosti a smyslové poznatky. Nešlo přitom jen o upravování a vymýšlení vhodných pomůcek, ale také o přístup rodičů a vychovatelů k dítěti.

Montessori pomůcky jsou takové „učebnice“, u kterých si dítko může vše vyzkoušet na vlastní kůži, může si daný koncept „osahat“. Edukativní hodnota každé pomůcky je velmi hluboká. Každá pomůcka izoluje jednu kvalitativní vlastnost a tím usnadňuje dítěti její zvládnutí. Pomůcky seznamují děti s barvami, zvuky, hudbou, základy budoucí školní výuky, jako je počítání, čtení a psaní, ale také se složitějšími věcmi, které často nechápou či neumí ani někteří dospělí.

Díky své velmi silné estetické kvalitě dítko doslova přitahují. Kvalita materiálu často přímo vybízí k tomu, aby se s pomůckou zacházelo jemně, opatrně, s úctou a zodpovědností. Materiál je konstruován tak, aby dítě samo poznalo, pokud udělá chybu. Dítko okamžitě zná výsledek, opravuje se samo. U složitějšího materiálu pak pomáhají získané zkušenosti a poznatky. Tím se učí analytickému myšlení a samostatnému řešení problémů.