Muzeum LORETA

LORETA Loreta V roce 1699 se ujal správy rozsáhlého chlumeckého panství Václav Norbert Oktavián Kinský. Ve snaze zvýšit prestiž panství a rodu založil na okraji města Chlumce piaristický klášter. Piaristé byli řádem, soustřeďujícím se na výchovu a vzdělávání – v katolickém duchu samozřejmě. Bylo to důležité v době, kdy ve východních Čechách vzrůstal počet tajných nekatolíků. Stavba bývalého kláštera Lorety byla zahájena roku 1717. Do roku 1719, kdy Václav Norbert zemřel, bylo vystavěno pouze průčelí kláštera, a to podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky, jenž krátce poté působil jako stavitel zámku Karlova Koruna. František Ferdinand Kinský jako nový majitel chlumeckého panství rozhodl o přednostní výstavbě nového loveckého zámku na vrchu nad městem. Nákladná stavba z let 1721⁠–⁠1723 odčerpala značné množství finančních prostředků i pracovních sil, takže stavba pro piaristy se nejen zbrzdila, ale doznala také podstatných změn. Místo kláštera vznikla Loreta – barokní poutní místo. K průčelí byl přistavěn čtvercový ambit a ve dvoře vyrostla Svatá chýše jako vlastní cíl poutníků. Roku 1740 byla při Loretě založena mešní fundace, z níž měl být vydržován kapucínský mnich, aby denně sloužil zádušní mše za zemřelé příslušníky roku Kinských. Součást Lorety byly i rozsáhlé zahrady s náročnou plastickou výzdobou nejspíše od J.P.Čechpauera. Roku 1786 bylo poutní místo zrušeno a v roce 1805 byla kaple stržena, aby nepřekážela praktickému využití objektu – Loreta sloužila jako špitál, chudobinec, později také jako bytová jednotka. V roce 2001 byla zahájena rekonstrukce zcela zchátralého objektu, jenž nalezl nový smysl své existence jako sídlo obnoveného chlumeckého muzea. MUZEUM LORETA Loreta Městské muzeum v Chlumci n.. C. je umístěno v bývalém klášteře Loreta. Budova z let 1717 – 1740 byla postavena podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky, který často spolupracoval s významným českým barokním architektem Janem Santinim Aichlem, například i na stavbě zámku Karlova Koruna v našem městě. Okolo Lorety bývaly rozsáhlé zahrady a tiché kouty s barokními sochami, jejichž dochovaná torza jsou vystavena na nádvoří budovy. V roce 1786, za vlády osvíceného císaře Josefa II., byla Loreta jako poutní místo zrušena. Sloužila pak jako nemocnice, chudobinec apod. Do dnešní podoby byla budova zrekonstruována v roce 2001. VZNIK MUZEA Systematický zájem o poznávání minulosti se zrodil v 19. století. Byla to šlechta, jejíž soukromé sbírky se stávaly základem muzeí jakožto institucí, pověřených uchováváním hmotných památek. Tak vznikla nejstarší muzea v českých zemích –např. vlastenecké (později Národní) v Praze 1818. Ve 2. pol. 19. století přibývala muzea městská a regionální, jejichž iniciátory byly zpravidla muzejní spolky – např. v Hradci Králové, Novém Bydžově, Pardubicích atd. Chlumec se však dočkal svého muzea až po vzniku republiky. V roce 1927 inicioval pozdější první ředitel muzea Jan Polák založení přípravného muzejního výboru, v němž kromě něho zasedali starosta František Jiroutek, poslanec Národního shromáždění Josef Netolický, předseda okresní správní komise Josef Mrňák, bývalý ředitel cukrovaru Jan Vacek, řídící učitel V. Vondruška, úředník nemocenské pokladny František Klecar, řídící učitel E. Mička, bývalý ředitel mateřské školy L. Novák, poštovní úředník J. Veselý a učitel Hubert Halva. V květnu 1928 byly schváleny stanovy a zvolen výbor muzejního spolku v čele s předsedou Jos. Netolickým a místopředsedou Janem Polákem. Chlumecké muzeum, jehož prvním sídlem byla radnice, bylo pro veřejnost otevřeno 28. října 1930. K nejzajímavějším exponátům patřily ostrostřelecké terče, zbraně, cechovní památky, mince. Kromě památek historických mohli návštěvníci shlédnout také oddělení přírodnin a ovocnářství. Od samého počátku se muzeum potýkalo s nedostatkem peněz – žilo z dobrovolných darů od institucí, obcí i jednotlivců. Po roce 1945 se muzeum několikrát stěhovalo a nakonec bylo koncem osmdesátých let zrušeno. Obnoveno bylo