Staňte se Ježíškovým vnoučetem a pomozte splnit vánoční přání seniorů

5,0 / 5 Nadační fond Slevomat (kontakt) Praha - Karlín (mapa) 10687 přispělo

Přehled nabídky

Celkem vybráno
1 068 200 Kč
10687 lidí přispělo

Skvělý nápad, jak se složit na hodnotnější dárky ;)

Kateřina
Za všechny peníze se nakoupí dárky pro seniory
V minulých ročnících vybráno přes 14 milionů Kč
Má to smysl, zapojte se i letos
Celkem vybráno
1 068 200 Kč
10687 lidí přispělo
Varianty (56)

Termín

Platnost do 6. 1. 2022.

V ceně

  • Přispíváte 100 Kč na akustické pianino v hodnotě 100 000 Kč
  • Celkem je k dispozici 1000 voucherů

Celá částka putuje na nákup tohoto dárku. Přispějte nákupem i více voucherů zároveň.

Obyvatelé Charitativního domu pro seniory v obci Hnojník napsali: „Naši senioři mají moc rádi hudbu, rádi si společně zazpívají a někteří dokonce i umí hrát na nějaký hudební nástroj. A jednoho dne v našem domově vznikl nápad, že by bylo hezké mít v domově klavír, který by stál v jídelně, aby si mohli zahrát nebo třeba poslechnout, jak hraje někdo jiný. Bohužel takový klavír je velmi nákladná záležitost a proto se obracíme na Ježíškova vnoučata. Budeme vděční za jakýkoliv klasický mechanický dřevěný klavír (ne křídlo, tolik prostoru nemáme).“

Důležité informace:

  • Potvrzení o daru: Protože příspěvek neposíláte firmě, ale konkrétní fyzické osobě, nelze na tuto akci vystavit daňový doklad o daru. 

Omezení

Na příspěvek nelze využít kredity.

Voucher se uplatní automaticky, z vaší strany už není potřeba nic dělat. Veškeré peníze budou převedeny na účet NF ČRo, kteří dary za vybrané peníze nakoupí. Vy se můžete radovat z dobrého skutku. Děkujeme! 

Voucher nelze stornovat ani refundovat.

Přispějte 100 Kč
Přispějte 100 Kč

Termín

Platnost do 6. 1. 2022.

V ceně

  • Přispíváte 100 Kč na tahací harmoniku v hodnotě 40 000 Kč
  • Celkem je k dispozici 400 voucherů

Celá částka putuje na nákup tohoto dárku. Přispějte nákupem i více voucherů zároveň.

Pan Miroslav (61 let, Liblín) napsal: „Jmenuji se Míra a v domově žiji již co si pamatuji. Svoji původní rodinu někde mám, ale s nikým z nich se nevídám, vídám jen svého bratra, který je také ve stejném domově jako já. Od narození jsem vyrůstal po různých dětských domovech a v plnoletosti jsem se dostal do svého nynějšího domova, kde už jsem zůstal. Nestěžuji si, jsem zde spokojený, mám zde kamarády a hodně známých v celé vesnici. V domově hodně pracuji, pomáhám se starat o místní park a také v kuchyni s nádobím. I místním obyvatelům, kteří mě znají, chodím pomáhat se zahradními pracemi. Moc rád jsem ve společnosti lidí, rád si s lidmi povídám. Mám moc rád hudbu a umím hrát na harmoniku. Když má někdo v domově narozeniny, vezmu harmoniku a jdu mu zahrát. Často hraji i při různých společenských příležitostech. Bohužel se nyní stalo, že se mi moje harmonika, kterou mám už spoustu let, rozbila. Jsem z toho smutný. Já sám nemám tolik peněz, abych si mohl novou harmoniku pořídit. Pokud by se našel někdo, kdo by mi chtěl mé přání splnit, byl bych opravdu moc vděčný.“

Důležité informace:

  • Potvrzení o daru: Protože příspěvek neposíláte firmě, ale konkrétní fyzické osobě, nelze na tuto akci vystavit daňový doklad o daru. 

Omezení

Na příspěvek nelze využít kredity.

Voucher se uplatní automaticky, z vaší strany už není potřeba nic dělat. Veškeré peníze budou převedeny na účet NF ČRo, kteří dary za vybrané peníze nakoupí. Vy se můžete radovat z dobrého skutku. Děkujeme! 

Voucher nelze stornovat ani refundovat.

Přispějte 100 Kč
Přispějte 100 Kč

Termín

Platnost do 6. 1. 2022.

V ceně

  • Přispíváte 100 Kč na masážní křeslo v hodnotě 30 000 Kč
  • Celkem je k dispozici 300 voucherů

Celá částka putuje na nákup tohoto dárku. Přispějte nákupem i více voucherů zároveň.

Pan Bohumil, Miroslav, Josef, Josef, paní Marie a Dana (Česká Lípa) napsali: „Milý Ježíšku, v našem věku nás často bolí záda, a proto bychom si moc přáli na takovém křesle relaxovat.“

Důležité informace:

  • Potvrzení o daru: Protože příspěvek neposíláte firmě, ale konkrétní fyzické osobě, nelze na tuto akci vystavit daňový doklad o daru. 

Omezení

Na příspěvek nelze využít kredity.

Voucher se uplatní automaticky, z vaší strany už není potřeba nic dělat. Veškeré peníze budou převedeny na účet NF ČRo, kteří dary za vybrané peníze nakoupí. Vy se můžete radovat z dobrého skutku. Děkujeme! 

Voucher nelze stornovat ani refundovat.

Přispějte 100 Kč
Přispějte 100 Kč
Za všechny peníze se nakoupí dárky pro seniory
V minulých ročnících vybráno přes 14 milionů Kč
Má to smysl, zapojte se i letos

Plamínky v očích září u vánočních dárků stejně, ať je vám osm, nebo osmdesát. Udělejme i letos radost seniorům.

Pojďte opět po roce kouzlit a staňte se Ježíškovým vnoučetem. Budeme společně nadělovat radost těm, kteří by bez úžasného projektu Českého rozhlasu velmi pravděpodobně žádné dárky nedostali. A to přece o Vánocích nemůžeme dopustit.

Senioři zůstávají na sklonku života často sami, bez nadílky, bez společnosti a v posledních dvou letech snad ještě osamělejší než jindy. Pojďme to změnit a splňme jim jejich přání.

Tak jako v předchozích letech budeme babičkám a dědečkům společnými silami nadělovat dárky, které jsou pro ně velmi důležité, ale finančně nedosažitelné, tj. elektrické vozíky, polohovací křesla nebo třeba televize, které jim dělají vítanou společnost.

V minulých ročnících se podařilo vybrat neuvěřitelné a neuvěřitelně krásné množství peněz:

  • V roce 2017 jsme vybrali 2 503 400 Kč, za které se pořídilo 63 darů.
  • V roce 2018 jsme vybrali 7 770 000 Kč, za které se pořídilo 177 darů.
  • V roce 2019 jsme vybrali 3 100 400 Kč, za které se pořídilo 131 darů.
  • V roce 2020 jsme vybrali 1 504 300 Kč (nevybíralo se na konkrétní dary).

Celkem už jsme tedy v rámci Ježíškových vnoučat vybrali 14 878 100 Kč, což je neskutečný počin. Jakou částku připíšeme letos?

Slevomat naděluje: vyhlídkový let pro paní Evu

Slevomat jako Ježíškovo vnouče už letos stihl nadělit první dárek. Přáni jsme tentokrát plnili paní Evě z Litoměřic, která se ve svých 70 letech chtěla na svět podívat z ptačí perspektivy. A tak jsme ji vzali na letiště v Roudnici nad Labem a do oblak. Podívejte se na video, jak šťastná a hvězdná paní Eva byla.

Všechny peníze putují na dárky

Nadační fond Českého rozhlasu spojil síly s Nadačním fondem Slevomatu, stejně jako v minulých ročnících si Slevomat z vybrané částky nic nenechává. Vše, co díky vám vybereme, dáme do nákupu vánočních dárků – ty pro seniory nakoupí Nadační fond ČRo. U charitativních akcí, tedy ani v rámci Ježíškových vnoučat, nemůžete uplatnit kredity.

Voucher se uplatní automaticky. Až vám přijde do mailu, nemusíte už nic dělat.

Potvrzení o daru: Protože příspěvek neposíláte firmě, ale konkrétní fyzické osobě, nejde na tuto akci vystavit daňový doklad o daru.

Veškeré finanční prostředky, které zbudou po ukončení akce (např. díky dojednaným slevám), budou převedeny na bankovní účet Nadačního fondu Českého rozhlasu.

Tahle přání společně splníme

  • Paní Marie (90 let, Šebetov) napsala: „Moc bych si přála nový televizor. Ten, co mám, je často rozbitý, i po opravě zlobí. Přála bych si proto nový, s větší obrazovkou, protože mám špatný zrak. Moc prosím s jedním ovladačem. Dělá mi potíže zapnout televizi a ještě i set top box. Nevyznám se ve dvou ovladačích. Mám dceru, která je mentálně postižená, žije ve druhém domově. Chodí za mnou na návštěvu a díváme se spolu na televizi. Ale ta moje je už vysloužilá. Děkuji.“
  • Paní Jitřenka (72 let, Kunín) napsala: „Chtěla bych si prát své prádlo a také pro své kamarádky, protože bydlím v chráněném bydlení, mám tu možnost. Rodinu nemám, proto si sama pračku koupit nemůžu a nemůže mi na ni nikdo ani přispět. Tyto práce jsou mým koníčkem.“
  • Paní Alena (59 let, Staré Město) ráda tráví svůj volný čas ve svém pokoji, kde odpočívá a dívá se na televizi, proto by si moc přála pohodlné křeslo.
  • Pan Miloslav (59 let, Staré Město) napsal: „Nudím se tady. Chodím do klubu, ale večer se rád dívám na televizi. Jsem na pokoji s pánem, který televizi má, ale je už starší a dosluhuje. Za ním nikdo nechodí a já mám jen dceru, která se mi moc neozývá. Navíc bydlí daleko. Proto bych si přál letos od Ježíška televizi. Pro nás oba. Aby nám tu bylo veseleji.“
  • Paní Anna (78 let, Hronov) napsala: „Já bych si moc přála stejné křeslo jako má z Ježíškových vnoučat moje sousedka u stolu. Může v něm pohodlně sedět a koukat na televizi, pohodlně odpočívat a číst.“
  • Pan Standa (99 let, Česká Lípa) napsal: „Moc bych si přál vysoké křeslo s alespoň dvěma kolečky velkými, které mi splní přání – dostane mě mezi lidi a ven… Jsem velký, veselý a společenský chlap, ale bohužel mi můj zdravotní stav nedovoluje dlouho vydržet a už vůbec ne drandit na vozíku. A já tolik miluju společnost i přírodu. Mám už jen rok do stovky a slíbil jsem, že to bude velký mejdan. To křeslo by mi mohlo ten rok zpříjemnit, nemluvě o těch dalších. Z postele toho moc nevidím a po domově i kolem chodí tolik krásných holek, venku kvetou stromy, kytky, svítí sluníčko.“
  • Pan Gustav (76 let, Dvůr Králové nad Labem) napsal: „Přál bych si tablet, abych se mohl na něm koukat na filmy, televizi, videa a tak. To by mi tu zabralo nějaký volný čas. To by bylo fajn.“
  • Pan Josef (75 let, Vrbno) je rád sám, nechce se dívat s ostatními společně na televizi. Měl by rád svoji.
  • Pan Milan (62 let, Litoměřice) napsal: „Milý ježíšku, moc bych si přál televizor s úhlopříčkou 80 cm. Můj televizor mi dosluhuje a kvalita obrazu je nehezká. Velmi rád sleduji filmy všeho druhu a tím si krátím i dlouhé chvilky v Domově pro seniory. Moc děkuji.“
  • Paní Hana (78 let, Dvůr Králové nad Labem) napsala: „Přála bych si tablet, který bych si mohla dát na pultík a stál by (takže musí mít stojánek), ráda bych se na něm hezky koukala na filmy, pohádky z postele, jelikož už jen ležím…“
  • Paní Anna (76 let, Hradec Králové) napsala: „Milý Ježíšku, naše paní Anna by si velice přála vlastní tablet, na kterém by poslouchala mluvené slovo z Bible. Paní Anna se nemůže pohybovat a čtení již nezvládne, je věřící a ráda by při sobě měla náboženské texty, které by jí dodávaly sílu.“
  • Pan Ján (67 let, Domažlice) nemá v ČR žádnou rodinu a má velmi nízký důchod, ze kterého hradí pobyt v Domově pro seniory a léky. Přál by si televizi s úhlopříčkou okolo 80 cm a koaxiální kabel.
  • Pan Ludvík (79 let) napsal: „Moc bych si přál mít svůj osobní tablet, na kterém bych mohl hrát karty a číst si aktuální zprávy z domova i ze světa.“
  • Pan Miroslav (65 let) napsal: „Milý Ježíšku, jsem sám, nikoho nemám. Nemám žádnou rodinu. Žiju v Domově pro seniory a jsem zde spokojený. Mám svůj pokoj, rád si dávám pivko a něco dobrého na zub. Moc bych si přál dostat pod stromeček novou lednici, malou s mrazákem. Tu svoji už budu muset vyhodit, už nechladí a je ve špatném stavu. Byl bych nesmírně šťastný. Je to velký dar, nikdy jsem nedostával takové velké dary, nikdy jsme neměli moc peněz a proto ani nevím, jestli si to můžu přát. Nevím, sám si novou nemohu koupit. Ježíšku, děkuji za vyslovené přání.“
  • Pan Jiří (71 let) by si velmi přál vlastní televizi s úhlopříčkou maximálně do 69 cm s bezdrátovými sluchátky a volně stojícím stojanem. Stojan k televizi je nutný z důvodu nedostatku místa v pokoji, protože televize nemůže být přidělána ke zdi. Zdravotní stav panu Jiřímu nedovoluje chodit a televize je jedním z mála kontaktů se světem, který má.
  • Paní Hedviga (84 let) napsala: „Mým přáním je pohodlné křeslo, které lze naklápět. Budu ho mít v pokoji. Prosím o křeslo, které není látkové, nejlépe koženkové, kdyby se stala nějaká nehoda, aby šlo otřít.“
  • Paní Jitka (69 let) napsala: „Hrozně bych si přála televizi. Chtěla bych jí mít na pokoji, abych si mohla pustit, co chci já. Hlavně bych se koukala večer před spaním. To by pán „Všehomíru“ mohl dopřát.„
  • Pan Aleš (56 let) napsal: „Přál bych si ledničku na pokoj, abych měl svou vlastní, když si něco nakoupím.“
  • Pan Toník (71 let) napsal: „Přál bych si tmavé křeslo, abych se na něm mohl dívat na televizi, a měl jsem pohodlí.“
  • Paní Marie (91 let) napsala: „Protože celý den trávím na lůžku, tak by mě velmi potěšilo, kdybych na pokoji měla vlastní televizi a mohla si jejím sledováním zpříjemnit den.“
  • Paní Yveta (57 let) by si přála lednici, na jogurty, dávala by si tam i čokolády, které nemá ráda rozteklé a limonády. lednice by měla být malá, aby se jí vešla do pokoje. Paní Yvetka se špatně vyjadřuje, není přístupná ke každému, má strachy z cizích lidí, proto není jisté, zda se bude chtít s Ježíškem setkat.
  • Paní Marie (69 let) napsala: „Milý Ježíšku, jmenuji se Marie, měla jsem štěstí že jsem se dostala do Domova seniorů. Moje jediná dcera velmi mladá zemřela a moji údajní přátelé mě připravili o dům. Spolubydlící na pokoji je moc hodná, nechá mě dívat se s ní na televizi, ale někdy máme jiný vkus. Moc bych si přála mít svoji menší televizi a dívat se kdy se mi zachce.“
  • Paní Anna (86 let) napsala: „Jsem dost často na pokoji a moc ráda sleduji televizi, ale tu na pokoji nemáme. Přála bych si jí tedy od Ježíška i držákem na zeď. Takový dárek mi udělá velkou radost.“
  • Paní Jana (76 let) napsala: „Jsem v domově a situace je jaká je. Člověk tráví čas u televize a necítí se na pokoji tak sám. Teď se mi moje rozbila, byla bych ráda, pokud by se našel hodný člověk, který by mi aspoň malou televizi koupil.“
  • Pan František (59 let) napsal: „Rád se dívám na televizi, sleduji české filmy a seriály. V současné době se dívám na televizi v kuchyni, kde ji máme společně s ostatními spolubydlícími. I když s nimi rád trávím čas, rád bych sledoval a vybral si program v televizi podle svého přání, proto by mi vlastní udělala velikou radost.“
  • Pan Vladimír (58 let) napsal: „Moc rád chodím s kamarádem na počítač, ten máme na zimní zahradě, ale já bych se rád koukal na něco i na svém pokoji a to by šlo na tabletu. Moc bych si ho přál od Ježíška, byl bych šťastný.“
  • Sestry paní Jana a paní Ludmila mají společnou jednu lednici s několika uživatelkami. Rády by si přály na svůj pokoj malou lednici, kde by si mohly uskladnit své potraviny.
  • Paní Růžena (95 let) je plně imobilní a většinu dne žije jen ve svém světě. Velice miluje pobyt mezi ostatními, ale v invalidním vozíku již nevydrží a potřebuje speciální geriatrické křeslo. Prozatím si ho půjčuje od spolubydlící, ale paní Růžena si velice přeje vlastní, aby mohla více času trávit mimo lůžko ve společnosti ostatních.
  • Pan Aleš (76 let) napsal: „Snažím se hodně cvičit, jak sám, tak s pomocí rehabilitačního pracovníka. Pokud to jde, pohybuji se s pomocí chodítka. Bohužel se můj zdravotní stav postupně horší a někdy, když nemám svůj den, pomůže mi personál a převeze na vozíčku. Moc bych si přál mít svůj vlastní, abych si ho mohl brát i pro občasné výlety mimo domov, když mě navštíví můj vnuk, který poblíž studuje vysokou školu. Zbytek rodiny mám mimo Českou republiku, daleko.“
  • Paní Marie (77 let) napsala: „Přeji si masážní křeslo, které je omyvatelné. Takový dárek chci, protože mě bolí záda, kvůli tomu musím celý den chodit, abych se cítila lépe. S bolestmi zad by mi masážní křeslo pomohlo. Rodinu mám, ale ta mě nenavštěvuje a nejeví o mě moc velký zájem. Dárek bych si přála dostat na Štědrý den pod stromeček. Předem děkuji za splnění mého přání.“
  • Paní Marie (96 let) napsala: „Jsem skoro po celý den upoutána na lůžko a moc ráda sleduji televizi, tady ji na svém pokoji nemám, proto ji sleduji jen v době, kdy mě sestřičky odvezou na společenskou místnost, kde televize je. Odvezou mě vždycky, když potřebuji a chci, ale stejně by se mi moc líbilo ji mít na pokoji, kde u sledování mohu i ležet. Takový dárek bych si přála od Ježíška a udělalo by mi to moc velkou radost.“
  • Paní Jana (72 let) napsala: „Ráda sleduji televizi, mám ráda programy o zvířatech, hudbu nebo i seriály. Jsem v Domově krátce, ale na pokoji nemám televizi, když se chci na něco dívat musím na společenskou místnost, kde televize krásná velká, ale já bych si někdy k tomu sledování i lehla a to na společenské místnosti nejde, jsou tam sice pohodlná křesla, ale postel je postel. Přála bych si jí tedy od Ježíška i s držákem, protože v našem pokoji je málo místa, aby tam mohla někde stát, místo je jen na zdi. Takový dárek mi udělá nevýslovnou radost.“
  • Pan Jaroslav (82 let) napsal: „Moc bych si přál malou ledničku, na pokoji se mi kazí potraviny. A bohužel na koupi mi nezbývají finance.“
  • Paní Hana (91 let) ráda sleduje televizi a je společenská, již nemůže sledovat televizi na oddělení a velkou radost by jí udělala vlastní televize na pokoj.
  • Paní Vlasta (88 let) ráda sleduje přírodopisné filmy a cestopisy. Protože nechodí, televize – úhlopříčka 70 cm, by ji zpestřila a ukrátila nadcházející zimní čas..
  • Paní Amalie (84 let) napsala: „Moc bych si přála dostat k Vánocům nějaké pohodlné křesílko (ušáka či jiné, nejlépe omyvatelné). Mé zdraví je již velmi špatné a ve svém věku už trávím nejraději čas na svém pokoji, kde mám svůj klid a soukromí. Moc bych si přála nějaké takové křeslo, ve kterém bych si mohla vychutnat čaj nebo jen tak sledovat televizi a měla u toho pohodlí. Mám na pokoji židli, ale není to bohužel na dlouhé sezení. Vím, že je to přání velké, ale byla bych za to strašně ráda. Mnohokrát děkuji.“
  • Senioři z domácnosti č.3 napsali: „Milý ježíšku, již rok se nám krásně bydlí v malé domácnosti. Máme se všichni rádi a snažíme si užívat společné a pěkné chvilky. Velikou radost by nám udělalo masážní křeslo, které by nám umožnilo relaxaci a masáž. Jsme pohybově omezení a i přes každodenní terapii by jsme si chtěli příjemně odpočinout a v čerpat sílu a pozitivní energii.“
  • Pan Martin (76 let) napsal: „Milý Ježíšku, můj sen byl mít opravdu velkou televizi, abych byl skoro jak v kině. Tento sen jsem si splnil, ale bohužel televize mi nedávno dosloužila. Letos se projektu Ježíškova vnoučata účastním poprvé a pořád nemůžu sestřičkám uvěřit, že by mi nějaký hodný člověk televizi nadělil. Byl by to pro mě ten nejkrásnější dárek a alespoň by moje první Vánoce v domově nebyly tak smutné.“
  • Paní Marie (81 let) napsala: „Milý Ježíšku, zkouším ti napsat po druhé. Minulý rok jsem tvůj dárek neobdržela asi si měl hodně práce. Žiji již dlouho sama ve svém domečku. Jezdí ke mě moc hodná paní pečovatelka která mi pomáhá s péčí o mojí osobu a domácnost. Nohy mi již neslouží a záda mám velmi bolavá, po většinu dne sedím ve svém starém křesle kde rozjímám. Milý ježíšku moc bych tě chtěla poprosit o nové křeslo.“
  • Pan Antonín (78 let) napsal: „Velice rád se dívám na Šlágr, dechovky mně vždycky zvednou náladu a na chvíli zapomenu na bolesti. Měl jsem televizi, ale úder blesku mi ji poškodil.“
  • Paní Jindřiška (71 let) napsala: „Milý Ježíšku, jmenuji se Jindřiška, v různých Domovech žiji spoustu let, jsem němá a jediný kdo za mnou občas přijede je kamarádka z mládí. Rodinu nahrazují sestřičky v domově. Mým velkým přáním je menší televize, na které bych se mohla dívat na své oblíbené seriály.“
  • Pan Pavel (66 let) napsal: „I z důvodů nevyhovujících bytových podmínek, kdy jsem žil část života na ulici, jsem nikdy v životě nevlastnil televizi. Občas jsem se díval s ostatními někde v teple, ale musel jsem sledovat program, který chtěli oni. Televizi mi na pokoj zapůjčili až v domově, kde od května bydlím. Hrozně rád jsem sledoval cestopisy a dokumenty o přírodě. Teď už tady televizi nemám a moc mi to chybí, ve volném čase tedy chodím na procházky do města, kde mám sestru. Bohužel ta o častější kontakt se mnou tolik nestojí. Televizi bych si přál menší, s úhlopříčkou 60 cm, s dálkovým ovládáním, abych se nemusel zvedat z lůžka, když mne bolí nohy.“
  • Paní Anna (75 let) napsala: „Přála bych si novou televizi, takovou menší, hlavně, abych nemusela mít ještě tu krabičku a dva ovladače, ať to už umí všechno.“
  • Paní Marie (96 let): Dokud jí sloužilo zdraví, byla vždy činorodým a společenským člověkem. V současné době již tráví dny převážně na lůžku, vlastní síly jí k pohybu neslouží. Aby se mohla zabavit i potěšit, chtěla by se dívat v televizi na své oblíbené pořady. Schází jí ale právě ten televizor – potřebovala by TV s plochou obrazovkou, menší úhlopříčkou, vybavený přijímačem DVB T2. Paní Marie je vdova, zemřel jí i syn, který se o ni dlouhá léta staral. Proto se s přáním obrací na Ježíškova vnoučata…
  • Paní Kateřina a Marie (Ivanovice na Hané): Našim bábinkám, paní Kateřině a paní Marii jejich zdravotní stav nedovoluje vyjádřit svá přání. Většinu času tráví na pokoji, kde spolu moc rády sledovaly TV. Stará televize už bohužel dosloužila, takže teď spíše poslouchají rádio, ale to není úplně ono. Jsme si se sestřičkami jisté, že by nová televize byla pro ně ten nejhezčí dárek a udělala by jim obrovskou radost, aby mohly sledovat své oblíbené pohádky.
  • Paní Zdeňka (68 let) napsala: „Milý Ježíšku, jsem nová babička v domě s pečovatelskou službou a moc se mi tu líbí. Jsou tu hodné paní pečovatelky i já mám jednu svojí která se o mne stará. Svůj čas trávím ráda s vnoučátky když za mnou přijdou a večer si pustím televizi. Chodím jen na krátké procházky, protože už mi nestačí dech a špatně vidím. Paní pečovatelka říkala že jsi moc hodný Ježíšek a každý rok plníš přání babičkám a dědečkům. Mám jediné přání a tím je televize, mám svojí už starou a některé programy nejdou vůbec. S paní pečovatelkou jsme koukaly na internet a jedna televize by se mi líbila. Prosím tě Ježíšku splníš mi moje přání?“
  • Pan Jiří (64 let) má nízký příjem, který mu postačuje na úhradu pobytu v Domově pro seniory. Rád se dívá na televizi. Bydlí v jednolůžkovém pokoji a chtěl by se dívat v soukromí na pořady, které ho zajímají.
  • Pan Jiří (69 let) napsal: „Jsem upoutaný na invalidní vozík. Bez něj se nemohu pohybovat. Jsem moc rád venku a mezi lidmi, můj kamarád tady z Domova dostal od prvního Ježíška elektrický vozík, jeho život se rázem změnil, jezdí do města k Lipnu, moc mu to přeji a moc rád bych jezdil také nejlépe s ním. Rád bych se k Lipnu podíval a také na Dobrovku, tam to znám a rád bych se tam ještě podíval. Můj život by měl hned jiný smysl. Teď dojedu sotva na zahradu Domova, nebo mě musí vyvézt sestřičky. Rád bych si zašel do kavárny na kávičku. Takový dárek bych si Ježíšku přál k Vánocům, takový mi změní život a moc mě potěší.“
  • Pan Emil (67 let) nedokáže zcela pojmenovat svá přání, v posledních měsících má však problém se sezením a dobře se cítí v polohovatelném křesle. V Domově jsou k dispozici pouze dvě taková křesla, pan Emil by uvítal mít své vlastní, aby ho mohl dle potřeby využívat, kdykoli bude potřebovat.
  • Paní Jaroslava (82 let) napsala: „Žiju v domově pro seniory dlouhé roky. Můj zdravotní stav se zhoršuje a jsem upoutaná na invalidní vozík, který přestávám ovládat díky zhoršující a postupující nemoci. Svaly na rukou jsou ochablé a klasický vozík nedokáži již ovládat. Bohužel rodina nemá tolik peněz, aby mi mohla elektrický invalidní vozík pořídit a já tak získala zase možnost vyrazit po domově nebo do parku, který je ale v kopci a moje sestra a švagr jsou ve vyšším věku a nemůžou mě kvůli tomu do parku brát. Nikdo další mi již nezůstal, protože syn zemřel při autonehodě. Já bych byla zase soběstačná v pohybu.“
  • Paní Věrka (69 let) napsala: „Jsem od svých 16 let nevidomá, to mi nebránilo chodit do práce na telefonní ústředně, vdát se a vychovat dvě děti. Nebylo to vždy lehké, ale mám zálibu v pletení a hraní na harmoniku. Se svou spolubydlící máme nacvičené písničky, kterými děláme radost našim kamarádům v Domově mám dvouřadovou harmoniku Hlaváček a již mi nehrají některé knoflíky. Přála bych si třířadou verzi, která mi dává větší možnosti hraní.“
  • Senioři z domova v Samopši napsali: „Jednou z našich aktivit je relaxační terapie. Jediné co nám k relaxaci chybí, je právě křeslo. Naším přáním je na takovém křesle relaxovat. Děkujeme“
  • Paní Alena (61 let) napsala: „Dobrý den, velice bych si přála toto křeslo, kvůli mému zdravotnímu stavu a mé oblibě v sledování seriálů. V křesle se mi bude lépe koukat na televizi. Děkuji, Alena“
  • Obyvatelé Charitativního domu pro seniory v obci Hnojník napsali: „Naši senioři mají moc rádi hudbu, rádi si společně zazpívají a někteří dokonce i umí hrát na nějaký hudební nástroj. A jednoho dne v našem domově vznikl nápad, že by bylo hezké mít v domově klavír, který by stál v jídelně, aby si mohli zahrát nebo třeba poslechnout, jak hraje někdo jiný. Bohužel takový klavír je velmi nákladná záležitost a proto se obracíme na Ježíškova vnoučata. Budeme vděční za jakýkoliv klasický mechanický dřevěný klavír (ne křídlo, tolik prostoru nemáme).“
  • Pan Miroslav (61 let) napsal: „Jmenuji se Míra a v domově žiji již co si pamatuji. Svoji původní rodinu někde mám, ale s nikým z nich se nevídám, vídám jen svého bratra, který je také ve stejném domově jako já. Od narození jsem vyrůstal po různých dětských domovech a v plnoletosti jsem se dostal do svého nynějšího domova, kde už jsem zůstal. Nestěžuji si, jsem zde spokojený, mám zde kamarády a hodně známých v celé vesnici. V domově hodně pracuji, pomáhám se starat o místní park a také v kuchyni s nádobím. I místním obyvatelům, kteří mě znají, chodím pomáhat se zahradními pracemi. Moc rád jsem ve společnosti lidí, rád si s lidmi povídám. Mám moc rád hudbu a umím hrát na harmoniku. Když má někdo v domově narozeniny, vezmu harmoniku a jdu mu zahrát. Často hraji i při různých společenských příležitostech. Bohužel se nyní stalo, že se mi moje harmonika, kterou mám už spoustu let, rozbila. Jsem z toho smutný. Já sám nemám tolik peněz, abych si mohl novou harmoniku pořídit. Pokud by se našel někdo, kdo by mi chtěl mé přání splnit, byl bych opravdu moc vděčný.“
  • Pan Bohumil, Miroslav, Josef, Josef, paní Marie a Dana (Česká Lípa) napsali: „Milý Ježíšku, v našem věku nás často bolí záda, a proto bychom si moc přáli na takovém křesle relaxovat.“