Pražská čokoládová manufaktura

Slečna byla ochotná, ale to je tak asi vše.

Musím říct, že mě zklamalo to, že ovoce bylo tedy žalostně málo. Na to, že to bylo pro dvě osoby, tak byla rozkrájená jedna jahoda asi na půlcentimetrové kousky, ani ne půlka banánu, čtvrtka kiwi a asi půlka rozpadajícího se pomeranče. Bylo vcelku umění kousky namočit v čokoládě tak, aby nespadly. Takže dvě třetiny času připadly na lovení kousků z rozehřáté čokolády. Bonbonů marshmalow bylo až až. Prostředí zvláštní.

Nadýchané lívance. Útulná kavárnička.

Na celou kavárnu (poměrně velkou, protože mimo útulnou kavárničku vepředu jsou ještě stolky i vzadu) byla jediná slečna na obsluhu, takže nevěděla, co dříve – jestli nosit lístek s nabídkou, brát objednávky, dělat kávu či lívance, uklízet nádobí ze stolků nebo brát peníze. Sice se snažila, ale leckdy vše dost dlouho trvalo a slyšela jsem stížnosti i od vedlejších stolků.

Moc hezké prostředí

I přes poloprázdnou restauraci jsme čekali na lívance a pití přes půl hodiny. Plus mě také zarazilo to, že obsluha mluvila tak na půl česky.