Víkendový kurz italštiny pro začátečníky

Nevařilo se v kuchyni, ale na plotýnce v malé třídě pro výuku jazyků. Takže žádná digestoř a např. smažení cibule a následné vaření bez poklice je zážitek. Hrozné prostředí, studená místonost. Nejdříve byly některé stoly z OSB desek, o které jsem si zatrhla svetr a jedna paní si při vstávání vrazila velikou třísku do kalhot. Dva špinavé hrnce položené na zemi, na kterých se pak vaří a žádné pořádné vybavení. Žádná hygiena! Slečně překladatelce, která pomáhala a sbírala od nás například nakrájené houby, tak ji spadla na zem. Tu sebrala a přidala ji zase zpátky. Málokdo z nás, kdo přišel z venku, tak si šel umýt ruce a následně se málokomu chtělo vstávat a protahovat se, aby si je šli umýt např. před krájením salámu. Na jedné lekci si klepnete vajíčko a na druhé si nakrájíte kousek salámu. Toť vše. „Kuchař“ zřejmě není kuchařem, ikdyž mi řekl, že má univerzitu. Nevěřím. Oblečený v černém pleteném svetru. Do vývaru strká prst, ten si olízne a otře do svetru. Následně stačí napsat něco na tabulia tak podobně pořád dokola. Také používá pro ochutnávání stále stejnou vidličku, kterou olízne o znovu ji vloží do hrnce. Pro mě katastrofa. Chtěla jsem odejít hned v první lekci, ale přítel je kliďas a hlavně se těšíl, že se něco dozví a říkal, že by byl problém s vrácením peněz. Nechala jsem se umluvit a šla tam 3× ale více opravdu ne.