Přehoz je pěkný, lehký, vejde se do pračky.
Než jsem se k přehozu dostala, byla to story na více než týden :-D Skoro bych až řekla, že je to neuvěřitelné – posuďte sami.
V pondělí mi přišel email, že je přehoz připraven k vyzvednutí na prodejně. Na prodejnu jsem měla čas zajet až ve čtvrtek, nemám to tam zrovna kousek. Ve čtvrtek volám na číslo u objednávky, abych zjistila, jestli tam i při tomto koronavirovém stavu někdo bude a mohu si zboží vyzvednout. „Vydržte já se zeptám kolegyně, jestli tam je.“ a za chvíli telefon „Ano kolegyně tam bude do 17h, můžete si pro přehoz přijet.“ OK. Tak jedu. Vydupu si schody do patra ke dveřím s nápisem Bavlissimo a vstupuji dovnitř. Vevnitř je totálně zmatená žena, neumí česky ani slovo, anglicky umí slov tak 10 jako „yes, no, ok…“ naprosto mi nerozumí, co chci. Ukazuji ji voucher s objednávkou, chytá se za hlavu a něco kleje asi čínsky, dedukuji z toho, že buď neví, jak se vouchery vyřizují a nebo zboží nemá. Rukama a nohama mi naznačuje, že někomu zavolá. Volá tomu chlapíkovi, kterému jsem se dovolala předtím já. Něco spolu asi 10min řeší. Já stojím ve dveřích a stále čekám. Paní nakonec dává telefon na hlasitý odposlech a pán mi vysvětluje, že tam ten přehoz nemají, ale že když vydržím 10min, zavolá dodavateli, aby ho tam ihned přivezl. No dobře… Dodavateli nakonec volá paní. Dodavatel je totiž zcela určitě její krajan, konečně někdo, kdo mluví její řečí. Pět minut na sebe ŘVOU v telefonu. Mě mezitím paní vykáže na chodbu, ale i přes zavřené dveře slyším hysteričnost situace. Po hovoru vyleze na chodbu a těmi 10 anglickými slovíčky, které zná, se mi snaží vysvětlit, že neuspěla. Dodavatel nic nepřiveze. Mám smůlu. Pošlou mi přehoz poštou, jak to předtím navrhl česky mluvící pán v telefonu. Tak jo. Je to blbý, ale ok… následujícíh 5min se snažím cizince vysvětlit, že přeci potřebuje mojí adresu, aby mi to mohli poslat. Nezná slovo „address“. Nakonec pochopí, že chci papír a tužku a já jim tam nechávám svoji adresu na zaslání.
Druhý den mi volá pán znovu, že prý zboží pošlou na zásilkovnu v mé ulici, super, nebudu muset čekat frontu na poště, jsem ráda. Na jejich náklady samozřejmě, ještě aby ne.
Potah na postel přijede do zásilkovny v úterý. Hned si ho jdu vyzvednout a jen tak ze srandy mě napadne, že by byl dobrý fór, kdyby mi zaslali jiný než jsem chtěla. … Asi už tušíte… Stalo se. Velmi naštvaně volám pánovi, jehož číslo mám v seznamu volajících už nějak podezřele často, že to zase zeslonili. Pán je v rozpacích. Je mi ho upřímně líto. Navrhuje, že mi správný přehoz osobně přiveze až domů druhý den a vyměníme to za to, co mi přišlo. Beru to. Druhý den se setkáváme před mým barákem a vyměňujeme si balíčky. Po 8 dnech od emailu „Vaše zboží je připraveno na prodejně.“ mám konečně potah na postel doma.
