Lidé s afázií nemohou najít slova, ale v tomto případě je jasné, co vám chtějí říct: „Děkujeme za každý příspěvek.“
Ze dne na den, z minuty na minutu mají potíže dorozumět se s rodinou, v obchodě, na úřadech. Přijdou o práci a často také o přátele. Nerozumí slovům svých blízkých. Jako by jejich okolí mluvilo úplně cizí řečí. Neumí sdělit myšlenky a slova, která však v hlavě mají. Najednou nemohou pojmenovat hrušku nebo rohlík, neumí zavolat jménem na své děti. To jsou projevy afázie – poruchy řeči způsobené poškozením mozku, například po mrtvici nebo úrazu.
Už od roku 2000 se o lidi s afázií, pro které slova přestala být samozřejmá, stará Klub afasie, z. s. Organizují konverzační skupiny – podporu a místo setkávání pro ty, kteří, ač dospělí a plně svéprávní, se bojí a stydí mluvit. Provozují poradnu, publikují, přednášejí a dělají vše pro to, aby se lidem s afázií žilo snáz. Třeba i díky tomu, že se o problému dozví širší veřejnost.
Když nemohou lidé za péčí, jde péče za lidmi
A protože poškození mozku mnohdy lidem vezme nejen řeč, ale i schopnost pohybu a možnost dostat se k pomoci, nabízí Klub afasie od roku 2013 terénní péči logopedů u lidí, kteří nemají možnost docházet na terapii. Právě na tuto činnost se využije veškerý výtěžek sbírky, do které se nyní můžete zapojit. Přispějte částkami od 99 do 299 Kč.
I díky vám nezůstanou lidé s afázií odkázáni na laickou péči svých vyčerpaných blízkých, ale dostane se jim odborné pomoci kvalifikovaných terapeutů-logopedů. Ti za nimi docházejí pravidelně, protože jen pravidelná a dlouhodobá terapie je efektivní, a hledají ztraceným slovům cestu zpět.
Péči terénních terapeutů již využilo více než 110 osob, kterým by se vzhledem k omezené hybnosti pomoc jinak nedostala. Aktuálně mají v péči 20 osob a další stále přibývají. Pomozte jim je neodmítat. Ať nemusí dělat rozdíly mezi těmi, kteří péči platit mohou, a těmi, kteří na ni nemají.
Když se život obrátí vzhůru nohama
Afázií trpí i pan Petr M., který měl na podzim 2014 mozkovou příhodu. V té době mu bylo 42 let a pracoval jako chemik v mikrobiologickém ústavu, dříve učil na lékařské fakultě. Byl ženatý a měl dvě děti, kterým bylo 10 a 8 let. A stejně jako ostatním lidem s afázií se i jemu tímto okamžikem změnil celý svět. 14 dní byl v umělém spánku a po probuzení nemohl mluvit a byl ochrnutý na pravou polovinu těla. Od mozkové příhody uplynulo už 8,5 roku, pan Petr na sobě ale musí neustále pracovat.
Na léčbu afázie neexistuje žádná zázračná pilulka. Lidé jsou odkázáni na včasnost lékařské pomoci, která obnoví tok krve v mozku a tím okysličí nervové buňky. Poté přichází na řadu klinický logoped a práce samotného afatika. Jeho motivace a chuť řeč trénovat je pro úspěch terapie klíčová. Pokud je porucha řeči těžká, může terapie trvat nejen měsíce, ale také několik let, avšak i po nich přináší logopedická terapie své ovoce a řeč se tak může nadále zlepšovat.
Přihlásit se 
