

Belianské Tatry: Turistika bez davů, úžasná místa i atrakce pro děti
Belianské Tatry nebo prostě „Belianky“, jak jim říkají místní, sice nevynikají velikostí, uchvátit však rozhodně umí. Pod kůži se dostaly i mně. Pojďte společně se mnou zjistit, co vidět v Belianských Tatrách, kde najít ubytování a kam vyrazit s dětmi.
Obsah článku
Upřímně, objevování nových přírodních krás mě baví spíš na podzim, kdy si příroda hraje s barvami a stezky nejsou přeplněné turisty. Do Belianek jsem se ale vypravila v červnu a tato výjimka rozhodně potvrzuje pravidlo. Návštěva stála opravdu za to.
Kde leží Belianské Tatry?
Krásné a poněkud tajemné Belianské Tatry se rozprostírají mezi dvěma národními parky (NP Vysoké Tatry na jedné straně a NP Pieniny na druhé). Pohoří tvoří 14 km dlouhý hřeben ležící téměř kolmo na hlavní hřeben Vysokých Tater. Pyšní se vápencovými a dolomitovými stěnami, strmými travnatými svahy s bohatou květenou a výhledy, ze kterých padnete do kolen. A co je nejlepší, člověk tu nemusí kličkovat mezi davy!
Ždiar – ideální výchozí bod
Odpověď na otázku týkající se ubytování jsme našli v malebné obci Ždiar a nemohli jsme si vybrat lépe. Za návštěvu rozhodně stojí už jen samotná vesnička, ve které se elegantně mísí tradice, turismus i pohodový venkovský život. Přivítali nás goralské domky, ovce a krávy spokojeně se pasoucí na loukách a ani pro výhledy na hory nebylo třeba chodit daleko. Stačilo jen vykouknout z okna hotelu.
Muzeum Ždiarsky dům
V centru Ždiaru stojí i jedna krásně zdobená a oku lahodící goralská dřevěnice, která nese název Muzeum Ždiarsky dům. Zachycuje tradiční život místních obyvatel. Naleznete v ní ukázky ždiarských krojů, nástrojů či původního zařízení. Můžete se tu také vyfotit v goralském oděvu. Muzeum je součástí komplexu s restaurací a nabízí zážitek autentické kultury pod Belianskými Tatrami.
Tip na ubytování ve Ždiaru
Ždiar je ideální výchozí bod pro túry i výlety, a to nejen v rámci Slovenska, ale i Polska (od hraničního přechodu Lysá Poľana je to jen 7 km). My jsme se například třetí den pobytu odskočili vykoupat do Termy Bukovina, které jsou odtud jen 25 km, což je tak půlhodinka autem.
Belianské Tatry a turistika
Nejvyšším vrcholem Belianských Tater je Havran (2 152 m n. m.), druhým nejvyšším je Ždiarska vidla (2 142 m n. m.) Oba jsou však, stejně jako celý hřeben, od roku 1978 turisticky nepřístupné. Hlavním důvodem je zejména ochrana vzácné fauny a flóry.
Turisté však mohou bez problémů zavítat do okrajových dolin Zadní a Přední Meďodoly, navštívit Dolinu sedmi pramenů, projít se po naučné stezce Monkova dolina – Široké sedlo – Kopské sedlo, odkud tyto majestátní vrcholy (a mnoho jiného) bez problémů uvidíte.
Monkova dolina
Nepochybně jedna z nejznámějších dolin v Belianských Tatrách, kterou by neměl vynechat žádný turista. Na našem seznamu turistických cílů tedy rozhodně nechyběla a dali jsme jí šanci hned druhý den pobytu. Monkova dolina patří mezi ta místa, na kterých můžete zažít skutečný klid Tater, aniž byste museli absolvovat celodenní výšlap. My jsme i s přestávkami na občerstvení a vzpomínkové fotografie šlapali přibližně 3 a půl hodiny.
Vyrazili jsme z obce Ždiar nejprve kousek po zelené a poté po červené značce. Začali jsme na okraji obce a pokračovali po chodníčku až k Širokému sedlu. Vstup do doliny působí nenápadně a člověk místy nabývá dojmu, že ho čeká jen lehká procházka lesem. Jak se však údolí zužuje, stoupá do pásma kosodřeviny a chodníček nabírá typický horský charakter. Les a zurčící potůčky se rázem promění ve skalnaté útvary poseté zajímavými květinami a keři.
Dolina leží v chráněné oblasti a chodník bývá sezónně uzavřen (obvykle od listopadu do poloviny června). Primárně kvůli ochraně přírody a vzácných živočichů, zejména kamzíků a svišťů.
Široké sedlo
Široké sedlo je jedním z nejoblíbenějších turistických cílů návštěvníků a součást výše zmíněné naučné stezky. Samotná cesta do sedla patří mezi středně náročné túry, je vhodná i pro rekreační turisty, avšak doporučuji si opravdu sáhnout do svědomí ohledně kondičky. Pokud není kdovíjaká, tak před výstupem raději trochu potrénujte, aby vás cesta netrápila jako jednoho z členů naší výpravy. :-D
Trasa vás zavede až pod samotný hřeben Belianských Tater a je to zážitek nejen pro nohy, ale také pro oči. Zajímavé byly i různé, místy až bizarně působící skalní útvary, které jsme potkali po cestě.
Kopské sedlo
Pokud byste pokračovali ze Širokého sedla dolů, přijedete do sedla Kopského, což je ideální místo pro ty, kteří to s výhledy myslí opravdu vážně. Sedlo bylo v minulosti součástí důležité obchodní a hornické cesty, kterou se přepravovala měď z dolin Meďodolů. Ze sedla jsou pěkné výhledy na masiv Jehněčího štítu i na doliny obou stran hřebene. Nejsnazší cesta vede z Tatranské Javoriny, krásná, klidná trasa, která není přehnaně náročná.
🗣️ Za zmínku určitě stojí i tato místa:
|
Tipy na ubytování v Belianských Tatrách
Belianské Tatry s dětmi
Belianské Tatry mají co nabídnout všem generacím. S většími dětmi lze například navštívit jeskyni, ty menší krásně unaví procházka korunami stromů nebo bláznivé dovádění a interakce se zvířátky v rodinném parku Strachankovo.
Belianská jeskyně
Pokud hledáte něco netradičního, vyrazte do jediné zpřístupněné jeskyně v Belianských Tatrách! Jeskyně s jemně neoriginálním názvem se nachází ve výšce 890 m n. m. a vede k ní naučná stezka o délce 1 kilometr. Uvnitř jeskyně na vás čeká prohlídková trasa dlouhá 1370 metrů s převýšením 125 metrů a také více než 850 schodů.
Teplota se zde drží mezi 5 a 6,3 °C, což jsou hodnoty, při kterých by alespoň 5 ze 4 speleologů (hlavně v létě) doporučilo přes sebe pro jistotu přehodit svetr, přezout se z letních žabek do pevné obuvi a šortky vyměnit za dlouhé kalhoty.
Čeká na vás nádherná sintrová výzdoba, pagodovité stalagmity, jezírka a spousta dalších jeskynních útvarů. Mimořádně oblíbenou zastávkou bývá Hudební síň, která své jméno získala podle zvuku kapek dopadajících na hladinu jezírka.
Chodník korunami stromů Bachledka
Když pršelo, mrholilo, výhledu z chodníku v korunách se nám zachtělo… A tak když přestalo pršet, namířili jsme si to asi k nejznámější atrakci v této oblasti. Tak jako zástupy turistů před námi (a věřím, že i po nás) tak i my jsme se prošli Chodníkem korunami stromů Bachledka.
Ze Ždiaru nám cesta trvala jen 12 minut. Auto jsme nechali na rozlehlém parkovišti, koupili lístky (dá se i předem online) a šup na lanovku, která nás vyvezla až nahoru. V případě zájmu si to samozřejmě můžete ke vchodu vyšlapat i po svých po asfaltové stezce, ale nás po předešlé túře už trochu bolely nohy. Kromě toho, výhledy z lanovky také nebyly k zahození. ;)
Celá stezka má 1234 metrů, z čehož přibližně polovina je 32metrová vyhlídková věž na konci. Je odtud krásný výhled na Tatry, Pieniny a Zamagurie neboli Zamaguří. Chodník je lemován různými interaktivními hrami, které potěší hlavně nejmenší návštěvníky. Celou stezku (i se zastávkami na focení) projdete přibližně za hodinku a půl. Atrakce je plně bezbariérová.
Nahoře na vás navíc čeká zajímavá síť, přes kterou je vidět až dolů a po které se mohou ti odvážnější i projít. Když už je řeč o odvaze, dolů z věže se dá sjet i po 67metrovém suchém tobogánu. A pokud by po tomto zážitku měly vaše děti ještě nějaký ten přebytek energie, nechte je trochu se vyřádit před areálem, kde najdete dětská hřiště i občerstvení.
Family Park Strachankovo
Strachankovo v srdci Ždiaru je místo, kde se každý den může proměnit v malý výlet za dobrodružstvím. Dřevěné prolézačky, nafukovací hrad, skákací pytel a pohádkový Kouzelný les s tajemnými domky, houpačkami a tunely lákají děti i dospělé na pořádnou dávku zábavy.
A když k tomu přidáte goralskou farmičku plnou přátelských zvířátek, které si můžete pohladit, nakrmit je a zblízka poznat, zážitek je na světě. Čekají vás kačenky, roztomilá selata i přítulný psíček Cyprián.
Nechybí naučná cesta, která poodhalí cosi z místních legend a historie. Pokud dostanete chuť na něco dobrého, stačí zajít do bufetu Terasa nebo si něco opečte přímo v areálu. A pokud vás nohy zanesou ještě dál, můžete si vyzkoušet adventure minigolf nebo prozkoumat okolí na e‑biku. Strachankovo je zkrátka místo, kde se radost mísí s odpočinkem a kam se vyplatí vyrazit klidně na celý den.
⛷ Lyžařská střediska: informace pro milovníky zimních sportůPokud byste se do těchto končin rozhodli zavítat i v zimě, dosyta zalyžovat si můžete například v těchto střediscích: Střednice (Ždiar-Strednica) - při severním úpatí Belianských Tater ve Ždiaru, 9 vleků, převážně modré sjezdovky (dlouhé 300–600 m), umělé zasněžování, ideální pro začátečníky a rodiny. Strachan Ski Centrum - nachází se přímo ve Ždiaru, má 3 Tatrapoma vleky a novou čtyřsedačku, sice kratší tratě, ale kvalitní, s možností večerního lyžování, vhodné pro děti i dospělé. Ski Monkova dolina - najdete ho u hotelu Magura v Monkově dolině. Disponuje svahy dlouhými do 700 m, nabízí večerní lyžování i 3 km běžkařských tratí. Bachledka – DENY Bachledova - větší středisko v Bachledově dolině, s 11 vleky, 13 sjezdovkami (zelené, modré, červené, černé) dlouhými cca 10 km, umělým zasněžováním a běžkařskou sítí o délce přibližně 26 km. Krasuľa - malý lyžařský vlek u penzionu Krasuľa ve Ždiaru, délka 150 m, vhodný pro začátečníky a rodiny. Ski TAJA (Tatranská Javorina) – v Tatranské Javořině, 3 vleky, 3 lehké a 1 těžší trať, délka sjezdovek 1,3 km, vhodné pro začátečníky a mírně pokročilé. |
A tady naše putování za krásami Belianských Tater končí. Doufám, že jste si z něho odnesli alespoň chuť objevit tento kousek hor na vlastní kůži. Já vím určitě, že jsem tady nebyla naposledy. A co vy? ;)
Tipy na ubytování v Belianských Tatrách
Jak se vám článek líbil?