Voňavé pečení: Prvotřídní mletá skořice i vanilka nebo celý lusk

Vanilka a skořice provoní byt nejvíce.

Vůně vanilky a skořice neodmyslitelně patří k období adventu, ale tyto druhy koření se vám budou hodit po celý rok. A protože na kvalitě se nevyplácí šetřit, můžete si nyní pořídit prvotřídní Bourbon vanilku z Madagaskaru a cejlonskou skořici, obojí z ekologického zemědělství.

Skořici i vanilku najdete v nabídce v mleté podobě a v různě velkých baleních, vanilku navíc i ve formě extrémně velkého lusku (běžně prodávané lusky mají velikost cca 12–15 cm, tyto však mají 18–20 cm).

Jak poznat kvalitní koření, jaký je jeho původ a k jakým účelům ho můžete využít, se dočtete níže:

• vanilka Bourbon mletá

  Největším producentem vanilky je v současné době Madagaskar, odkud pochází i vanilka v nabídce. Nejdůležitější obsahovou látkou je aromatický fenolický aldehyd vanilin, který je odpovědný za příjemnou vůni a sladkou chuť tohoto koření. Vanilku znali již původní obyvatelé jihovýchodního Mexika, Toltékové a Aztékové, kteří ji nazývali tlilxochitl (černý lusk). Používali ji nejen jako přísadu při přípravě nápojů z kakaových bobů a placek, ale i jako léčivý prostředek a tonikum, především k povzbuzení srdeční činnosti a k celkovému vzpružení organismu. Vanilka pravá (vanilla plantifolia) je vytrvalá orchidej. Pojmenování vanilka je původem ze španělského výrazu „vainilla“. Do Evropy bylo toto koření poprvé dovezeno v první polovině 16. století. Aby sušená vanilka neztratila během přepravy z místa svého původu, tj. z Madagaskaru, své aroma, distribuuje se v hermeticky uzavřených, nejčastěji skleněných nebo kovových nádobách. Vanilku lze použít v kuchyni jako přísadu do sladkých jídel, především moučníků, zmrzliny, čokolády, pudinků apod.

• vanilkový lusk

  Nabízené lusky Bourbon jsou nejlepší vanilkou, jakou můžete koupit. Jedná se o extrémně velké lusky – jak délkou, tak šířkou. Velikost lusku je kalibrovaná na 18–20 cm. (Běžně prodávané lusky mají velikost cca 12–15 cm.) Rostlina, která produkuje vanilku, pochází z čeledi orchidejí a je to bylinná réva, která je vytrvalým horolezcem žijícím v tropických oblastech, kde se teplota pohybuje mezi 21 až 30 °C. Vanilkové fazole jsou sbírány, dokud jsou ještě zelené, a musí být vytvrzeny, aby vytvořily svou výraznou vanilkovou chuť a vůni. Ručně sbírané lusky z pravé vanilky se vyznačují intenzivní a dlouhotrvající vůní a chutí. Poznáte je podle tenké stavby lusků a temně hnědé až černé barvy. Lusky obsahují malá dužnatá zrníčka, která se výborně hodí na pečení, vaření, dochucení krémů nebo zmrzlin. Jeden vanilkový lusk je přibližně stejně intenzivní jako polévková lžíce vanilkového extraktu, pasty nebo prášku. Způsob úpravy Podélně lusk rozřízněte a tupou stranou nože vyjměte semínka, přidávejte po špetce. Lusk usušte a poté rozemelte. Celý lusk můžete přidat k cukru do uzavřené nádoby – cukr krásně provoní a navíc je to vhodný způsob pro skladování, aby si lusky zachovaly svoji čerstvost.

• cejlonská skořice

  Cejlonská skořice je považována za tu nejkvalitnější (z toho nejlepší je z kůry osmiletých keřů). Je silně aromatická. Skořicovník ceylonský (cinnamomum zeylanicum) pochází ze Srí Lanky (ostrov Ceylon), pěstuje se však i v jiných tropických oblastech. První úroda se sklízí dva až tři roky po vysazení. Skořice je aromatická kůra skořicovníků, stálezelených tropických stromů. Je i léčivá, vyrábí se z ní silice, tinktury, olej. Má kořenně nasládlou chuť a příjemnou vůni, které jí dává zejména obsažená sloučenina cinnamaldehyd. Působí na chuť k jídlu, celkově osvěžuje a podporuje trávení. I když má skořice svůj původ v Asii, tak už staří Egypťané ji používali nejen jako aromatickou přísadu, ale také jako léčivo. Ve skořici jsou obsaženy vitamíny C, A, vápník, vláknina, bílkoviny, draslík a železo. Tyto složky napomáhají lepšímu trávení, díky nim má skořice antibiotické účinky, ničí bakterie v těle a snižuje krevní tlak. Využít ji můžete při pečení koláčů, sušenek, ale přidat se může také do kaší, cereálních směsí, tyčinek či smoothies. Jak poznat pravou skořici? Pravá skořice se dnes pěstuje v zemích, jako jsou Srí Lanka, Indie, Madagaskar, Brazílie či Karibik. Její levné a škodlivější odrůdy se vyrábějí hlavně ve Vietnamu, Číně a Indonésii. Proto první věc, které byste si měli všímat při koupi skořice, je země původu. Pravá skořice má světlejší barvu, sladší chuť a výraznější aroma než falešná skořice. Méně kvalitní příbuzné odrůdy mají spíše tmavě červenou až hnědou barvu se štiplavější chutí. Zřejmě nejdůležitější věcí, díky které se pravá skořice odlišuje od příbuzných druhů skořice, je obsah kumarinu. Cejlonská skořice obsahuje kolem 0,017 gramu kumarinu na 1 kg skořice. U jiných druhů je to 2,15 až 6,97 gramů kumarinu na 1 kg. Kumarin je látka, která působí jako antikoagulant, a tedy ředí krev. Její denní příjem by neměl přesáhnout 0,1 mg na kg tělesné váhy. Tato látka ve vyšších dávkách poškozuje játra. V případě, kdy člověk užívá léky na ředění krve, jako je například warfarin (ochrana před tvorbou krevních sraženin), by skořici pro jistotu neměl užívat. Při koupi skořice si dávejte pozor na tyto tři věci:  – krajina původu (Srí Lanka, Indie, Madagaskar, Karibik)  – barva a chuť (světlejší, sladší chuť, neštípe)  – obsah kumarinu (méně než 0,02 až 0,03 g/kg)