Ježíškova vnoučata: Splnili jsme přání paní Miladě, v 85 letech jela znovu na koni

Zahrát si s někým šachy, zajít do galerie nebo se projet na koni. I tak vypadají přání, která babičky a dědečkové už třetím rokem posílají do projektu Ježíškova vnoučata. A právě jedno takové jsme se rozhodli splnit paní Miladě. Je jí 85 let, žije v mělnickém domově seniorů a moc se znovu chtěla podívat na svět z koňského hřbetu. 

„Jezdila jsem kdysi hodně na koni. Chtěla bych si na něj ještě jednou sednout, zažít ještě ten pocit. Vím, že to dokážu, i když jsem na vozíku, ale nohy mě ještě unesou a pár kroků udělám.“

Vydáváme se na cestu a paní Milada vypráví

“Kdy jste jela na koni naposledy?” ptali jsme se paní Milady během cesty na ranč v Libečově. “Naposledy? To bylo tak před 60 lety, ” vzpomínala. Tehdy pravidelně navštěvovala jezdecký klub, který fungoval pod hlavičkou Sokola. O něco později se svezla na koni na dovolené, ale od té doby v sedle nebyla. A teď se to mělo změnit.Po hodinové cestě se před námi v mlze vynořil ranč v Libečově u Berouna. Zdejší koňští obyvatelé často účinkují i ve filmech a mají tak skvělý výcvik. A právě to byl důvod, proč jsme si tohle místo vybrali. 

Výzva dne je tady. Přesedáme z vozíku na koně

Paní Milada se pohybuje na vozíku, a tak jsme se trochu báli, jestli na koně vysedne. Ale zvládla to výborně – některé věci se zkrátka nezapomínají ani po letech. Vozík nevozík. Po zahřívacím kolečku na jízdárně se paní Milada s kobylkou Calamity Jane (hned jí začala říkat “Kalamitka”) a instruktorkou Verčou vydala na vycházku podél výběhů až na kraj lesa.

Venku byla po mrazivé noci ještě pořádná zima, ale zážitek si tím paní Milada rozhodně zkazit nenechala. To jsme poznali i podle toho, že po jízdě vůbec nespěchala do tepla. Vedle své koňské parťačky ještě poseděla venku na lavičce a odměnila ji drbáním i pamlsky. Ty si mimochodem paní Milada sama přivezla – jakmile se dozvěděla, co se pro ni chystá, začala sušit chleba a shánět mrkev.Výlet jsme uzavřeli v hezké restauraci na Podkozí, kde jsme se zahřáli čajem a dali si pozdní oběd. Pak jsme paní Miladu odvezli zpátky do Mělníka, ale věřím, že jsme ji ten den rozhodně neviděli naposledy – už teď plánujeme, že pokud bude pro, zastavíme se u ní před Vánoci s cukrovím a vytisknutými fotkami s Kalamitkou.

Staňte se Ježíškovým vnoučetem i vy. Uděláte radost seniorům i sobě

Stejně jako jsme splnili přání paní Miladě, můžete nějaké babičce nebo dědečkovi udělat radost i vy. Na stránkách Ježíškových vnoučat si jednoduše vyberete, jestli chcete darovat věc, nebo zážitek. Nemusí jít přitom o nic složitého, někdy si senioři přejí třeba jen knížku, svetr nebo něco na zub.

No a na ta větší a finančně náročnější přání (invalidní vozíky, polohovatelná lůžka, televizory) se letos už potřetí skládáme na Slevomatu. Zapojte se také, uděláte babičkám a dědečkům radost. A když dobrý skutek spojíte třeba ještě s návštěvou nebo se společnou aktivitou, odměníte tím i sebe příjemně strávenými chvilkami s milými lidmi.