Komunikace s cestovní kanceláří byla bezproblémová a rychlá. Řidiči autobusů si vedli výborně. Delegát byl ochotný, po cestě nám poskytl základní informace nejen o destinaci, ale i zajímavosti o zemích, kterými jsme projížděli.
Grand Hotel Neum prošel nedávno rozsáhlou rekonstrukcí a všechny interiéry jsou nově vybaveny. K dispozici jsou pěkně zařízené pokoje, bary, restaurace, bazén, … Po rozhovoru (při vyjížďce lodí po zátoce) s hosty ubytovanými v dalších hotelích jsme došli k závěru, že tento hotel je z hlediska kvality ubytování a služeb nejlepší z trojice velkých hotelů v Neumu (Grand Hotel Neum, Hotel Sunce a Hotel Zenit).
Ze všech teras hotelu se naskýtají až kýčovité výhledy na „Neumskou riviéru“.
Malá, ale kouzelná pláž je z hotelu přístupná výtahem a tunelem. Vzhledem k tomu, že jsme zde pobývali mimo hlavní sezónu, nestalo se nám, že bychom na pláži nenašli volné místo. Přístup do moře byl snadný a voda po celou dobu pobytu čistá. Celá zátoka nabízí i další, podobná místa ke koupání.
Na pobřeží i v krkolomných uličkách je mnoho barů a restaurací. Ze všech navštívených podniků v celém Neumu podle nás nejlépe vaří a nejpříjemnější obsluhu mají v caffé a grillu GELEB.
Všechny ceny jsou v Hercegovině srovnatelné s cenami v ČR: Kopeček zmrzliny za 15 Kč, oběd za 100–150 Kč, pohlednice se známkou 30 Kč, atd. Platit lze většinou v eurech i bosenských markách, často také v chorvatských kunách, případně kombinací všech tří měn. Obchodníci zvládají přepočty mezi měnami velmi rychle…
Při večeřích nebyly většinou nabízeny nápoje. O víkendech, kdy se pravděpodobně střídaly turnusy, si mohli všichni, kromě několika stolů se zákazníky Kovotouru nápoje volně objednávat. Na nás se ale číšníci dívali jako by je naše přítomnost obtěžovala. Takové jednání určitě neodpovídá tomu, jak se hotel snaží prezentovat.
Ve své nabídce má hotel pořádání fakultativních zájezdů na zajímavá místa Hercegoviny i Chorvatska. Při našem dotazu nám recepční řekla, že zájezdy hotel nepořádá a že si máme zajít do nedaleké cestovní kanceláře. Ta během našeho 8-denního pobytu nabídla pouze návštěvu Dubrovníku a Korčuly, které obě leží v Chorvatsku, ne v Bosně a Hercegovině. Navíc cestovní kancelář byla v otevírací době často prázdná, takže nebylo koho se zeptat na nabízené služby…
Hoteloví kuchaři znají pravděpodobně pouze jeden způsob přípravy ryb: Opékání do té doby, než je ryba úplně vysušená a ztvrdlá. Bez ohledu na to, o jaký druh ryby se jedná. Losos v hotelové restauraci chutnal hůře, než ve školní kuchyni. Ostatní jídla kuchaři obvykle zvládali připravit dobře, nicméně nabídka byla poměrně monotónní.
Nejen v hotelu, ale pravděpodobně v celé Hercegovině (respektive v jejích křesťanských částech) se často podává „Nescafé“, případně je nabídka oživena „Nescafé vanilka, kokos, 3v1“ a tak podobně. Na kvalitní kávu narazíte spíše náhodou.
Hotelový bazén měl být „vytápěný“. Nebyl, nebo bylo vytápění po celou dobu pobytu vypnuté, protože voda v bazénu byla chladnější, než voda v moři.
Hotelové výtahy jsou naprogramovány tak, že je většinou rychlejší dojít si kamkoliv po schodišti pěšky, než na ně čekat.
Pokojské prováděly klid každý den v jinou dobu, přibližně mezi 9 a 14 hodinou, takže se pravidelně stávalo, že jsme se z pláže vraceli do stále neuklizeného pokoje a pokojské nám potom ve dveřích pouze podaly čisté ručníky a ten den se už neukázaly.
