Prahou s očima dokořán: komentované vycházky s průvodcem

Poznejte kouzlo Karlova - čtvrti založené císařem Karlem IV. Uvidíme, co se zachovalo z jeho plánů. Ty neměly jen praktickou koncepci povyšující celou Prahu na mocenské centrum západního světa, ale především duchovní. Rozvržení kostelů naplňovalo tehdejší představy o Nebeském Jeruzalému, mystickém městu podle Nového zákona. Součástí vycházky je prohlídka i jinak nepřístupných částí kostela sv. Karla Velikého a sv. Apolináře. 

Byť na nás Vyšehrad působí jako oáza klidu s dech beroucími výhledy z hradební zdí, na vycházce poznáme, že to tak v minulosti rozhodně nebývalo. Ostroh nad Vltavou přitahoval lidi od pravěku, legendy sem umístily bájnou Libuši, na přilehlé pankrácké pláni snad chytal Bivoj holýma rukama kance. Krátce odtud vládli čeští králové, neslavnější náš panovník Karel IV. ho nechal celý zvelebit a k uctění svých přemyslovských předků určil právě zde výchozí bod královských korunovací. Bohužel středověká sláva trvala jen do řádění husitů, kteří ti jej doslova vyplenili. O několik století později zde vojenští stratégové vybudovali nevlídnou vojenskou pevnost, a když se ukázalo, že nemá žádný obranný význam, podařilo se nadšencům obnovit malebnost Vyšehradu a nadto pozvednou i jeho duchovní význam zřízením místa posledního odpočinku elity národa.

Na Starém Městě navštívíme místa tisíckrát proběhlá ve shonu každodenního života, tentokrát ale s očima dokořán. Budeme si všímat schovaných detailů, které přežily minulá století. Od nejstarší raně gotické klenby až k nenápadnému empírovému portálu. Vycházku po tržišti oživí povídání o obchodu s otroky za Přemyslovců, nebezpečném turnajovém dobrodružství Jana Lucemburského nebo o pokusu otrávit Vladislava Jagellonského. 

Jak se žilo a bavilo v pražských kavárnách? Byl to svět intelektuálních bouří nebo zahálky? Nahlédněme do světa zmizelých společenských konvencí i stále proudící zábavy. Uvidíme, že historie nekráčí jen po bojištích, ale také po kavárnách. 

Pojďme společně navštívit prostory středověkého kláštera v Emauzích - křížovou chodbu, císařskou kapli, barokní refektář, kostel Panny Marie, sv. Jeronýma a slovanských patronů a pouze pro nás zpřístupněnou střechu s výjimečným výhledem na Prahu.

Letmý pohled na siluetu kostela Panny Marie, především na jeho dominantní betonová křídla s pozlacenými hroty na místě zničených věží, neprozrazuje, že kostel i klášter založil Karel IV. Z úcty ke svým předkům si vymínil, že benediktini budou sloužit Bohu podle slovanské liturgie, odtud dodnes užívaný název „Na Slovanech“. Karel IV. přikládal klášteru zcela mimořádný význam i v rámci celé Svaté říše římské. Nástěnné malby, které přežily staletí a dokonce i výbuch spojenecké bomby na konci 2. světové války, svědčí o tom, že si na výzdobě nechal obzvlášť záležet.

Zajímat se budeme také o život středověkých mnichů. Jak vypadal jejich typický den, jak často jedli, kolik hodin spali a jaké měli denní povinnosti.