Jak posílit imunitu dětí? Jděte ven v každém počasí! Stačí se správně obléknout

Vyrazit s dětmi ven, když svítí sluníčko a je příjemných pětadvacet stupňů, nebo je krásně nasněženo a lehce pod nulou, není umění. Umění je vydat se do lesa, když je podzimní sychravo, předjarní vlhko, zataženo nebo třeba mrholí, a přitom si to užít. Proč je to dobré a jak to udělat, aby to bylo opravdu zdraví prospěšné a taková procházka neskončila rýmou a kašlem?

Neprochladnout, nepřehřát

Vyladit oblečení do zimních dní může být trochu oříšek. Většina rodičů mívá obavy hlavně o to, aby dítě nenachladlo a na dětských hřištích je často slyšet, jak rodiče přemlouvají potomky: „Pojď už domů, mně je zima.“ Je ale dobré si uvědomit, že zatímco rodič obvykle stojí na místě, dítě šplhá, skáče, běhá a udělá mnohem víc kroků než my, takže se přirozeně zahřívá. Při vypravování ven v nevlídném počasí tedy mysleme s oblečením i na sebe a nebojme se natáhnout si pod džíny legíny nebo si vzít o jedno tričko navíc.

Lesní školkou prošly obě moje děti a venku byly od podzimu do jara opravdu za každého počasí. Oblékání jsme postupně vyladili, takže nachlazené byly minimálně, zato si užívaly přírodu ve všech jejích podobách. Jsem vděčná za všechny moderní funkční materiály, které to mě jako mamě i dětem tolik usnadňují.

Jana, máma a ředitelka lesní školky

Navíc to, že my maminky jsme možná zimomřivé, ještě vůbec nemusí znamenat, že se zimou klepe i naše dítko a je nutně třeba ho přiobléct. Zkuste dětem úměrně jejich věku dopřát důvěru, aby si samy řekly, jestli je jim teplo nebo zima. Učí se pojmenovávat své pocity, vnímat svoje tělo a samy postarat se o to, aby jim bylo fajn. Zvládnou to docela dobře i tříleté děti.

6 tipů, jak si užít přírodu v chladném počasí oblékněte se jako cibule – více funkčních vrstev poslouží lépe, než jeden tlustý svetr místo šály volte nákrčník, místo prstových rukavic nepromokavé palčáky boty musí hřát a zároveň nepromoknout – skvělá volba jsou zateplené holinky legíny nebo kamaše vítězí nad punčocháči – můžete snadno i v terénu převléknout vlhké ponožky ve větší zimě natáhněte kuklu – nenechá ani skulinku pro mráz a sníh za krkem nezapomeňte batoh, kam se dá přebytečné oblečení odložit, když vyjde sluníčko

Pletený svetr od babičky? Raději termotriko!

Tlustý vlněný svetr od babičky je sice jistě upletený s láskou, ale ideální službu na procházce neudělá. Využijte raději výdobytky moderní doby – funkční prádlo a oblečení a aplikujte takzvanou cibulovou metodu. To znamená více tenkých vrstev, které se dají snadno „oloupat.“ Přímo na tělo patří termotriko, například z materiálu merino, na něj klidně jedna tenčí a silnější funkční mikina a navrch nepromokavá ale prodyšná bunda. V případě, že zpoza mraků vykoukne sluníčko, můžeme jednu vrstvu snadno odebrat do batohu, nepřehřívat se, a přitom zůstat v teple.

Jako svrchní vrstva výborně poslouží čím dál oblíbenější softshell, který se dětem příjemně nosí a snadno se udržuje. Pokud je vysloveně mokro, můžete zvolit pogumované zateplené soupravy. Sice nejsou prodyšné, ale vodu rozhodně nepustí k tělu.

Svatá trojice: rukavice, nákrčník, čepice

Klasické šály nejsou špatné, ale pro děti volte raději nákrčník. Narozdíl od šály ho není třeba nijak uvazovat ani obmotávat, neškrtí, nepadá a neztrácí se. Naopak se dá snadno vytáhnout až na nos, když fouká, nebo přetáhnout přes hlavu a schovat do batohu, když se náhle oteplí. Čepice má krýt nejen vlasy, ale také uši a ideálně i čelo, když už je pořádná zima. Do mrazu se hodí se také klasické kukly, které chrání hlavu i krk zároveň a nevznikají tak mezery, jimiž může táhnout za krk.

Když je jen trochu chladno, postačí zahřát prstíky i v pletených rukavicích. Vzhledem k tomu, že dětské pozornosti neunikne žádný zajímavý klacek ani kámen, bez ohledu na to, jestli je mokrý od padající mlhy nebo námrazy, hodí se rukavice nepromokavé a ideálně palčáky, kde se prsty zahřívají navzájem.

To chce klid a nohy v teple

Podzimní plískanice v přírodě si žádají zateplené holínky nebo boty typu sněhule, které uvnitř hřejí, ale zvenku nepropustí vlhkost. Ideální je mít k nim kalhoty s gumičkou přes patu, které nedovolí vodě z tolik lákavých kaluží natéct dovnitř. Do sušších dní se hodí boty s membránou.

TIp: Když napadne sníh, výborně se osvědčí návleky jako mívají třeba běžkaři, které krásně propojí kalhoty s botami a nenechají pro sníh a mráz ani skulinku.

Co pod kalhoty? Volte raději zateplené legíny nebo kamaše a teplé ponožky zvlášť. Pokud už se ponožky přes všechna opatření přece jen promočí, dají se snadno v terénu převléct za suché. S dlouhými punčocháči to už tak snadno nejde.

Ukázat dětské oblečení

Obecně je dobré je volit oblečení, které si děti zvládnou svlékout a obléknout samy nebo jen malou dopomocí. Pokud máte třeba o víkendu čas a trpělivost, nechte je to před procházkou zkusit. Nejenže se zdokonalí v sebeobsluze, ale navíc věřte, že paní učitelky ve školkách vám budou vděčné až za hrob.

Co vlastně venku, když je „hnusně“?

Možná si říkáte, proč celou tu anabázi se správným oblékáním absolvovat, když se v sychravu nechce ven ani vám samotným. A co tam, když není ani na koupání ani na sáňkování?

Příroda nabízí nepřeberné množství podnětů a zábavy v jakékoliv roční době a není vaším úkolem rodičů svým ratolestech vymýšlet hry a zábavu. Zkuste se třeba jen posadit v lese na pařez a dětem dát volnost. Mohou dát naplno průchod svojí fantazii, kreativitě a improvizaci a vy možná za chvíli zjistíte, že nejste v lese, ale na zámku, v hasičské stanici nebo na pirátské lodi.

Někdy je těžké se vzdát svých cílů na výletě. Smířit se třeba s tím, že dneska jednoduše na tu rozhlednu nedojdeme, protože děti se odmítají hnout od potůčku, kde se tak báječně staví hráze. Ale vím, jak moc je pro jejich rozvoj a pohodu tahle volná hra v přírodě důležitá, a jsem ráda, že ji můžou zažívat po celý rok.

Jana, máma a ředitelka lesní školky

Zapomeňte alespoň na chvíli na to, že upravené dítě je vaší vizitkou. Vyvonět a načesat ho můžete první školní den nebo na nedělní návštěvu k tetičce. V přírodě mu dovolte umazat se od bláta, vyválet se v jehličí, vyráchat se kaluži. Budujete mu vztah k přírodě a pohybu i imunitu na celý život. Příkladem mohou třeba děti z lesních školek, u kterých je prokázána menší náchylnost k běžným virózám.

Kromě toho pobytem venku se vaše ratolest rozvíjí v mnoha dalších oblastech než jen v pohybových dovednostech. Ohromný přínos má už jen obyčejná chůze, střídání levé a pravé nohy, které zapojuje obě poloviny mozku a cvičí hrubou motoriku. A ta je zase spojena například s logopedickou zdatností.

Tip: Nezapomeňte krabičku s menším jídlem a pití do termosky. Děti milují svačinky a umějí díky nim rychle obnovit své síly a dál pokračovat v objevování světa.

Pár tipů, co dělat v přírodě, když je vlezlo

• Dloubat klacíky do kaluží a zkoušet, jestli se na nich tvoří krustička ledu
• Uvařit si v kaluži blátivou polévku
• Nasbírat kamínky, klacíky nebo listí nebo z nich přímo v terénu tvořit obrazce a mandaly
• Udělat s ohýnek na bezpečném místě a opéct chleba nebo jablka, nebo jen tak zkoumat plameny a přikládat klacíky
• Pozorovat, jestli už stromům jim neraší pupeny a ze země nevykukují nějaké první květiny
• Pouštět draka
• Obejmout strom
• Uspořádat soutěž v hodu šiškou nebo žaludem
• Postavit domečky pro skřítky
• Hledat v lese něco žlutého, červeného, zeleného, oranžového, něco mokrého a něco suchého, něco hebkého a něco ostrého atd…