Jak mluvit s dětmi o koronaviru? Držte se těchto 5 pravidel

Změna každodenního režimu vyplývající z aktuálních opatření a celoplošného zavření mateřských a základních škol může být spojená s nejistotou a úzkostí, kterou pociťují i ti nejmenší. Jakým způsobem je vhodné mluvit o momentální situaci s dětmi a jak jim poskytnout tu nejlepší podporu?

Buďte vnímaví vůči reakcím a změnám chování

Na změnu každodenního režimu mohou děti reagovat hněvem, podrážděním, strachem z věcí, kterých se předtím nebály, nebo chováním, které bylo typické pro předcházející období vývoje (mohou například znovu hrát hry, které hrály jako menší).

Schopnost dítěte vyjádřit pocity závisí na jeho věku a období vývoje. Roční dítě vám neřekne „mami/tati, jsem zmatený/á“. To ale neznamená, že tyto pocity neprožívá. Hněv, strach, zmatek nebo úzkost se mohou projevit i somatickou reakcí s fyzickými symptomy (např. bolestí hlavy nebo břicha).

Časté jsou také problémy se soustředěním, únava, ztráta energie nebo tendence k izolaci. Některé děti mohou přehrávat momenty z událostí, které zažily. Jiné mohou kreslit obrázky, na kterých zachytí to, co o infekci slyšely. Takovéto chování je normální, především pokud se vyskytly významné změny v každodenním životě a denním režimu dítěte.

O tom, že se běžný život v řadě domácností proměnil, svědčí i výsledky online ankety UNICEF „Jak zvládají české rodiny nouzový stav?“ (dotazování probíhalo od 22. do 26. března)

„46 procent školáků uvedlo, že učením teď tráví více času než před vyhlášením nouzového stavu. Atmosféra v rodinách se příliš nezměnila, 79 procent účastníků ankety si začalo více mýt ruce“.

Pavla Gomba, ředitelka UNICEF ČR

Pracujte na udržení vlastní psychické kondice

Ve vypjatých situacích a nebezpečných chvílích se děti spoléhají na své nejbližší (rodiče i jiné osoby, které se o ně starají). Je proto důležité, abyste byli schopní mít pod kontrolou své vlastní emoce. Neznamená to, že je máte potlačovat nebo popírat.

Je třeba je přijmout, zpracovat a následně se o aktuální situaci klidným a otevřeným způsobem pobavit s dětmi. Najděte si psychologickou oporu a pomoc, která vám pomůže vyrovnat se s vašimi běžnými reakcemi na stres.

Inspirace: Několik tipů ke zvládání nečekaného stresu najdete v našem článku.

Poskytněte dětem dostatek prostoru na vyjádření emocí

Nepopírejte, jak se cítíte. Nepohoda vzniká tehdy, když potlačujete své emoce. Pokud je vyjádříte, půjdete dětem příkladem – naučí se, že vám mohou důvěřovat a povědět vám o svých emočních stavech. Důležité však je, vyjádřit emoce tak, aby dítě nebylo vystavené nadměrnému stresu ze strany dospělých – jasně a citlivě s ohledem na věk a osobnost dítěte.

Neříkejte věty typu „vím, jak se cítíš“, „mohlo by to být i horší“, „nemysli na to“, „budeš díky tomu silnější“. Takováto vyjádření mohou být překážkou při vyjadřování emocí a bolestivých pocitů, které dítě prožívá v souvislosti s aktuálními událostmi. Naopak mu vysvětlete, že mít strach a obavy je normální. Ptejte se, co dítě o aktuální situaci ví a jak se cítí.

Tip: Povídání s dětmi o koronaviru vám může usnadnit i ilustrovaná brožura Ahoj, já jsem korona, kterou jednoduše stáhnete ze stránek Ministerstva vnitra ČR.

Vyhněte se informační přesycenosti

Používejte jednoduchý jazyk přizpůsobený věku dítěte. Vyhněte se rozboru traumatizujících podrobností a poskytněte dětem dostatek prostoru k otázkám. V případě, že na ně neumíte odpovědět hned, reagujte následovně: „Nevím, ale zkusím si k tomu najít něco dalšího a potom ti to povím, ano?“

Zabezpečte, aby děti nebyly vystavené informacím, které by v nich mohly vyvolat stres nebo pocit úzkosti. Zaměřte se na detaily, které v dětech upevní pocit jistoty a bezpečí.

Poskytněte dítěti pocit jistoty

Děti jsou dobří pozorovatelé. Kromě toho, co říkáte, vnímají i vaši neverbální komunikaci a celkové psychické rozpoložení. Když se vás budou ptát na aktuální situaci, povězte jim pravdu a zůstaňte u faktů. Nepředstírejte, že se nic neděje, nebagatelizujte aktuální dění. Děti ale ujistěte, že jsou v bezpečí (stejně jako jiní důležití lidé v jejich životě).

Děti potřebují vědět, že existují důvěryhodní lidé (lékaři, zdravotníci, vědci, dobrovolníci), kteří každý den pracují na tom, aby všechno dopadlo co nejlépe. Vysvětlete jim, proč je důležité dodržovat nařízená opatření. Neplánujte příliš překvapení ani aktivit. Dodržujte rutinu i běžné úkony a rituály, na které jste doma zvyklí.

Děti v tomto období mohou pociťovat potřebu větší pozornosti ze strany rodičů a opatrovatelů. Dopřejte jim ji. Vnímejte vzniklou krizovou situaci jako příležitost k tomu věnovat se společným činnostem, na které za běžných okolností nemáte tolik času.

8 rad pro rodiče od UNICEF:

1. Ptejte se a naslouchejte
2. Buďte upřímní
3. Ukažte dětem, jak se chránit (hygiena, správné kašlání)
4. Nabídněte útěchu
5. Zeptejte se na šikanu
6. Vyprávějte o hrdinech a lidech, kteří pomáhají
7. Pečujte o sebe i své nejbližší
8. Poskytněte dětem zázemí a podporu

Podrobněji si o nich přečtete přímo na stránkách UNICEF ČR.

Text jsme převzali od slovenských kolegů, jeho autorka vystudovala psychologii. Článek jsme upravili pro české prostředí a pro jeho doplnění oslovili UNICEF ČR.