Žízeň, ajajaj.
Dole už nebylo místo, našli jsme si místo na sledování předtančení nahoře a šli si vystát frontu na pití. Akorát že nahoru jsme pak se sklem nesměli. Což sice chápu, ale proč tam nemají cedule, aby s tím člověk počítal, než si jde pro pití? Takhle jsme teda na stojáka vysosli každy dvojdecku džusu.
Poučeni, příště jsme si nechali koupenou láhev vody dole na jednom ze stolů lemujících chodbu. Po krátkém posezení už na tom stole neležela. A to jsem si z ní před pauzou jen jednou lokli. Něčí láhev vína na vedlejším stole přitom zůstala.
Žízeň taneční zážitek prostě kazí.