3 dny na Liberecké výšině pro dva s horskou rozhlednou a vydatnou polopenzí

Dvakráte jsme byli na Liberecké výšině. Dvakráte se nám odtamtud nechtělo odjíždět. Byť jsme v obojích případech (červen 2014 a červen 2016) nechytili úplně ideální počasí, tak jsme byli lokalitou, zázemím a vůbec chováním personálů vůči nám navýsost nadšeni a spokojeni, a na Libereckou výšinu nedáme dopustit. Liberecká výšina je pro mne osobně srdcová záležitost.
Budova je velmi atmosferiská. Je situována do krásné lokality, odkud se dá vyjít na výlety takřka všemi směry. A pořídí-li si (nebo dostane-li) obyvatel brožku „Zajímavá a tajuplná místa v okolí Liberecké výšiny“, má hned o pár tipů na návštěvu zajímavých míst postaráno. Je z ní nakrásně vidět na Ještěd (z rozhledny). Nebetyčný kousek od ní je zajímavá vyhlídková skála, tzv. Kovadlina. O něco dále je zase neméně zajímavý skalní hrad Jezdec, z něhož je přepěkný výhled. Navštívili jsme Ježíškovy kameny, které jsou jistě také vhodné pro návštěvy tamního kraje k uzření. A nedaleko od výšiny je Liberecká zoo… a tím rozhodně výčet míst pro výlety do okolí nekončí. Když už tam člověk jednou je, má co dělat :-) A když bylo ošklivo, tak občasně jako v našem případě, seděli jsme ve Výšině v restauraci, a s tamními provozovateli (kteří se k nám za všech okolností chovali nadstandartně mile a vstřícně, za což jim patří veliký dík) sledovali tehdejší Mistrovství Evropy ve fotbale. A bylo jedno, zda hráli naši, nebo cizí, neboť jsme si skvěle popovídali.
Náramný výběr čepovaného piva.
Když to čas a okolnosti dovolí, rádi se na Libereckou výšinu vydáme někdy znovu. Návštěva rozhodně stojí za to a nemohu jinak než ji doporučit i ostatním.

Kuchyně nebyla úplně nejlepší. Člověk se tam sice nasytí, ale nepochutná si toliko, jako třeba jinde.