
Kvíz nářečí: Co vám říká hantec a jak se domluvíte na Valašsku či kolem Ostravy?
Zatímco v Číně se mluví přes 290 jazyky, Česko si vystačí jen s jedním. I tak si ale obyvatelé jednoho koutu republiky s těmi z druhého sem tam nerozumí. A jak jste na tom vy? Pusťte se do našeho kvízu a prokažte, že se domluvíte stejně dobře na Ostravsku i v jižních Čechách.
Ještě předtím si ale nachystejte tužku a papír, ať si máte kam zaznamenat správné odpovědi. A rovnou si u toho zapište ty nejpodivnější výrazy i s místy, kde se používají. Ať si je pak o dovolené můžete přijet poslechnout na vlastní uši.
1) Začneme kde jinde než v Brně, městě znějícím mnohdy libozvučným a jindy zcela nesrozumitelným hantecem. Hanácká nářečí se tu slila do jednoho kotlíku s rodným jazykem místních Němců, do směsi se přimíchala italština i rómština a rázem tu mají místo tramvají šaliny. Víte ale, jak se říká tomu, po čem jezdí, čili kolejím?
a) Glajze
b) Trajnzne
c) Šalinrejhy
| Zaměstnanci brněnského dopravního podniku zřejmě fasovali při budování sítě MHD slovník němčiny, správná odpověď totiž vychází z německého výrazu pro dráhu – gleis. Mimochodem i proto se v moravské metropoli neutíká před placením (pardon, cálováním), ale berou glajze neboli bere dráha, jak se říká i v jiných koutech Česka. |
Dobré vědět: V okolí Brna je spousta míst, kam můžete vyrazit s dětmi – třeba za zvířátky na ekofarmu nebo do minizoo. Nemusíte je hledat v mapě, zavedeme vás k nim v našem magazínu.
2) Z Brna se přesuňme ještě o něco níž, na jižní Moravu. Jelikož se historicky jedná především o zemědělský kraj, vytvořili si tu místní sedláci celou řadu výrazů souvisejících právě s bohatou úrodou. Že se bramborám říká erteple, vědí asi i ti, kteří volí jako přílohu raději rýži či těstoviny. Co ale znamená turkyně?
a) Dýně
b) Kukuřice
c) Meruňka
| Kdepak oranžová barva plodů, s turkyněmi se pojí jedině žlutá – takhle se tu totiž říká kukuřici. Proč? Legenda praví, že jim tohle jméno dal hrabě Jan Karel Serenyi poté, co se vrátil na své milotické panství z tureckého zajetí. Pohled na ženy, které tuto plodinu sely na polích za mřížemi jeho cely, ho prý uchvátil natolik, že si je chtěl připomenout alespoň takto symbolicky. |
3) Na jižní Moravě pobudeme ještě chvíli. Za všechnu tu námahu se sklizní erteplí, turkyní a oharků neboli okurek si chasa zaslouží odpočinek. Na seně či na statku se ale nespalo zrovna dvakrát fajnově, kolikrát se tedy probudili a měli pěkné lojdy. O co šlo?
a) Mozole
b) Proleženiny
c) Ospalky
| S následky tvrdé práce na poli s hráběmi v ruce ani nekvalitní lůžkovinou tohle slovo nikterak nesouvisí, jsou to prachobyčejné ospalky. A těch se na rozdíl od dvou prvních nepříjemností dalo snadno zbavit u lavoru se studenou vodou, když si šel člověk umýt škraně čili tváře. |
Tip: Jižní Morava se kromě nářečí vyznačuje i parádními cyklostezkami. Pár z nich jsme si projeli, a tak vám je můžeme v našem článku jen vřele doporučit.
6 nejkrásnějších cyklostezek na jihu Moravy
4) Exkurzi v kraji vína skončíme u Hodonína. A když jsme u těch hroznů, ty je třeba pořádně vymačkat, aby se z nich dostala všechna šťáva a bylo večer ve sklípku co popíjet. Tady vás k tomu ale samozřejmě vyzvou jinak. Co byste tedy s bobulkami měli udělat, abyste z nich dostali to nejlepší?
a) Škňůřit je
b) Hépat je
c) Mňágat je
| Hroznové víno z toho zrovna hépat radostí do stropu nebude, to se na vás spíš bude škňůřit jako čert skřížený s kakabusem, vy se ale za zvuků nejoblíbenější kapely z Valmezu čili Valašského Meziříčí dáte do mňágání. |
5) Teď už by to ale chtělo vyrazit zase do jiného koutku naší země. Kam to bude zatím neprozradíme, jen si dáme sraz u branky, takříkajíc u lísy. Kde se na tomhle dostaveníčků obvykle domlouvají?
a) V Praze
b) Na Příbramsku
c) Okolo Opavy
| V Praze není na nějaké to vymýšlení čas, to by mohlo ujet metro, branka je zkrátka branka a šmytec. To kolem Opavy už fantazii uzdu lehce popustili, nicméně brance tu říkají stejně jako za humny v Polsku furtka. U lísy se čeká na Příbramsku a taky okolo Benešova. |
6) Okolo Třeboně se nejen pasou koně, ale také se tu používá celá řada netradičních výrazů. Jedním z nich je i koprvadlo. K čemu tahle věc slouží?
a) K vaření
b) K práci na zahradě
c) K řízení auta
| Souvislost s koprem se už podle názvu přímo nabízí, motorová vozidla tedy můžeme směle vyloučit. Koprvadlo nicméně není lopatička, kterou byste mohli tuhle zelenou rostlinku vykutat ze země, ale poklička, s níž můžete přikrýt třeba hrnec s koprovou omáčkou (ovšem samozřejmě ne nutně pouze s ní). |
Víte, že… z Třeboně to není ani hodina cesty do Českého Krumlova? Tak si sem zajeďte prohlédnout zámek a zahradu s unikátním otáčivým hledištěm. Do našeho magazínu jsme pro vás ale od místních sesbírali i další tipy, stačí se začíst a inspirovat.
7) Když už jsme v tom kraji rybníků a lehce za polovinou kvízu, posilněme se i na zbytek otázek. Jedním z typických slovíček a pokrmů, které můžete zaslechnout u stolu a také si tu na nich pochutnat, je kašišvanda. Bez jaké ingredience by se její příprava neobešla?
a) Ryba
b) Čokoláda
c) Borůvky
| Ač by vzhledem k hustotě kaprů na metr čtvereční mnozí čekali nějakou rybí dobrotu, není tomu tak. Kašišvanda známější v českých kuchařkách jako žahour, to jsou vlastně jen narychlo svařené borůvky třeba na lívance. Pak si na ně sice můžete nastrouhat i tu čokoládu, není to ale vyloženě nutné. |
8) S plným žaludkem se hned dělá lépe, tak se přesuňme na západ Čech. Nezbytným pomocníkem takřka všech dříčů v okolí Plzně je radvanec. Jaký věrný spolupracovník se pod tímto slovíčkem skrývá?
a) Lopata
b) Zahradní kolečko
c) Vrtačka
| Tahle věc se náramně hodí, když chcete převézt hromadu hlíny nebo zkrátka čehokoli těžkého z místa A do místa B – jde totiž o zahradní kolečko. A proč mu tady neříkají tak jako všude jinde? Vítr vane od západu, z Německa. Tamní Radewagen znamená trakař, takže vlastně takový dědeček od kolečka. |
9) Z jednoho koutu republiky na druhý, přemístěme se skokem do Ostravy. Region je to razovity nejen povahou svých obyvatel, ale také mluvou. Když vás někdo vyzve „rožni a podej klamerky“, asi byste odvodili, že na rožeň se nic napichovat nebude a stačí rozsvítit. Věděli byste ale, co mu to máte dát do ruky?
a) Kolíčky na prádlo
b) Nůžky
c) Brýle
| Klamerky jsou zapotřebí k tomu, abyste mohli pověsit štrample (punčocháče), lunty (šaty) i leknici (sukni) a všechno vám krásně uschnulo – jde tedy o kolíčky. Mimochodem v Ostravě se prádlo neždíme, ale krutí. Jen dejte pozor, ať si u toho nepomačkáte kragel/límec. |
10) Uff, to byla fuška. Kvíz je u konce, zbývá jediná otázka a pak už si můžete v klidu dáchnout. Na Valašsku byste si zalezli do postele, a aby se vám lépe spalo, ještě byste si předtím hezky natřásli polštář. Tedy vlastně ne. Tady se mu totiž říká jinak. Jak?
a) Spynčak
b) Zhlavec
c) Chrupnik
| Ačkoli si vlastně jdete schrupnout, poslední možnost není správně. Zato první dvě se dají použít obě. Ale pozor – zatímco zhlavec může mít uvnitř jakoukoli náplň, spynčak je naplněný zásadně jedině peřím. |
Bonus) Panečku, to byla lingvistická jízda. Poztráceli jste cestou nějaké body a rádi byste je nasbírali zpět? Tak si dejme ještě jednu otázku navíc, tentokrát ze severu. A když jsme u toho ježdění, zkuste si tipnout, ve kterém ročním období se vám bude nejvíc hodit ježdík.
a) na podzim
b) v zimě
c) na jaře
|
Správná odpověď záleží na tom, jak dlouho vydrží sníh, po kterém to budou malé děti svištět z kopce dolů na plastových bobovacích lopatách – právě těm se tu tak říká. Správná odpověď by tedy měla být zima, ale vzhledem k tomu, že sjezdovky a vleky se letos otevíraly až na začátku května, klidně si ten bod připište i za jinou odpověď, vláda by vám to jistě uznala. |
Hodnocení:
- 10–8 bodů: Vy nejste kniha, ale chodící učebnice etymologie. Bravo!
- 7–4 body: Za místního rodáka se úplně vydávat nemůžete, na poklábosení v hospodě to ale bohatě stačí.
- 3–0 bodů: Jako by na vás mluvili svahilsky, že? Chtělo by to vyjet na nějaký pobyt po Česku, ať se doučíte. V nabídce jich máme stovky – ať už na horách, lázeňské, nebo ty s netradičním ubytováním.
A výhra? Zatočte si naším kolotočem štěstí! Ten vás jistě odmění kredity přesně podle toho, jak si zasloužíte.
Jak se vám článek líbil?