Kvíz nářečí: Co vám říká hantec a jak se domluvíte na Valašsku či kolem Ostravy?
Zatímco v Číně se mluví přes 290 jazyky, Česko si vystačí jen s jedním. I tak si ale obyvatelé jednoho koutu republiky s těmi z druhého sem tam nerozumí. A jak jste na tom vy? Pusťte se do našeho kvízu a prokažte, že se domluvíte stejně dobře na Ostravsku i v jižních Čechách.
Ještě předtím si ale nachystejte tužku a papír, ať si máte kam zaznamenat správné odpovědi. A rovnou si u toho zapište ty nejpodivnější výrazy i s místy, kde se používají. Ať si je pak o dovolené můžete přijet poslechnout na vlastní uši.
1) Začneme kde jinde než v Brně, městě znějícím mnohdy libozvučným a jindy zcela nesrozumitelným hantecem. Hanácká nářečí se tu slila do jednoho kotlíku s rodným jazykem místních Němců, do směsi se přimíchala italština i rómština a rázem tu mají místo tramvají šaliny. Víte ale, jak se říká tomu, po čem jezdí, čili kolejím?
a) Glajze
b) Trajnzne
c) Šalinrejhy
Zaměstnanci brněnského dopravního podniku zřejmě fasovali při budování sítě MHD slovník němčiny, správná odpověď totiž vychází z německého výrazu pro dráhu – gleis. Mimochodem i proto se v moravské metropoli neutíká před placením (pardon, cálováním), ale berou glajze neboli bere dráha, jak se říká i v jiných koutech Česka. |
Dobré vědět: V okolí Brna je spousta míst, kam můžete vyrazit s dětmi – třeba za zvířátky na ekofarmu nebo do minizoo. Nemusíte je hledat v mapě, zavedeme vás k nim v našem magazínu.
2) Z Brna se přesuňme ještě o něco níž, na jižní Moravu. Jelikož se historicky jedná především o zemědělský kraj, vytvořili si tu místní sedláci celou řadu výrazů souvisejících právě s bohatou úrodou. Že se bramborám říká erteple, vědí asi i ti, kteří volí jako přílohu raději rýži či těstoviny. Co ale znamená turkyně?
a) Dýně
b) Kukuřice
c) Meruňka
Kdepak oranžová barva plodů, s turkyněmi se pojí jedině žlutá – takhle se tu totiž říká kukuřici. Proč? Legenda praví, že jim tohle jméno dal hrabě Jan Karel Serenyi poté, co se vrátil na své milotické panství z tureckého zajetí. Pohled na ženy, které tuto plodinu sely na polích za mřížemi jeho cely, ho prý uchvátil natolik, že si je chtěl připomenout alespoň takto symbolicky. |
3) Na jižní Moravě pobudeme ještě chvíli. Za všechnu tu námahu se sklizní erteplí, turkyní a oharků neboli okurek si chasa zaslouží odpočinek. Na seně či na statku se ale nespalo zrovna dvakrát fajnově, kolikrát se tedy probudili a měli pěkné lojdy. O co šlo?
a) Mozole
b) Proleženiny
c) Ospalky
S následky tvrdé práce na poli s hráběmi v ruce ani nekvalitní lůžkovinou tohle slovo nikterak nesouvisí, jsou to prachobyčejné ospalky. A těch se na rozdíl od dvou prvních nepříjemností dalo snadno zbavit u lavoru se studenou vodou, když si šel člověk umýt škraně čili tváře. |
Tip: Jižní Morava se kromě nářečí vyznačuje i parádními cyklostezkami. Pár z nich jsme si projeli, a tak vám je můžeme v našem článku jen vřele doporučit.
6 nejkrásnějších cyklostezek na jihu Moravy
4) Exkurzi v kraji vína skončíme u Hodonína. A když jsme u těch hroznů, ty je třeba pořádně vymačkat, aby se z nich dostala všechna šťáva a bylo večer ve sklípku co popíjet. Tady vás k tomu ale samozřejmě vyzvou jinak. Co byste tedy s bobulkami měli udělat, abyste z nich dostali to nejlepší?
a) Škňůřit je
b) Hépat je
c) Mňágat je
Hroznové víno z toho zrovna hépat radostí do stropu nebude, to se na vás spíš bude škňůřit jako čert skřížený s kakabusem, vy se ale za zvuků nejoblíbenější kapely z Valmezu čili Valašského Meziříčí dáte do mňágání. |
5) Teď už by to ale chtělo vyrazit zase do jiného koutku naší země. Kam to bude zatím neprozradíme, jen si dáme sraz u branky, takříkajíc u lísy. Kde se na tomhle dostaveníčků obvykle domlouvají?
a) V Praze
b) Na Příbramsku
c) Okolo Opavy
V Praze není na nějaké to vymýšlení čas, to by mohlo ujet metro, branka je zkrátka branka a šmytec. To kolem Opavy už fantazii uzdu lehce popustili, nicméně brance tu říkají stejně jako za humny v Polsku furtka. U lísy se čeká na Příbramsku a taky okolo Benešova. |
6) Okolo Třeboně se nejen pasou koně, ale také se tu používá celá řada netradičních výrazů. Jedním z nich je i koprvadlo. K čemu tahle věc slouží?
a) K vaření
b) K práci na zahradě
c) K řízení auta
Souvislost s koprem se už podle názvu přímo nabízí, motorová vozidla tedy můžeme směle vyloučit. Koprvadlo nicméně není lopatička, kterou byste mohli tuhle zelenou rostlinku vykutat ze země, ale poklička, s níž můžete přikrýt třeba hrnec s koprovou omáčkou (ovšem samozřejmě ne nutně pouze s ní). |
Víte, že… z Třeboně to není ani hodina cesty do Českého Krumlova? Tak si sem zajeďte prohlédnout zámek a zahradu s unikátním otáčivým hledištěm. Do našeho magazínu jsme pro vás ale od místních sesbírali i další tipy, stačí se začíst a inspirovat.
7) Když už jsme v tom kraji rybníků a lehce za polovinou kvízu, posilněme se i na zbytek otázek. Jedním z typických slovíček a pokrmů, které můžete zaslechnout u stolu a také si tu na nich pochutnat, je kašišvanda. Bez jaké ingredience by se její příprava neobešla?
a) Ryba
b) Čokoláda
c) Borůvky
Ač by vzhledem k hustotě kaprů na metr čtvereční mnozí čekali nějakou rybí dobrotu, není tomu tak. Kašišvanda známější v českých kuchařkách jako žahour, to jsou vlastně jen narychlo svařené borůvky třeba na lívance. Pak si na ně sice můžete nastrouhat i tu čokoládu, není to ale vyloženě nutné. |
8) S plným žaludkem se hned dělá lépe, tak se přesuňme na západ Čech. Nezbytným pomocníkem takřka všech dříčů v okolí Plzně je radvanec. Jaký věrný spolupracovník se pod tímto slovíčkem skrývá?
a) Lopata
b) Zahradní kolečko
c) Vrtačka
Tahle věc se náramně hodí, když chcete převézt hromadu hlíny nebo zkrátka čehokoli těžkého z místa A do místa B – jde totiž o zahradní kolečko. A proč mu tady neříkají tak jako všude jinde? Vítr vane od západu, z Německa. Tamní Radewagen znamená trakař, takže vlastně takový dědeček od kolečka. |
9) Z jednoho koutu republiky na druhý, přemístěme se skokem do Ostravy. Region je to razovity nejen povahou svých obyvatel, ale také mluvou. Když vás někdo vyzve „rožni a podej klamerky“, asi byste odvodili, že na rožeň se nic napichovat nebude a stačí rozsvítit. Věděli byste ale, co mu to máte dát do ruky?
a) Kolíčky na prádlo
b) Nůžky
c) Brýle
Klamerky jsou zapotřebí k tomu, abyste mohli pověsit štrample (punčocháče), lunty (šaty) i leknici (sukni) a všechno vám krásně uschnulo – jde tedy o kolíčky. Mimochodem v Ostravě se prádlo neždíme, ale krutí. Jen dejte pozor, ať si u toho nepomačkáte kragel/límec. |
10) Uff, to byla fuška. Kvíz je u konce, zbývá jediná otázka a pak už si můžete v klidu dáchnout. Na Valašsku byste si zalezli do postele, a aby se vám lépe spalo, ještě byste si předtím hezky natřásli polštář. Tedy vlastně ne. Tady se mu totiž říká jinak. Jak?
a) Spynčak
b) Zhlavec
c) Chrupnik
Ačkoli si vlastně jdete schrupnout, poslední možnost není správně. Zato první dvě se dají použít obě. Ale pozor – zatímco zhlavec může mít uvnitř jakoukoli náplň, spynčak je naplněný zásadně jedině peřím. |
Bonus) Panečku, to byla lingvistická jízda. Poztráceli jste cestou nějaké body a rádi byste je nasbírali zpět? Tak si dejme ještě jednu otázku navíc, tentokrát ze severu. A když jsme u toho ježdění, zkuste si tipnout, ve kterém ročním období se vám bude nejvíc hodit ježdík.
a) na podzim
b) v zimě
c) na jaře
Správná odpověď záleží na tom, jak dlouho vydrží sníh, po kterém to budou malé děti svištět z kopce dolů na plastových bobovacích lopatách – právě těm se tu tak říká. Správná odpověď by tedy měla být zima, ale vzhledem k tomu, že sjezdovky a vleky se letos otevíraly až na začátku května, klidně si ten bod připište i za jinou odpověď, vláda by vám to jistě uznala. |
Hodnocení:
- 10–8 bodů: Vy nejste kniha, ale chodící učebnice etymologie. Bravo!
- 7–4 body: Za místního rodáka se úplně vydávat nemůžete, na poklábosení v hospodě to ale bohatě stačí.
- 3–0 bodů: Jako by na vás mluvili svahilsky, že? Chtělo by to vyjet na nějaký pobyt po Česku, ať se doučíte. V nabídce jich máme stovky – ať už na horách, lázeňské, nebo ty s netradičním ubytováním.
A výhra? Zatočte si naším kolotočem štěstí! Ten vás jistě odmění kredity přesně podle toho, jak si zasloužíte.
Jak se vám článek líbil?