Ranč Divoké růže

Veskery personal byl velmi ochotny; dokonce jsme se domluvili ze si voucher uplatni tak aby nepropadl, ackoli ja jsem mohla prijit jen az nasledujici mesic. Po mem prijezdu byli tentokrat pruvodkyne i kun jiz pripraveni (dala jsem Sissi/kobylce jen uzdecku), kobylka byla velice sikovna a pracovita, pruvodkyne brala velmi zodpovedne foceni, a nakonec spolupracovalo i pocasi – protoze prselo pred nasi vyjizdkou i po ni, ale my jsme prilis nezmokli.

Zvlaste pri destich je prostredi bohuzel dost zablacene, a i proto by se snad vyplatilo mit pro klienty schudky. Take jsem koukala ze jsme jeli o dost kratsi trasu nez v minulosti (prestoze jsme vetsinu cesty sli krokem).

Dobře popsáno, kudy máme jít a co můžeme od koz čekat, byli jsme čtyři dospělí a dvě děti a vzhledem k tomu, že jsme si nemohli vybrat kterou, dostali jsme jednu kozu navíc (místo dvou tři). Takže jsme měli plné ruce práce.

Trochu moc bláta, ale to jsme vzhledem k termínu mohli očekávat.

Domluva termínu byla snadná, i když nám poukaz málem propadl. Slečna ochotná pomoct s tvrdohlavou kozou a poníkem :-)

Je tam dost harampádí (odstavená auta, trávou zarosetlé zemědelské nástroje…), které kazí celkový dojem. Vzít tam někoho na rande, tak bych byla dost zkamaná z prostředí (dostali jsme to jako dárek s manželem, proto zmínka rande).

Přístup pracovníku i vlastní jízda na koni nakonec to bylo lehčí než jsme původně s napětím cekali

Zadné zklamání nebylo

Krásné kůzlátko, co se narodilo na jaře.

Koza moc neposlouchala, věnovala se travičce. Ještě, že vedle ní hopsalo malé kůzlátko.