U Modré kachničky I

Prostředí staré Prahy.

Obsluha nosila jídlo jedno za druhýmaniž by se zeptala zda může podávat další chod. I přes naše upozornění si jeli stejně dal podle svého. Toust a racim masem byl špatný. Škoda dobře suroviny. Roztekle máslo na toustu, který byl položený na ubrousku. Dilema: použít příbor budu jíst i ubrousek, jíst rukama, budu je mít špinavé. Polévka z mladého hrášku dobra. Vynikají danci tataracek. Kachna totální propadák. Vysušené maso, pyré jako rozmixovana zelenina z polévky…a dezert taky žádný zázrak. Spíše jako musli s jogurtem a ovocem ke snídani. Kvalita neodpovídala ceně. Byli jsme tam poprvé ale i naposledy.

Zajímavě složené menu. Výborné domácí pečivo, tataráček z dančího masa, kachnička se krásně rozpadala, dezert neměl chybu :-) Kohoutková voda k objednané láhví vína zdarma. Příjemný číšník – silnější postavy, brýle. Dokázal, že i v restauraci vyšší kvality se dá obsluhovat profesionálně, ale zároveň s nadhledem a humorem sobě vlastním.

Parfait z červené řepy a černého balsamika – ochutnali jsme, ale neoslovil nás, příště už opravdu né:-) Slevu na vybrané nápoje jsme využili, ale uvítali bychom, kdyby tam příště zařadili i kávu, cena je opravdu zbytečně vysoká..

Příjemný atmosféře

Nic, všechno bylo pořádku.

Jídlo bylo chutné

Několik minut poté, co jsme přišli, dorazil pár s miminem v kočárku. Ano, děti brečí, vydávají různé zvuky atd. Ty za to nemohou. Ale očekávám, že pokud nechám v restauraci 3000 Kč, že se budu moci nerušeně věnovat jídlu a vlastní společnosti. Jestliže už nejsou rodiče schopni korigovat své aktivity („Já se dítětem omezovat nenechám, ať se omezují jiní!“), pak má zasáhnout obsluha a (jestliže vedení restaurace pustí do restaurace mimina, jinde to zvykem není, jedli jsme několikrát v zahraničí, kde bylo výslovně uvedeno, že děti pod 12 let nemají přístup) nasměrovat rodinu do zadní místnosti, která je stejně pěkná jako přední a především zcela volná. Podle reakcí a nonverbální komunikace jsme nebyli jediní hosté, kteří měli zkažený oběd. Obsluze jsem to na závěr řekli, nicméně přesto dodávám: Ačkoliv do Kachničky zajdeme i bez voucheru a vždy necháváme spropitné v řádu stokorun, tentokrát bylo nulové – podmíněno naprostým selháním obsluhy ve výše naznačeném směru. PS: Kávu jsme si nakonec dali, ale za rohem a v klidu.